§ 29 Zákon o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů – Ustanovení o poměru k cizině
Zákon o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů · 98/1963 Sb. · § 29 · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 29 zákona 98/1963 stanoví, podle jakých právních předpisů se posuzuje platnost a další náležitosti rozhodčí smlouvy, zejména pokud má vztah k cizině.
§ 29 Ustanovení o poměru k cizině
(1) Přípustnost rozhodčí smlouvy se posuzuje podle tohoto zákona (§ 2).
(2) Ostatní náležitosti rozhodčí smlouvy posuzují se podle tohoto zákona, jestliže rozhodčí nález má být vydán v tuzemsku. Jde-li však o právní vztah, který není toliko právním vztahem tuzemským, mohou si strany samy zvolit právní řád, podle kterého má být rozhodčí smlouva posuzována; volba nesmí odporovat požadavku rozumného uspořádání.
(3) Pro formu rozhodčí smlouvy platí právo rozhodné pro ostatní náležitosti rozhodčí smlouvy; stačí však, jestliže bylo učiněno zadost právnímu řádu místa nebo míst, kde došlo k projevu vůle.
Paragraf 29 zákona 98/1963 stanoví, podle jakých právních předpisů se posuzuje platnost a další náležitosti rozhodčí smlouvy, zejména pokud má vztah k cizině.
Co to znamená v praxi
Přípustnost rozhodčí smlouvy: Vždy se posuzuje podle českého zákona o rozhodčím řízení, bez ohledu na to, zda má smlouva mezinárodní prvek.
Ostatní náležitosti rozhodčí smlouvy (v tuzemsku): Pokud má být rozhodčí nález vydán v České republice, posuzují se ostatní náležitosti rozhodčí smlouvy primárně podle českého zákona.
Ostatní náležitosti rozhodčí smlouvy (mezinárodní vztah): Pokud jde o právní vztah s mezinárodním prvkem, strany si mohou samy zvolit právní řád, podle kterého se budou tyto náležitosti posuzovat, avšak tato volba nesmí být nerozumná.
Forma rozhodčí smlouvy: Pro formu smlouvy platí právo, které je rozhodné pro její ostatní náležitosti, ale stačí, pokud byla forma dodržena podle práva místa, kde došlo k projevu vůle stran.
Na co si dát pozor
Při volbě právního řádu pro ostatní náležitosti rozhodčí smlouvy v mezinárodním vztahu je třeba dbát na to, aby volba neodporovala požadavku rozumného uspořádání.
Při posuzování formy rozhodčí smlouvy je možné využít flexibilitu a dodržet buď právo rozhodné pro náležitosti, nebo právo místa projevu vůle.