Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o usměrňování mzdových prostředků

(1) Organizace, která podle § 9 odst. 2 překročí mzdové prostředky

a) provede rozbor příčin překročení a na jeho základě přijme opatření k odstranění těchto příčin a k vyrovnání překročení,

b) omezí, dokud nevyrovná překročení mzdových prostředků, jejich spotřebu zejména tím, že nesmí přeřazovat pracovníky do vyšší tarifní třídy v rámci téže funkce, zvyšovat pracovníkům základní mzdy, pokud ze mzdových předpisů nevyplývá nárok na zvýšení, a zvyšovat objem prostředků na osobní ohodnocení,

c) krátí roční odměny vedoucím pracovníkům v souladu s předpisem pro jejich poskytování,

d) informuje v součinnosti s odborovými orgány kolektiv pracovníků o zjištěných nedostatcích, jejich příčinách a přijatých opatřeních,

e) oznámí přijatá opatření nadřízenému orgánu a bance nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy zjistí překročení mzdových prostředků.

(2) Opatření podle odstavce 1 písm. a) až d) se uplatňují v rámci výrobní hospodářské jednotky v jejích organizačních jednotkách, které podle pravidel stanovených výrobní hospodářskou jednotkou (§ 13) překročily mzdové prostředky, a na generálním ředitelství.

(3) Jestliže organizace podle § 9 odst. 2 překročí mzdové prostředky, nadřízený orgán

a) projedná s ní příčiny překročení a přijatá opatření, posoudí účinnost přijatých opatření a popřípadě organizaci uloží provést další opatření včetně opatření k přezkoumání a úpravě norem spotřeby práce7) a oznámit je bance; v případě opakujícího se překročení mzdových prostředků požádá banku o součinnost při projednávání jeho příčin,

b) krátí roční odměnu vedoucímu organizace v souladu s předpisem pro její poskytování a nepovolí výplatu zálohy na tuto odměnu.

(1) Výrobní hospodářské jednotky, pokud se tato vyhláška vztahuje jenom na ně, stanoví na období pětiletého plánu pravidla pro usměrňování mzdových prostředků a pro kontrolu jejich dodržování uvnitř výrobních hospodářských jednotek. Při stanovení pravidel vycházejí z ustanovení této vyhlášky, popřípadě dalších předpisů. V pravidlech zajistí, aby

a) se uplatňovaly při zjišťování použitelného objemu mzdových prostředků organizačních jednotek připočitatelné částky podle § 10 odst. 6 písm. d), e) a g), pokud se uplatňují při zjišťování použitelného objemu mzdových prostředků výrobní hospodářské jednotky (§ 10 odst. 7), a odpočitatelné částky podle § 10 odst. 8,

b) se vylučovaly při přepočtu plánovaného objemu mzdových prostředků organizačních jednotek z plnění plánu rozhodujícího ukazatele podle § 10 odst. 4 částky vyjadřující ztráty z nejakostní práce a dodatkové odvody uložené pro porušení cenových předpisů nebo k uplatnění cenového znevýhodnění anebo v důsledku cenových opatření, pokud tyto odvody neovlivňují výši rozhodujícího ukazatele,

c) se přidělovaly prostředky do fondu odměn organizačních jednotek podle jejich nároků a nelze-li tyto nároky uspokojit, podle poměru nároků všech organizačních jednotek k částce přidělené do fondu odměn výrobní hospodářské jednotky podle § 11 odst. 1,

d) se doplňovaly v závislosti na převodu prostředků z fondu hmotné stimulace vývozu do fondu odměn výrobní hospodářské jednotky též fondy odměn organizačních jednotek, které se podílejí na zabezpečování vývozních úkolů, a organizační jednotky měly podle jejich podílu na výsledku výrobní hospodářské jednotky ve vývozu předem přislíbeno nejméně 70 % prostředků převáděných z fondu hmotné stimulace vývozu do fondu odměn výrobní hospodářské jednotky,

e) se prováděla opatření podle § 12 v organizačních jednotkách, které překračují mzdové prostředky, i když výrobní hospodářská jednotka normativ nebo limit podle § 9 odst. 2 nepřekračuje; od těchto opatření může výrobní hospodářská jednotka upustit, jestliže plně uspokojí nároky organizačních jednotek, které uspoří mzdové prostředky, na tvorbu jejich fondu odměn převodem prostředků z fondu odměn výrobní hospodářské jednotky.

(2) Organizační jednotky výrobní hospodářské jednotky vytvářejí fond odměn z prostředků, které jim výrobní hospodářská jednotka převede ze svého fondu odměn [§ 11 odst. 3 písm. d)]; přitom se postupuje podle pravidel stanovených výrobní hospodářskou jednotkou. Prostředky fondu odměn používají tyto organizační jednotky obdobně podle ustanovení § 11 odst. 3 písm. a), b), c) a e) a § 11 odst. 4 až 8.

(3) Organizační jednotky vyplácejí z fondu odměn pracovníkům prémie nebo jejich část a žákům odborných učilišť v období odborného rozvoje obdobná plnění, jestliže tak rozhodne výrobní hospodářská jednotka.

(4) Mzdové prostředky generálního ředitelství výrobní hospodářské jednotky, která se považuje pro účely této vyhlášky za nadřízený orgán (§ 1 odst. 5), se usměrňují podle této vyhlášky, popřípadě dalších předpisů s tím, že

a) rozhodující a podmiňující ukazatel vyjadřuje výsledky činnosti výrobní hospodářské jednotky,

b) opatření podle § 12 odst. 1 se uplatňují při překročení mzdových prostředků generálního ředitelství a opatření podle § 12 odst. 1 písm. b) a c) též, nejsou-li dodrženy normativy a limity mzdových prostředků v úhrnu za všechny organizace (§ 9 odst. 4), které jsou seskupeny do výrobní hospodářské jednotky; generální ředitelství nevyplatí kromě toho podíly na hospodářských výsledcích.

(1) Ústřední orgány mohou v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a Státní plánovací komisí nebo příslušným ministerstvem financí, cen a mezd a příslušnou plánovací komisí

a) stanovit pro hospodářské organizace místo normativu mzdových prostředků (§ 5 odst. 2) normativ mzdových prostředků bez fondu odměn a normativ fondu odměn, mají-li zájem zvýšit závislost mzdových prostředků na efektivnosti hospodaření příslušných organizací, nebo limit mzdových prostředků bez fondu odměn a normativ fondu odměn, mají-li zájem vyloučit u příslušných organizací závislost mzdových prostředků na objemu výroby nebo služeb (celkových výkonech) a podněcovat jen zájem na efektivnosti hospodaření,

b) stanovit pro hospodářské organizace místo limitu mzdových prostředků (§ 5 odst. 2) limit mzdových prostředků bez fondu odměn a normativ fondu odměn k zachování závislosti mzdových prostředků na efektivnosti hospodaření příslušných organizací,

c) stanovit pro hospodářské organizace k normativu mzdových prostředků bez fondu odměn a k normativu fondu odměn rozhodující ukazatel a popřípadě též podmiňující ukazatel a přepočítací koeficienty,

d) použít při stanovení normativu mzdových prostředků (§ 5 odst. 2) jiného rozhodujícího ukazatele, než který se uplatňuje pro tento účel ve státním plánu,

e) stanovit pro hospodářské organizace normativ mzdových prostředků nebo jejich jednotlivých částí, který nezahrnuje mzdové prostředky vynakládané v souvislosti s uváděním nových kapacit do provozu, a vymezit zvlášť výši těchto prostředků limitem,

f) stanovit pro organizace k limitu mzdových prostředků rozhodující ukazatel a popřípadě též podmiňující ukazatel a přepočítací koeficienty,

g) stanovit pro organizace samostatně limit ostatních osobních nákladů nebo limit některé jejich části a popřípadě též k tomuto limitu rozhodující ukazatel a přepočítací koeficienty,

h) usměrňovat mzdové prostředky generálního ředitelství výrobní hospodářské jednotky, která se považuje pro účely této vyhlášky za nadřízený orgán (§ 1 odst. 5), v závislosti na výsledcích činnosti nejen výrobní hospodářské jednotky, ale též generálního ředitelství jako samostatné organizace.

(2) Postup podle odstavce 1 mohou ústřední orgány uplatnit u projektových a inženýrských organizací a organizací výzkumné a vývojové základny, které jsou v působnosti federálních ústředních orgánů též v dohodě se Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a u rozpočtových a příspěvkových organizací též v dohodě s federálním ministerstvem financí, a jde-li o ústřední orgán v působnosti České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky též v dohodě s příslušným ministerstvem financí, cen a mezd.

(3) Nadřízené orgány nestanoví minimální podíl fondu odměn z plánovaného objemu mzdových prostředků pro hospodářské organizace, kterým stanoví normativ fondu odměn. K normativu fondu odměn nemusí též stanovit podmiňující ukazatel.

(4) Pro rozpočtové organizace, které podléhají systemizaci, stanoví příslušné ministerstvo financí nebo podle jeho pokynů nadřízený orgán k limitu mzdových prostředků též limit ostatních osobních nákladů a limit mzdových prostředků, které mohou tyto organizace použít na základní mzdy vybraného okruhu pracovníků (funkcí).

(5) Použitelným objemem mzdových prostředků v hospodářských organizacích, kterým nadřízený orgán stanoví normativ nebo limit mzdových prostředků bez fondu odměn a normativ fondu odměn [odstavec 1 písm. a) a b)], je souhrn

a) přepočteného objemu mzdových prostředků bez fondu odměn nebo plánovaného (nepřepočteného) objemu mzdových prostředků bez fondu odměn, jestliže nadřízený orgán stanoví hospodářské organizaci limit těchto prostředků,

b) přepočteného fondu odměn,

c) připočitatelných částek,

d) odpočitatelných částek.

(6) Použitelným objemem mzdových prostředků v organizacích, kterým nadřízený orgán stanoví k limitu mzdových prostředků rozhodující ukazatel [odstavec 1 písm. f)], je souhrn

a) přepočteného objemu mzdových prostředků,

b) připočitatelných částek,

c) odpočitatelných částek.

(7) Organizace, kterým nadřízený orgán stanoví samostatně limit ostatních osobních nákladů nebo limit některé jejich části [odstavec 1 písm. g)], přepočítávají plánovaný objem těchto nákladů nebo některé jejich části zvlášť (odděleně od dalších částí mzdových prostředků) v závislosti na plnění plánu rozhodujícího ukazatele a přepočítacích koeficientech, pokud je nadřízený orgán k limitu stanoví. Přepočtený objem ostatních osobních nákladů nebo některé jejich části zahrnují do použitelného objemu mzdových prostředků.

(8) Při neplnění plánu rozhodujícího nebo podmiňujícího ukazatele krátí

a) hospodářská organizace plánovaný objem mzdových prostředků bez fondu odměn a plánovaný fond odměn samostatně a vždy nejvýše o osm procent,

b) příspěvková organizace plánovaný objem mzdových prostředků také nejvýše o osm procent.

(9) Hospodářská organizace, která přepočítává plánovaný objem mzdových prostředků bez fondu odměn a fond odměn, vyloučí podle § 10 odst. 4 jednotlivé částky z plnění plánu rozhodujícího ukazatele jen při přepočtu plánovaného objemu mzdových prostředků bez fondu odměn.

(1) Součástí řízení mezd je plánovitá kontrola účinnosti a dodržování mzdových předpisů a ostatních opatření, kterými se uskutečňuje mzdová politika (dále jen „mzdová kontrola“). Mzdovou kontrolu provádějí v rámci své působnosti organizace, nadřízené orgány, federální ministerstvo práce a sociálních věcí, příslušné ministerstvo financí, cen a mezd a ostatní ústřední orgány. Při provádění mzdové kontroly postupují podle obecně platných zásad.8)

(2) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí, příslušné ministerstvo financí, cen a mezd, ostatní ústřední orgány a nadřízené orgány metodicky řídí mzdovou kontrolu, určují její zaměření a stanoví též postup při plánování mzdové kontroly a při hodnocení jejích výsledků. Postup stanoví tak, aby se mzdová kontrola provedla nejméně jednou za tři roky v každé organizaci.

(3) Organizace, nadřízené orgány a ústřední orgány hodnotí výsledky mzdové kontroly a hodnocení využívají ke zlepšení vlastní činnosti i činnosti podřízených organizací a orgánů. O hodnocení podávají organizace zprávu nadřízenému orgánu, nadřízené orgány ústřednímu orgánu a ústřední orgány federálnímu ministerstvu práce a sociálních věcí nebo příslušnému ministerstvu financí, cen a mezd.

(1) Banka v rámci plnění svých ekonomických funkcí

a) spoluúčastní se na zabezpečování vývoje mezd podle záměrů státního plánu uplatňováním svých ekonomických nástrojů (úvěrů, úroků); jimi ovlivňuje použitelný objem mzdových prostředků,

b) kontroluje následně, zda hospodářské a příspěvkové organizace dodržují normativy a limity mzdových prostředků; v případech překročení mzdových prostředků (§ 9 odst. 2) uplatní vůči organizaci úvěrové a úrokové sankce; tyto sankce může uplatnit též, pokud organizace podle jejího zjištění nedodržuje ustanovení části druhé této vyhlášky.

(2) Banka zajišťuje úkoly podle odstavce 1 vůči organizačním jednotkám, které jsou seskupeny do výrobní hospodářské jednotky, jestliže se považují pro účely této vyhlášky za hospodářskou organizaci (§ 1 odst. 5). V ostatních případech je zajišťuje, dohodne-li se o tom s výrobní hospodářskou jednotkou.

Nestanoví-li se obecně závaznými předpisy jinak, může organizace použít svých prostředků (§ 2 odst. 1) k poskytnutí

a) mzdy a náhrady mzdy a obdobných plnění jen osobám, které jsou k ní v pracovním, služebním anebo členském poměru,

b) jiných odměn za práci, popřípadě obdobných plnění jen osobám, které jsou k ní v jiném než pracovním vztahu,

c) odměn za výsledky v socialistickém soutěžení osobám, které k ní nejsou v pracovním vztahu, pokud se tyto osoby mohou účastnit socialistického soutěžení, jehož výsledky organizace hodnotí,

d) odměn členům komplexních racionalizačních brigád, i když k ní nejsou v pracovním vztahu.

Při nedostatečné tvorbě fondu odměn mohou organizace rozhodnutí o konečné výši úhrady prémií a odměn z tohoto fondu odložit, nejpozději však do schválení roční účetní závěrky za příslušný rok.

(1) Na organizace, pro které konají práci osoby z nápravně výchovných zařízení a příslušníci vojenských útvarů, a které zahrnovaly v roce 1984 a 1985 do mzdových prostředků částky odpovídající jen základním mzdám za tuto práci, se nevztahují v § 2 odst. 1 písm. d) poslední větě za středníkem slova „osobami z nápravně výchovných zařízení“, a to do doby stanovené nadřízeným ústředním orgánem v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí nebo příslušným ministerstvem financí, cen a mezd.

(2) Na hospodářské organizace, které používají rozhodující ukazatel vyjádřený ve velkoobchodních nebo nákupních cenách s výjimkou ukazatele vyjádřeného v tarifech silniční nákladní dopravy, se v prvním pololetí 1989 nevztahuje v § 7 odst. 3 první věta a v § 10 odst. 1 písm. a) slova „přepočteného objemu mzdových prostředků nebo“ a slova „jestliže nadřízený orgán stanoví organizaci limit těchto prostředků.

(1) Hospodářské organizace rozdělí objem mzdových a ostatních osobních nákladů plánovaný na rok 1989 bez částek plánovaných na vybrané integrační akce do jednotlivých čtvrtletí tak, aby podíly prvního a druhého čtvrtletí nebyly vyšší než skutečné podíly ve stejných obdobích roku 1987 upravené o vliv rozdílu v počtu placených dnů. Skutečné podíly vypočtou ze skutečného objemu mzdových a ostatních osobních nákladů v roce 1987 a v prvním a druhém čtvrtletí tohoto roku bez částek zúčtovaných k výplatě na vybraných integračních akcích.

(2) Do použitelného objemu mzdových prostředků zahrnují hospodářské organizace za první čtvrtletí roku 1989 čtvrtinu a za první pololetí roku 1989 polovinu odpočitatelné částky, kterou je podle § 10 odst. 8 písm. a) překročení mzdových prostředků za rok 1988.

(3) Hospodářské organizace změní pro rok 1989 nejdéle s účinností od 1. dubna 1989 a pro rok 1990 s účinností od počátku tohoto roku vnitřní mzdové předpisy pro uplatňování mzdových forem tak, aby jednotlivé složky mezd, které se podle nich vyplácejí, odpovídaly plánovanému objemu mzdových a ostatních osobních nákladů, jestliže se zahrnují do těchto nákladů, a plánovanému fondu odměn (§ 7 odst. 1), jestliže se poskytují z tohoto fondu. Pokud organizace hradí prémie a odměny pracovníků z fondu odměn, nemusí z jejich okruhu vylučovat pracovníky útvarů technické kontroly.

(4) Hospodářské organizace uhrazují v roce 1989 z fondu odměn podle § 11 odst. 3 písm. a) a c) též odměny a prémie nebo část prémií, na které vznikl pracovníkům nárok podle plnění úkolů (ukazatelů, podmínek) do 31. prosince 1988. Pokud si vytvořily ke konci roku 1988 na výplatu těchto plnění rezervu v nákladech, mohou částku odpovídající nevyužité rezervě převést do fondu odměn a upravit o tuto částku zůstatek fondu odměn k počátku roku 1989. K úhradě těchto plnění použijí hospodářské organizace popřípadě též částku, kterou si přidělí do fondu odměn v roce 1989 a která je vázaná. Nemají-li ve fondu odměn ke dni výplaty dostatečnou částku, mohou fond odměn překročit.

(5) K výplatě podílů na hospodářských výsledcích a ročních odměn vedoucích pracovníků za rok 1988 mohou hospodářské organizace v roce 1989 použít jen částku, která jim zůstala ve fondu odměn k 31. prosinci 1988 a kterou nemusely použít k doplnění finančních zdrojů (§ 11 odst. 6) nebo k úhradě odměn a prémií (části prémií) ostatních pracovníků.

(6) Za neoprávněné použití fondu odměn se nepovažuje jeho překročení v případech

a) povolených touto vyhláškou,

b) snížené tvorby fondu odměn proti předcházejícímu období roku, pokud organizace při tvorbě a použití fondu odměn v předcházejícím období dodržela ustanovení § 11 této vyhlášky.

(7) Nadřízený orgán může výjimečně povolit hospodářské organizaci rozdělení objemu mzdových a ostatních osobních nákladů plánovaného na rok 1989 jinak než se stanoví v odstavci 1, jestliže byl skutečný objem těchto nákladů v prvním a druhém čtvrtletí roku 1987 výrazně ovlivněn neplněním úkolů (ukazatelů, podmínek) a vyšší nemocností v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek na začátku roku nebo tvorbou rezerv pro uskutečnění druhé etapy programu zvýšení ekonomické účinnosti mzdové soustavy ve druhém pololetí roku anebo u projektových a inženýrských organizací přechodným prodloužením období (jen v roce 1987 a popřípadě v roce 1988) pro poskytování prémií.

(1) Při přípravě, vydávání a provádění zásadních mzdových opatření postupují organizace v souladu s předpisy, které upravují účast odborových orgánů na úrovni organizace v oblasti odměňování.9)

(2) Výrobní hospodářské jednotky stanoví pravidla pro usměrňování mzdových prostředků a pro kontrolu jejich dodržování uvnitř výrobních hospodářských jednotek a organizace převádějí prostředky do fondu odměn jiných organizací [§ 11 odst. 3 písm. e) a § 11 odst. 4 a § 13 odst. 2] s předchozím souhlasem příslušného odborového orgánu.

(3) Nadřízené orgány stanoví normativy a limity mzdových prostředků, minimální podíl fondu odměn, rozhodující a podmiňující ukazatele, přepočítací koeficienty a tolerance, vytvářejí a používají rozpisové rezervy, provádějí změny plánu mezd, hodnotí vývoj mzdových prostředků, uplatňují opatření při překročení mzdových prostředků, metodicky řídí, usměrňují a koordinují mzdovou kontrolu a přijímají rozhodnutí podle § 10 odst. 5 ve spolupráci s příslušnými odborovými orgány.

(4) Ústřední orgány činí opatření podle této vyhlášky ve spolupráci s příslušnými odborovými orgány.

(1) Nároky a povinnosti vzniklé podle vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 143/1980 Sb., o usměrňování mzdových prostředků a odměňování práce, do 31. prosince 1985 se posuzují podle ní.

(2) Zůstatek fondu odměn k 31. prosinci 1985, který hospodářské organizace nepoužijí k uspokojení nároků nebo ke splnění povinností vzniklých do 31. prosince 1985, vážou podle § 11 odst. 5 písm. b). Tu část zůstatku, kterou nepoužijí nebo nevážou podle předcházející věty, použijí k doplnění finančních zdrojů.

Zrušují se:

1. vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 143/1980 Sb., o usměrňování mzdových prostředků a odměňování práce,

2. směrnice federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 17. ledna 1983 č. j. 31-9333-3102 o postupu při usměrňování mzdových prostředků (reg. v částce 13/1983 Sb.), ve znění směrnic ze dne 30. prosince 1983 č. j. 31-7115-3102, 051283 (reg. v částce 12/1984 Sb.) a směrnic ze dne 30. listopadu 1984 č. j. 51-11853-3102, 230784 (reg. v částce 4/1985 Sb.),

3. § 4 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 159/1970 Sb., o poskytování odměn při významných pracovních a životních výročích,

4. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy ze dne 11. prosince 1981 č. j. FM01-1409/81 o usměrňování mzdových prostředků ve společných zemědělských podnicích a melioračních družstvech,

5. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy ze dne 30. listopadu 1983 č. j. FM01-1491/83 o usměrňování mzdových prostředků v agrochemických podnicích a melioračních družstvech,

6. směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 4. prosince 1980 č. 12 o usměrňování mzdových prostředků v samostatných projektových a inženýrských organizacích, ve znění směrnic ze dne 25. března 1981 č. 2 a směrnic Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj ze dne 15. března 1984 č. 1,

7. směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 30. dubna 1981 č. 4 o postupu při usměrňování mzdových prostředků v organizacích výzkumné a vývojové základny, ve znění směrnic Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj ze dne 29. května 1984 č. 2,

8. směrnice ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky ze dne 16. září 1982 č. j. 221-7100/60 o postupu při usměrňování mzdových prostředků v organizacích řízených národními výbory (reg. v částce 10/1983 Sb.), ve znění směrnic ze dne 3. ledna 1984 č. j. 221-7100/2,

9. směrnice ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky ze dne 28. října 1982 čj. 321-7978/82 o postupu při usměrňování mzdových prostředků v organizacích řízených národními výbory, ve znění směrnic ze dne 19. ledna 1984 čj. 221-506/1984,

10. směrnice Ústředního výboru Národní fronty Československé socialistické republiky ze dne 5. února 1981 č. j. III/301/81 k uplatnění vyhlášky č. 143/1980 Sb., o usměrňování mzdových prostředků a odměňování práce, v hospodářských zařízeních organizací v ekonomické působnosti Národní fronty,

11. výjimky povolené podle § 31 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 143/1980 Sb., o usměrňování mzdových prostředků a odměňování práce.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1986.

Ministr:

Ing. M. Boďa v. r.

1) Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 91/1974 Sb., o organizaci výrobních hospodářských jednotek a o jejich statutech.

2) Náplň ukazatele určují Jednotné metodické pokyny Státní plánovací komise, federálního ministerstva financí a Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj k vypracování návrhu pětiletého plánu a pětiletého rozpočtového výhledu na léta 1986 až 1990 a návrhu prováděcího plánu a rozpočtu na rok 1986, popřípadě příslušná opatření k zabezpečení plánu.

3) Opatření vlády ČSSR č. 116/1982 Sb., k zajištění a dalšímu zvyšování jakosti výrobní a obdobné hospodářské činnosti, schválené usnesením vlády ČSSR ze dne 9. září 1982 č. 253, ve znění opatření vlády ČSSR č. 39/1985 Sb. schváleného usnesením vlády ČSSR ze dne 22. listopadu 1984 č. 322.

4) Nařízení vlády ČSSR č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen, ve znění nařízení vlády ČSSR č. 72/1978 Sb. a č. 158/1980 Sb.

5) § 3 odst. 7 a 8 výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 30. prosince 1987 čj. 51-37608-5116 o posílení pravomoci a odpovědnosti podniků za uplatňování mzdových forem (reg. v částce 1/1988 Sb.).

6) Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 22. prosince 1987 čj. 313-35673-5118 o poskytování zvláštních ročních odměn pracovníkům, kteří pracují s chemickými karcinogeny (reg. v částce 1/1988 Sb.).

Výnos federálního ministerstva všeobecného strojírenství č. 1/1984 o mzdovém zvýhodnění pracovníků ve výrobě a zpracování výbušin (reg. v částce 14/1984 Sb.).

Výnos ministerstva průmyslu ČSR č. 1/1984 – roční stabilizační odměny pracovníků ve výrobě a zpracování výbušin.

Výnos ministerstva průmyslu SSR č. 1/1984-E – mzdové zvýhodnění pracovníků při výrobě a zpracování výbušin.

Směrnice federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 10. srpna 1979 čj. 316-12 38/79-7315 o odměňování pracovníků, kteří v souvislosti s výkonem povolání řídí služební silniční motorová vozidla (reg. v částce 25/1979 Sb.).

7) § 114 odst. 4 zákoníku práce.

8) Zásady kontroly v národním hospodářství a ve státní správě schválené usnesením vlády ČSSR ze dne 14. dubna 1982 č. 108, usnesením vlády ČSR ze dne 12. května 1982 č. 139 a usnesením vlády SSR ze dne 28. dubna 1982 č. 129 a uveřejněné pod č. 66/1982 Sb.

Vyhláška č. 75/1959 Ú. l., kterou se vydávají metodické pokyny pro kontrolní činnost.

9) § 123 zákoníku práce.

Usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací Revolučního odborového hnutí se změnami a doplňky provedenými usnesením celostátní všeodborové konference z roku 1965 (příloha zákona č. 37/1959 Sb., o postavení závodních výborů základních organizací Revolučního odborového hnutí).

Vyhláška Ústřední rady odborů č. 43/1975 Sb., kterou se vydávají směrnice o pravomocech odborových orgánů v souvislosti s organizací výrobních hospodářských jednotek a jejich statuty, schválené usnesením předsednictva ÚRO ze dne 5. února 1975.