7 As 274/2016 — Nejvyšší správní soud

10 A 137/2023- 57 - text 10 10 A 137/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaromíra Klepše a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a Mgr. Andrey Veselé v právní věci žalobce: Mgr. J. H. proti žalované: Česká advokátní komora sídlem Národní 118/16, 110 00 Praha 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 31. 8. 2023, č. j. 10.01-000427/23-002 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 31. 8. 2023, č. j. 10.01-000427/23-002 (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalobci neurčila advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby dle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném a účinném znění (dále jen “zákon o advokacii”) z toho důvodu, že se ze strany žadatele jedná o zjevně bezdůvodné uplatňování nebo bránění práva dle § 18c odst. 5 zákona o advokacii. 2. Žalobce se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. II. Napadené rozhodnutí 3. Žalovaná v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že žalobce žádal o určení advokáta dle § 18c zákona o advokacii k zastoupení v řízení před Ústavním soudem o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 5. 2023, č. j. 8 Co 125/2023-119. Okresní soud v Děčíně zamítl usnesením ze dne 1. 6. 2022, č. j. 49 EXE 1205/2020-31, návrh žalobce na zastavení exekuce vedené proti žalobci jako povinnému. Usnesení obsahovalo poučení o opravném prostředku, který se podává do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Žalobce proti tomuto usnesení podal odvolání, které doručil do datové schránky soudního exekutora. Ten ho postoupil až k výzvě soudu prvního stupně dne 14. 12. 2022. Okresní soud v Děčíně tuto situaci vyhodnotil tak, že odvolání povinného nebylo podáno včas, neboť se podává u exekučního soudu, a usnesením ze dne 11. 1. 2023, č. j. 49 EXE 1205/2020-91, odvolání jako opožděné odmítl. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, které Krajský soud v Ústí nad Labem jako věcně správné usnesením ze dne 31. 5. 2023, č. j. 8 Co 125/2023-119, potvrdil. 4. Žalovaná uzavřela, že lze mít za to, že žalobce bude se svou ústavní stížností zjevně neúspěšný, neboť Ústavní soud nemá důvod posoudit věc jinak než podle usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 4. 2009, sp. zn. I. ÚS 669/09, a konstantní související judikatury. Zároveň opakovaně judikoval, že žaloby znějící na peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč jsou podle § 238 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, bagatelní. Exekuční řízení je vedeno pro částku 3 105 Kč s příslušenstvím, a jedná se tak o bagatelní věc. III. Žaloba 5. Žalobce v podané žalobě po stručné rekapitulaci průběhu správního řízení vyložil, proč splňoval zákonné podmínky pro určení advokáta, popsal průběh exekučního řízení a rozhodování exekučních soudů a uvedl, proč by měl Ústavní soud posoudit jeho ústavní stížnost. Je toho názoru, že je společenským, ale i zájmem žalobce, aby Ústavní soud posoudil, zda soudní exekutor byl oprávněn zabavit věci z vlastnictví žalobce, přičemž odpověď na tuto otázku dává § 67 zákona č. 150/2001 Sb., exekuční řád (dále jen „exekuční řád“), dále otázky, zda byl žalobce oprávněn návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu movitých věcí (srov. § 68 exekučního řádu) a otázky, zda soudní exekutor platně doručil žalobci usnesení Okresní soud v Děčíně o zamítnutí žalobcova návrhu na částečné zastavení exekuce. 6. Žalobce nezákonnost samotného napadeného rozhodnutí shledává ve skutečnosti, že žalovaná není oprávněna k provádění účelového a jednostranného správního uvážení o možné úspěšnosti ústavní stížnosti. Na základě toho není oprávněna rozhodovat o tom, komu určí advokáta. Takové posouzení je výlučně v kompetenci Ústavního soudu. Žádost může být zamítnuta pouze z důvodu zneužití práva nebo zjevně bezdůvodného uplatnění práva, což podle žalobcova názoru splněno není. 7. Za bezdůvodné nebo zjevně neúspěšné přitom nelze považovat podání ústavní stížnosti jen proto, že obecné soudy opakují stejné protiprávní argumenty, aniž by se vypořádaly s námitkami žalobce. Žalovaná je podjatá a prezentuje se jako advokát, který aktivisticky vyhledává argumenty v neprospěch žalobce a jeho argumentaci zamlčuje. 8. Za zcela absurdní žalobce považuje argumentaci, že ústavní stížnost nemůže být úspěšná, neboť zabavený majetek nepřesahuje částku 50 000 Kč. Právo na pokojné užívání vlastnictví a jeho nedotknutelnost je ústavně zaručeným právem, které musí být za všech okolností garantováno bez ohledu na cenu. IV. Vyjádření žalované k žalobě 9. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne 15. 2. 2024 jednak sporovala, zda jsou u žalobce splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Co se týče věci samé, má za to, že v části, v níž se žalobce věnuje k řízením před civilními soudy, se žaloba míjí s předmětem nynější věci. K bodům IV a V žaloby uvedla, že Krajský soud v Ústí nad Labem jako první věc musel posoudit, zda odvolání žalobce bylo podáno včas. Proto pokud dospěje soud k závěru, že jde o opožděné odvolání, nezabývá se dalšími námitkami. K namítaným důvodům nezákonnosti žalovaná shrnula, že je povinna ke správnímu uvážení, zda žádost žadatele není bezdůvodným uplatňováním práva podle § 18c odst. 5 zákona o advokacii. Protistrana v řízení o žádosti o určení advokáta neexistuje a pouze se rozhoduje o žádosti konkrétního žadatele pro konkrétní věc, tedy se posuzuje, zda jsou splněny zákonné podmínky pro vyhovění žádosti. Žalobce vytrhává z kontextu argumentaci týkající se bagatelního předmětu řízení, žalovaná se přitom zabývala úvahou o ochraně zákonnosti a ústavnosti, připustila výjimky vyplývající z judikatury a vysvětlila, proč dospěla k závěru o zjevné bezdůvodnosti žalobcem uplatňovaného práva. Žalovaná je názoru, že nemůže být úspěšný tam, kde zcela selhal v samotném soudním (exekučním) řízení, kdy i jemu vyhrazený opravný prostředek použil opožděně a uplatnil ho (podal ho) k nesprávnému orgánu, jakkoli byl řádně poučen o tom, v jaké lhůtě, ke kterému orgánu a prostřednictvím kterého orgánu má případný opravný prostředek podat. V. Replika žalobce 10. Žalobce se v replice ze dne 21. 2. 2024 vyjádřil ke svému nároku na osvobození od soudních poplatků a zopakoval okolnosti, které se týkaly zahrnutí věcí do soupisu movitých věcí a setrval na své žalobní argumentaci proti rozhodnutí obecných soudů. K vyjádření žalované k předmětu řízení uvedl, že argumentace žalované se odvíjí od nicotného usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 1. 6. 2022, č. j. 49 EXE 1205/2020-31. VI. Jednání 11. Jednání ve věci se konalo 23. 5. 2024. Žalobce se z jednání omluvil a souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci v jeho nepřítomnosti. Žalovaná setrvala na svém dosavadním procesním postoji. 12. Soud neprovedl důkazy navrhované žalobcem v žalobě: žádostí žalobce o právní službu pro fyzickou osobu ze dne 18. 8. 2023 a rozhodnutím České advokátní komory ze dne 31. 8. 2023, č. j. 10.01-000427/23-002, odvoláním žalobce proti usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 11. 1. 2023, č. j. 49 EXE 1205/2020-91, usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 5. 2023, č. j. 8 Co 125/2023-119. Jedná se o součásti předloženého správního spisu, kterým se dokazování neprovádí (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS). 13. Soud neprovedl důkaz usnesením Okresního soudu v Děčíně ze dne 1. 6. 2022, č. j. 49-EXE-1205-2020-31 pro nadbytečnost, neboť jeho stěžejní obsah vyplývá z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 5. 2023, č. j. 8 Co 125/2023-119. VII. Posouzení věci Městským soudem v Praze 14. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, a jedná se o žalobu přípustnou, splňující všechny formální náležitosti na ni kladené. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal na základě skutkového i právního stavu v době vydání rozhodnutí správního orgánu a v mezích uplatněných žalobních bodů v souladu s § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném a účinném znění (dále jen “s. ř. s.”), jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti. 15. Ze správního spisu soud zjistil následující skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci. 16. Žalobce dne 18. 8. 2023 žádal o určení advokáta pro řízení před Ústavním soudem ve věci ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 5. 2023, č. j. 8 Co 125/2023-119. 17. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 5. 2023, č. j. 8 Co 125/2023-119, bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 11. 1. 2023, č. j. 49 EXE 1205/2020-91, kterým bylo jako opožděné odmítnuto odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 1. 6. 2022, č. j. 49 EXE 1205/2020-31 (dále též jen „prvostupňové rozhodnutí“). Posledně uvedeným usne