Odpověď: Paragraf 1531 občanského zákoníku říká, že pokud zůstavitel (ten, kdo závěť pořizuje) projevil svou vůli v závěti jen na základě mylné pohnutky, je ustanovení závěti, kterého se tato mylná pohnutka týká, neplatné.
Pokud se prokáže, že zůstavitel učinil určité rozhodnutí v závěti (např. někomu něco odkázal nebo naopak neodkázal) pouze proto, že se mýlil v nějaké pohnutce (důvodu), pak toto konkrétní rozhodnutí v závěti nebude platné.
Neplatnost se týká jen té části závěti, která je ovlivněna mylnou pohnutkou, nikoli nutně celé závěti.
Důkazní břemeno ohledně existence mylné pohnutky a jejího vlivu na vůli zůstavitele leží na tom, kdo se neplatnosti dovolává.