Co znamená „Omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů“ podle zákona?
Odpověď: Paragraf 23e zákona o daních z příjmů omezuje, do jaké výše si mohou právnické osoby odečíst takzvané „nadměrné výpůjční výdaje“ od základu daně, aby se snížila jejich daňová povinnost.
Pokud má právnická osoba vysoké úrokové náklady (výpůjční výdaje), nemusí si je celé odečíst od základu daně.
Část těchto výdajů, která překročí stanovený limit (30 % daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy, nebo 80 milionů Kč, podle toho, co je vyšší), se přičte zpět k výsledku hospodaření, čímž se zvýší základ daně.
„Výpůjční výdaje“ zahrnují širokou škálu nákladů souvisejících s úvěry a financováním, například úroky, poplatky za úvěry, náklady na deriváty k zajištění úroků nebo kurzové rozdíly.
Pro výpočet nadměrných výpůjčních výdajů se od celkových výpůjčních výdajů odečtou zdanitelné výpůjční příjmy (např. úroky z poskytnutých úvěrů).