19 CO 940/2022-78 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Okresní soud napadeným rozsudkem zčásti vyhověl podané žalobě a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 21 400 Kč s příslušenstvím (výrok I.), ve zbytku žalobu pro 9 931 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok II.), o nákladech řízení mezi účastníky rozhodl tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů (výrok III.). Žalobkyně svou žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které žalovaná poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, když mu vyplatila přímo částku 27 500 Kč a zbývající částka 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele jako jeho provize. Žalovaný neplnil svou povinnost řádně a včas hradit splátky úvěru, když na splátkách uhradil pouze 6 100 Kč. Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a požaduje po žalovaném zaplacení 31 331 Kč jako souhrnu dlužných splátek úvěru, zesplatněné jistiny úvěru, smluvní pokuty, dále požaduje smluvní úrok a úroky z prodlení. Žalovaný popíral uzavření předmětné smlouvy o úvěru. Poté, co žalobkyně poukázala na to, že originál smlouvy o úvěru je opatřen úředně ověřeným podpisem žalovaného, žalovaný připustil, že v jednom případě na naléhání své dcery se dostavil na poštu, kde podepsal nějaké listiny, ale nevěděl, co je jejich obsahem. Dále poukazoval na rozsudek Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým byla dcera žalovaného [jméno] [příjmení] uznána vinnou přečinem podvodu, kterého se dopustila mimo jiné tím, že svému otci (žalovanému) zamlčela podstatné skutečnosti ohledně své finanční situace, využila jeho důvěry a přesvědčila jej, aby pro ni uzavřel mimo jiné předmětnou smlouvu o poskytnutí úvěru a zapůjčené finanční prostředky jí následně za smyšleným účelem převedl na účet, který si založila na jméno žalovaného, když jeho dcera způsobila žalovanému celkem škodu minimálně ve výši [částka] Okresní soud na základě provedeného dokazování uzavřel, že má za prokázané uzavření smlouvy mezi účastníky, podepsání smlouvy ze strany žalovaného má za prokázané předloženým originálem smlouvy obsahujícím úředně ověřený podpis žalovaného, když toto skutkové zjištění je v souladu s výsledkem uvedeného trestního řízení, z něhož vyplývá, že žalovaný byl podvodným jednáním své dcery přesvědčen k uzavření mimo jiné předmětné smlouvy. Okresní soud se dále zabýval hodnocením platnosti této smlouvy, kterou shledal za neplatnou, neboť žalobkyně při uzavírání této smlouvy nesplnila svou povinnost řádně posoudit schopnost žalovaného řádně splácet úvěr, a proto tato smlouva je ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a podle § 580 odst. 1 o.z. absolutně neplatná, když k této neplatnosti soud podle § 588 o.z. přihlíží i bez návrhu. Žalovaný plnění z neplatné smlouvy převzal, tím se bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, a proto je ve smyslu § 2991 odst. 2 o.z. povinen toto bezdůvodné obohacení vrátit. Výši bezdůvodného obohacení okresní soud vyčíslil rozdílem mezi částkou, kterou žalovaný na základě smlouvy obdržel (27 500 Kč) a plněním, které žalobkyně na splátkách obdržela (6 100 Kč), rozdíl činí 21 400 Kč Okresní soud proto uložil žalovanému uhradit žalobkyni částku 21 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení, když ve zbytku žalobu zamítl. Okresní soud přihlédl k tomu, že žalovaný je starobní důchodce, který se do popsané situace dostal v důsledku podvodného jednání své dcery, která mu způsobila značnou škodu, a proto umožnil žalovanému úvěr splácet ve splátkách po 1 800 Kč měsíčně. Stejné důvody považoval za důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 150 o.s.ř. a nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení. 2. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání, kterým napadá výrok I. tohoto rozsudku a navrhuje buď zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci okresnímu soudu, případně změnu rozsudku tak, že žaloba bude vůči němu zamítnuta v plném rozsahu. Žalovaný opětovně poukazuje na výsledek trestního řízení, z nějž vyplývá, že předmětná pohledávka byla způsobena trestnou činností jeho dcery, žalovaného je proto třeba považovat za osobu poškozenou jednáním své dcery. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, je zahrnuta ve škodě, jaká byla konstatována v trestním rozsudku, proto jí má hradit dcera žalovaného, nikoliv žalovaný. Plnění ze smlouvy žalovaný fyzicky nikdy nepřevzal, částka byla vyplacena na podvodně zřízený účet na jeho jméno jeho dcerou. 3. K odvolání se vyjádřila žalobkyně, odvolání nepovažuje za důvodné, argumentaci uplatněnou žalovaným v jeho odvolání se zabýval okresní soud v napadeném rozsudku a neshledal jí důvodnou. 4. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací shledal, že odvolání žalovaného má náležitosti podle § 205 odst. 1 o.s.ř. Po zjištění, že odvolání žalovaného bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu, ve kterém byl odvoláním napaden (výrok I.), i ohledně závislého výroku o náhradě nákladů řízení (výrok III.) podle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné. 5. Podle § 2991 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). 6. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 7. Podle § 2995 o.z. vedlo-li plnění k obohacení třetí osoby, vydá je ochuzenému, jen pokud byl ochuzený k plnění přiveden lstí, donucen hrozbou či zneužitím závislosti nebo pokud nebyl svéprávný. 8. Skutková zjištění okresního soudu považuje odvolací soud za správná a učiněná v dostatečném rozsahu, ostatně odvolatel úplnost ani správnost skutkových zjištění okresního soudu nerozporuje, jeho námitky se týkají správnosti právního posouzení. 9. Právní posouzení věci okresním soudem lze označit sice jako v zásadě správné, avšak příliš stručné a neúplné. Předně není odpovídající zjištěnému skutkovému stavu (zejména citovanému trestnímu rozsudku, z nějž vyplývá, že peníze získané z předmětného úvěru žalobkyně nevyplatila žalovanému, ale jeho dceři, a to na jí podvodně zřízený bankovní účet vedený na jméno žalovaného), když okresní soud uvádí, že žalovaný převzal plnění z předmětné smlouvy. Pasivní věcná legitimace žalovaného v tomto sporu tedy nevyplývá ze skutkové okolnosti, že převzal plnění z neplatné smlouvy, ale vyplývá z jiných důvodů, které budou rozvedeny níže. 10. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem okresního soudu, že předmětná smlouva o úvěru je smlouvou neplatnou z důvodů a na základě argumentace podrobně popsané okresním soudem. Z tohoto důvodu bylo již nadbytečné zabývat se otázkou, zda tato smlouva mohla být neplatná i pro nedostatek vůle u žalovaného k jejímu uzavření. 11. V případě, kdy je bezdůvodné obohacení poskytnuto jako plnění z neplatné smlouvy, když o takový případ zde jde, jedná se o speciální situaci upravenou v § 2993 věta první o.z., tedy k vypořádání bezdůvodného obohacení dochází mezi stranami neplatné smlouvy, v daném případě tedy je pasivně legitimován žalovaný k vydání bezdůvodného obohacení vzniklého na základě plnění žalobkyně z předmětné neplatné smlouvy. To platí bez ohledu na to, zda ke skutečnému navýšení majetku došlo u žalovaného jako účastníka neplatné smlouvy, nebo u osoby jiné (jeho dcery). Jedinou modifikací této zásady je situace upravená v § 2995 o.z., kdy ochuzený z neplatné smlouvy (zde žalobkyně) může požadovat vydání bezdůvodného obohacení, tedy i přímo podat žalobu vůči třetí osobě, která nebyla účastníkem smlouvy, u níž k reálnému obohacení došlo. To však neznamená, že by ochuzený nemohl nadále požadovat bezdůvodné obohacení podle § 2993 o.z. vůči svému partnerovi z neplatné smlouvy, pasivní věcná legitimace druhého účastníka smlouvy i v takovém případě zůstává zachována. Navíc možnost aplikace § 2995 o.z. je možná pouze v konkrétních situacích, kdy ochuzený (věřitel poskytující plnění podle neplatné smlouvy) byl k plnění přiveden lstí, donucen hrozbou či zneužitím závislosti nebo nebyl svéprávný. V tomto případě sice došlo ke lstivému jednání ze strany dcery žalovaného, toto však směřovalo vůči žalovanému, nikoliv vůči žalobkyni jako straně ochuzené. Lze tedy uzavřít, že pasivní věcná legitimace žalovaného (závazek vydat plnění z předmětné smlouvy) je v tomto případě nepochybná. 12. O odlišnou situaci by šlo v případě, že by žalovaný žádným svým jednáním ani zčásti nepřispěl ani ke vzniku smlouvy, ani k důvodu její neplatnosti (např. smlouvu by uzavřela dcera žalovaného jménem žalovaného bez jeho vědomí i