19 CO 957/2022-156 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Okresní soud v Českých Budějovicích (soud prvního stupně) napadeným rozsudkem pro zmeškání uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 216 662,70 Kč s příslušenstvím podrobně specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud žalovanému dále uložil povinnost zaplatit žalobci částku 32 930 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok II.) a na náhradu nákladů řízení částku 72 464,50 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce (výrok III.), vše do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Žalobce se podanou žalobou domáhá proti žalovanému zaplacení částky 249 592,70 Kč s příslušenstvím z titulu nevypořádaných nároků z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalobcem jako zaměstnancem a žalovaným jako zaměstnavatelem, když pracovní poměr trval od [datum] do [datum]. Žalovanou částku představují dlužné prémie ve výši 41 813 Kč netto, cestovné ve výši 68 700 Kč netto, kapesné ve výši 92 384,70 Kč netto, beznehodovostní prémie ve výši 13 765 Kč netto a náhrada mzdy ve výši 32 930 Kč dle § 56 odst. 2 zákoníku práce. Žalobce původně požadoval na kapesném o 29 540 Kč více, v tomto rozsahu vzal žalobu částečně zpět a soud prvního stupně usnesením ze dne [datum] řízení co do částky 29 540 Kč s příslušenstvím zastavil. 3. Soud prvního stupně o žalobě rozhodl podle § 153b odst. 1 o.s.ř. rozsudkem pro zmeškání, když žalovaný se k prvnímu jednání ve věci nařízenému na [datum] bez omluvy nedostavil, přestože k tomuto jednání byl řádně předvolán a rovněž mu byla řádně doručena žaloba. Žalobce se k jednání dostavil a navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Soud prvního stupně s ohledem na ust. § 153b odst. 1 o.s.ř. považoval skutková tvrzení obsažená v žalobě za nesporná, žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl ve věci rozsudkem pro zmeškání. Věc právně posoudil podle § 109 ve spojení s § 113 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a dále podle § 56 odst. 2 tohoto zákona. Nárok žalobce na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. 4. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání z důvodu uvedeného v § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř. Konkrétní vadu rozsudku spatřuje žalovaný v postupu podle § 153b o.s.ř. za situace, kdy žalovaný byl jinak ve věci procesně aktivní, postup soudu prvního stupně je v rozporu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu. Žalovaný poukazuje na předpoklady vydání rozsudku pro zmeškání dle komentářové literatury včetně odkazu na konkrétní rozhodnutí Ústavního soudu. Dle názoru žalovaného soud prvního stupně za dané situace s přihlédnutím k objektivní aktivní obraně žalovaného, která vyvolala i částečné zpětvzetí žaloby, nebyl oprávněn vydat napadený rozsudek pro zmeškání. Žalovaný proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 5. Žalobce k odvolání žalovaného uvedl, že odkazovaná judikatura Ústavního soudu byla překonána judikaturou speciální, zabývající se vydáním rozsudku pro zmeškání v pracovněprávních sporech. Žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 976/2019 ze dne 12.2.2021. Žalobce poukazuje na postup soudu prvního stupně, který vydal rozsudek pro zmeškání, jímž zcela vyhověl nároku žalobce na uhrazení dlužné mzdy a všech jejích složek, a to nikoliv pouze na základě toho, že se žalovaný bez řádné omluvy nedostavil na první ústní jednání ve věci, tento rozsudek soud prvního stupně vydal poté, co věc právně posoudil podle § 109 a § 113 a dále § 56 zákoníku práce ve spojení s § 1970 občanského zákoníku a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. To, že soud připustil změnu žaloby, když vyhověl částečnému zpětvzetí žaloby, jen potvrzuje, že soud bez dalšího nerozhodl rozsudkem pro zmeškání pouze z důvodu procesní neaktivity žalovaného, ovšem i z důvodu, že se věcí řádně věcně zabýval a věc skutkově i právně posoudil. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a přiznal žalobci náklady odvolacího řízení. 6. Krajský soud v Českých Budějovicích (odvolací soud) po zjištění, že odvolání žalovaného bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek pro zmeškání podle § 212a odst. 4 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné. 7. Podle § 153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 8. Odvolací soud po přezkoumání věci dospěl k závěru, že zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání v projednávané věci nebyly splněny. Žalovanému byla žaloba doručena do vlastních rukou stejně tak předvolání k jednání více než 10 kalendářních dnů přede dnem jeho konání. Žalovanému však bylo k rukám jeho právního zástupce doručeno předvolání k jednání ve formě vzoru 27 o.s.ř., když součástí tohoto vzoru je poučení účastníka o tom, že pokud se nedostaví ani včas nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti účastníka řízení. Toto předvolání však neobsahuje poučení o tom, že následkem nedostavení se k jednání může být vydání rozsudku pro zmeškání. Poučení splňující zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání ve smyslu § 153b odst. 1 o.s.ř. je obsaženo v předvolání k jednání ve formě vzoru 28 o.s.ř. Z obsahu spisu jednoznačně vyplývá, že jak právní zástupce žalobce, tak právní zástupce žalovaného byli k prvnímu jednání ve věci nařízenému na [datum] předvoláni vzorem 27 o.s.ř. Žalovaný ani jeho právní zástupce tak nebyli řádně poučeni o následcích nedostavění se k prvnímu jednání tak, jak to vyžaduje ustanovení § 153b odst. 1 o.s.ř. Zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání v projednávané věci nebyly naplněny. 9. Odvolací soud proto postupoval podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a změnil napadený rozsudek soudu prvního stupně tak, že rozsudek pro zmeškání se nevydává. 10. Odvolací soud nerozhodoval o nákladech odvolacího řízení, neboť o těchto nákladech rozhodne soud prvního stupně v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o.s.ř. v rozhodnutí, jímž se řízení u něho bude končit.