15 CO 114/2022-306 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 211 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení (výrok I.) a zavázal ji k náhradě nákladů řízení částkou 92 234 Kč (výrok II.). 2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, jímž se domáhala jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení, případně jeho změny tak, že se žaloba zamítá. Žalovaná tvrdila, že v řízení dostatečně prokázala, že předmět nájmu v rozhodném období nebyl fakticky způsobilý k užívání, a že sleva z nájemného ze strany žalované byla u žalobkyně uplatněna včas a oprávněně. Namítala, že k prokázání svých tvrzení navrhla řadu důkazů, které vůbec nebyly provedeny. Zejména nedošlo k výslechu prokuristy žalované [jméno] [příjmení], který se měl vyjádřit k uplatnění slevy z nájmu ve výši 100 %, k zanedbání povinnosti žalobkyně k opravám a údržbě předmětu nájmu, jakož i ke stavu předmětu nájmu a k jeho nezpůsobilosti k užívání k ujednanému účelu. Sleva z nájemného ve výši 100 % z hodnoty nájmu z důvodu dlouhodobého a opakovaného ignorování povinnosti žalobkyně k opravám a údržbě předmětu nájmu v dopise ze dne [datum] nebyla uplatněna s účinností od [datum], jak tvrdila žalobkyně a jak vyhodnotil okresní soud. Z předmětného dopisu je zcela zřejmé, že počínaje dnem [datum] žalovaná nebude poskytovat služby pojištěncům žalobkyně, což se netýká předmětné nájemní smlouvy, ale zcela jiné smlouvy o poskytování zdravotních služeb. Naopak z tohoto dopisu vyplývá, že sleva z nájemného byla žalovanou uplatněna za celé období, po které žalobkyně neplnila své povinnosti pronajímatele, tzn. i za rozhodné období. Žalovaná současně nesouhlasila se závěrem, že hotel v rozhodném období provozovala, když poskytovala zdravotní služby, které následně žalobkyni fakturovala. Faktury, jimiž činil okresní soud důkaz, nesouvisí s nájemní smlouvou a jsou vystaveny na základě smlouvy o poskytování zdravotních služeb, která nemá s provozem hotelu nic společného. V rozhodné době byla pro výkon zdravotních služeb dle smlouvy o poskytování zdravotních služeb otevřena pouze jedna místnost za účelem individuálního cvičení pacienta s fyzioterapeutem s tím, že i kdyby poskytování této služby souviselo s provozem hotelu, jednalo by se o minimální rozsah provozuschopnosti hotelu, což by v žádném případě neodpovídalo výši sjednaného nájemného. I z tohoto důvodu by tedy žalovaná měla mít nárok na slevu z nájmu. Okresní soud se dle žalované dále nevypořádal se skutečností, že se žalobkyně jako pronajímatel nachází v prodlení s přijetím plateb za pozdější období. Ač žalobkyně žalované fakturovala nájemné za měsíce březen až červen [rok], následně v ochranné době opakovaně odmítala platby, které mohla započíst na dlužné nájemné v rozhodném žalovaném období, což dle žalované svědčí mimo jiné o tom, že žalobkyně zbytečně podněcuje vedení sporů a mezi účastníky vyvolává další konflikty. Dále poukázala na znění ust. § 1968 a 1975 o. z. o prodlení s tím, že pokud žalobkyně jako pronajímatel byla v prodlení s přijetím plateb za nájem, nemůže být žalovaná v prodlení s platbou nájmu. Dle žalované se okresní soud rovněž ani nevypořádal s rozporem uplatněného nároku s dobrými mravy, a to zejména s ohledem na nepříznivou finanční situaci žalované zapříčiněnou epidemií COVID-19 a současně i se skutečností, že žalovaná v rozhodné době nemohla užívat předmět nájmu ke sjednanému účelu, a to jak z důvodu mimořádných opatření vydaných v souvislosti s pandemií, tak i z důvodů zapříčiněných žalobkyní, která neplnila své povinnosti k opravám a údržbě předmětu nájmu. Zdůraznila, že se v této situaci ocitla bez vlastního přičinění i že žalobkyně o nepříznivé finanční situaci žalované věděla a i přes tuto skutečnost žalovanou, rovněž v rozporu se zásadou principu poctivého obchodního styku, zatěžovala, a to nejen finančně vyvoláváním dalších sporů. 3. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako správného s odůvodněním, že okresní soud správně zjistil skutkový stav věci a tento také správně právně analyzoval, své rozhodnutí precizně odůvodnil a žalobkyně se s tímto ztotožňuje. V dalším odkázala na svou dosavadní právní argumentaci. 4. Odvolací soud věc v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, jejíž opakované žádosti o přeložení jednání na pozdější termín nevyhověl. V části, ve které žalovaná svou žádost odůvodnila odvoláním [jméno] [příjmení], [datum narození], který se měl za žalovanou z jejího určení jednání zúčastnit, z funkce prokuristy společnosti, odvolací soud tuto žádost nepovažuje za včasnou, došlo-li k odvolání z funkce prokuristy již dne [datum], tj. téměř měsíc před stanoveným termínem jednání a nadto poté, co žalované bylo předvolání k jednání doručeno. Pokud jde o zdravotní indispozici jediné jednatelky žalované [jméno] [příjmení], [datum narození], pak tato byla dle sdělení jejího praktického lékaře, které si odvolací soud vyžádal, i přes doloženou pracovní neschopnost schopna s ohledem na svůj aktuální zdravotní stav dostavit se v den konání jednání odvolacího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě a tohoto jednání se zúčastnit. Žádost žalované o přeložení termínu jednání proto nebyla odvolacím soudem posouzena ani jako důvodná. Byly tak plně splněny podmínky pro projednání věci v nepřítomnosti žalované dle § 101 odst. 3 o. s. ř. 5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu, včetně řízení jeho vydání předcházejícího, ve smyslu ust. § 212a odst. 1, 2, 4 a 5 o. s. ř. a žádné vady řízení uvedené v § 229 odst. 1 a 2 písm. a) a b) a odst. 3 o. s. ř. neshledal. Žádné takové vady nebyly ani účastníky namítány. Po takto provedeném přezkumu pak dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 6. Z obsahu spisu se podává, že v řízení zahájeném dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 211 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení. Skutkově tvrdila, že účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu, ve znění šesti později uzavřených dodatků, z nichž poslední byl uzavřen dne [datum]. Na základě této smlouvy žalobkyně pronajímala žalované nemovitosti zapsané u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Frýdek-Místek, katastrální území Ostravice, na LV [číslo] movité věci sloužící k provozování [anonymizována dvě slova] uvedené v přílohách 2 a 3 této smlouvy. Uvedla, že nájemní smlouva zanikla na základě výpovědi žalobkyně ke dni [datum], kdy je na základě návrhu žalované veden spor o přezkoumání oprávněnosti této výpovědi. V posledním dodatku nájemní smlouvy bylo sjednáno nájemné ve výši 50 000 Kč měsíčně bez DPH, tj. ve výši 60 500 Kč včetně DPH, které mělo být hrazeno oproti žalobkyní vystaveného daňového dokladu. Za ½ měsíce března [rok] uhradila žalovaná na nájemném částku 30 250 Kč a za rozhodné období od ½ měsíce března [rok] do měsíce června [rok] dluží žalobkyni celkem žalovanou částku. Žalovaná dlužné nájemné neuhradila ani po odeslání předžalobní upomínky. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, zejména pak s tvrzením, že nájemní smlouva zanikla na základě výpovědi žalobkyně dne [datum], o jejíž oprávněnost je veden soudní spor. Žalovaná platila nájemné řádně a včas a do prodlení se dostala až za měsíc březen až červen [rok] v důsledku omezení při epidemii COVID-19. V následujících měsících žalovaná platila nájem až do listopadu [rok], přičemž nájem za říjen [rok] jí byl žalobkyní vrácen, neboť dle žalobkyně nájemní vztah již netrval. K nezaplacení nájmu za rozhodné období došlo z důvodu odmítání plateb ze strany žalobkyně. S ohledem na dlouhodobé a opakované ignorování povinnosti žalobkyně jako pronajímatele k opravám a údržbě pronajatých nemovitostí byla žalovanou následně uplatněna sleva z nájmu ve výši 100 % z výše nájmu, a to dopisem ze dne [datum]. Žalovaná tvrdila, že pokud je žalobkyně v prodlení s přijetím plateb za nájem, nemůže být žalovaná v prodlení s platbou nájmu a nemůže nést jakékoliv potencionální následky spojené s prodlením. Mimo uvedené, pokud žalobkyně považovala nájemné za měsíc říjen a listopad [rok] za plnění bez právního důvodu, nic jí nebránilo, aby úhrady nájemného za tyto měsíce započetla na dlužné nájemné za rozhodného období. Skutečnost, že takto žalobkyně nepostupovala, nasvědčuje tomu, že využila současnou situaci a stavu, který v tomto případě sama vyvolala, aby podala proti žalované další žalobu. Žalovaná má proto za to, že nárok uplatněný žalobou je v rozporu s dobrými mravy s ohledem na její nepříznivou finanční situaci, způsobenou epidemií COVID-19. K uplatněnému nároku na slevu se pak žalobkyně vyjádřila tak, že podáním ze dne [datum] žalovaná uplatnila slevu z nájmu toliko do budoucna, nikoliv zpětně za posuzované období, k němuž neeviduje žádný dokument, v němž by žalovaná slevu uplatnila, a současně také tvrdila, že ke slevě z nájmu neexistuje žádný důvod. Naopak to byla žalovaná, kdo bránil žalobkyni