15 CO 218/2022-260 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 189 371 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení (výrok I.) a zavázal žalobkyni k náhradě nákladů řízení žalované v částce 143 796 Kč (výrok II.). 2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, jímž se domáhala jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení, případně změny rozsudku tak, že žalobě bude v celém rozsahu vyhověno. Nesouhlasila se závěrem okresního soudu, že cena jí účtovaných prací věcně, časově i místně souvisela s pracemi sjednanými mezi účastníky smlouvou o dílo ze dne [datum], neboť v řízení bylo dle jejího názoru prokázáno, že účtované práce neměly být s původní smlouvou o dílo jakkoliv spojovány. Účastníci řízení v rozhodné době uvedli, že se jedná o samostatné plnění účtované na základě samostatného právního titulu a hrazené z provozních prostředků žalované, a to z toho důvodu, že původní smlouva o dílo měla být financována z dotačního titulu. Tato dle žalobkyně zcela jasná dohoda stran vyplývá ze zápisu z kontrolních dnů, ze zápisu ve stavebním deníku či z emailu [titul] [jméno] [příjmení], stavebního dozoru žalované, ze dne [datum], z něhož vyplynulo, že„ vícepráce elektro jsou vyňaty z díla, takže se k nim nevyjadřuji“. Ze všech těchto provedených důkazů tedy vyplývá jasný úmysl stran práce vystavené fakturou [číslo] podřídit pod samostatnou smlouvu o dílo. Smluvní strany o těchto pracích jednaly, žalované byla předložena cenová nabídka na ně a tyto byly následně prováděny s vědomím a za přítomnosti žalované, resp. jejího pověřeného zástupce [jméno] [příjmení], který za žalovanou řídil veškerou stavební činnost, jak vyplynulo z jeho svědecké výpovědi. Smlouva o dílo tak musela být uzavřena přinejmenším konkludentním způsobem, když zákonná úprava nevyžaduje u smlouvy o dílo písemnou formu. Souhlas s provedením přístřešků a cenovou nabídkou k tomuto provedení ze strany žalované vyplývá ze zápisů z kontrolních dnů [číslo]. I kdyby však neexistovala výslovná dohoda o samostatnosti provedených prací, ani v takovém případě nelze účtované práce považovat za vícepráce v rámci plnění dle smlouvy o dílo ze dne [datum]. V tomto směru žalobkyně odkázala na závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 8. 11. 2018, sp. zn. I. ÚS 1283/16-1, s tím, že ač provedené práce byly prováděny v místní a časové souvislosti se smlouvou o dílo ze dne [datum], je vyloučena jejich souvislost věcná. Žalobkyně současně nesouhlasila se závěrem okresního soudu, že bez provedení prací, jejichž úhradu žalobkyně v řízení požaduje, by nebylo možno provést kolaudaci budovy s tím, že žalobkyně netuší, z čeho soud I. stupně v tomto ohledu vycházel. Zdůraznila, že dle smlouvy o dílo odpovídala pouze za revize a kolaudace související s dílem, tj. s montáží oken, zateplením budovy a zhotovením nové fasády, a to v rozsahu dle položkového rozpočtu přiloženého ke smlouvě o dílo, nikoliv za revizi budovy jako celku. Poukázala také na skutečnost, že venkovní světla a stříšky nemají na revize ani kolaudaci vliv, když je lhostejno, že se podobné komponenty na budově dříve nacházely. Tvrdila, že činnosti spočívající v provedení uzemnění totožné budovy, montáži nových svítidel na fasádě budovy a vyhotovení nových přístřešků nad vstupy do objektu, které nebyly pro splnění smlouvy o dílo z [datum] nutné, jak potvrdili svědci, nelze považovat za věcně související práce, jež by bylo možno považovat za vícepráce, a to ani s ohledem na skutečnost, že zaměstnanci žalobkyně v rámci svých vyjádření tyto práce za vícepráce několikrát označili, neboť jejich vyjádření je nutno hodnotit podle obsahu, nikoliv názvu, když právní význam pojmu„ vícepráce“ se neshoduje s významem tohoto slova ve stavbařském slangu. 3. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako správného. Zdůraznila, že v písemné smlouvě o dílo ze dne [datum] byl výslovně sjednán formální postup, jakým způsobem mají být případně nové práce (tzv. vícepráce), které nebyly součástí původního položkového rozpočtu, sjednány. O takové změně díla pak bylo nutno uzavřít písemný dodatek smlouvy o dílo, jenž musel být schválen a podepsán k tomu oprávněnou osobou na straně žalobkyně i žalované. K uzavření tohoto dodatku nikdy nedošlo, jak vyplynulo z provedeného dokazování. Předložené cenové nabídky těchto víceprací byly projednány se svědkem [jméno] [příjmení], z čehož však nelze dovozovat, že by ve vztahu k nim došlo k uzavření jakýchkoliv dalších smluv o dílo. Naopak žalobkyně si musela být vědoma, že osoby, včetně [jméno] [příjmení], které se účastnily jednotlivých kontrolních dnů prováděných při realizaci díla, nejsou způsobilými zastupovat žalovanou ve věcech smluvních, a to ani při sjednání dodatku ke smlouvě ani žádné jiné smlouvy, ať již písemné či ústní. Vzhledem k místní, časové i věcné souvislosti provedených prací (práce prováděny na stejné stavbě při realizaci díla), kdy se nejednalo o jakýkoliv nový prvek, který by na daném objektu již dříve nebyl, šlo pouze o jejich úpravu, je nutno považovat provedené práce za vícepráce, na jejichž úhradu žalobkyni nárok nevznikl. Žalobkyně jakožto odborník ve stavebnictví měla postupovat obezřetně, a pokud měla za to, že má nárok na úhradu jakýchkoliv prací nad rámec smlouvy o dílo, měla o tomto řádně sjednat dodatek ke smlouvě, případně jinou smlouvu o dílo, a dané práce do té doby nerealizovat. 4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu, včetně řízení jeho vydání předcházejícího, ve smyslu ust. § 212a odst. 1, 2, 4 a 5 o. s. ř. a žádné vady řízení uvedené v § 229 odst. 1 a 2 písm. a) a b) a odst. 3 o. s. ř. neshledal. Po takto provedeném přezkumu pak dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. 5. Z obsahu spisu se podává, že v řízení zahájeném dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 189 371 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. Skutkově tvrdila, že mezi žalobkyní coby zhotovitelkou a žalovanou jako objednatelkou byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byl mimo jiné závazek žalobkyně provést pro žalovanou dílo – stavební práce v rámci projektu snížení energetické náročnosti budovy společnosti [právnická osoba] v [obec] [část obce]. Při provádění tohoto díla žalobkyně zjistila nevyhovující uzemnění budovy, které muselo projít revizí, na což upozornila žalovanou během kontrolního dne [číslo] konaného dne [datum]. Účastníci se následně shodli, že o uzemnění budovy a souvisejících elektro pracích a jiných pracích bude uzavřena samostatná smlouva o dílo s tím, že tyto práce budou vyňaty z původní smlouvy o dílo a budou hrazeny z provozních prostředků žalované. Na základě cenové nabídky, kterou žalobkyně žalované v souladu s předchozími jednáními během kontrolních dnů předložila, tak byla mezi účastníky uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byl na jedné straně závazek žalobkyně provést pro žalovanou dílo – uzemnění budovy společnosti [právnická osoba] [obec] [část obce] a související elektro a jiné práce, a to oproti závazku žalované zaplatit žalobkyni sjednanou cenu díla. Žalobkyně svou povinnost z této nové smlouvy o dílo splnila a dílo bez vad a nedodělků předala žalované. Po provedení díla pak vyúčtovala žalované jeho cenu fakturou [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 189 371 Kč splatnou dne [datum], kterou žalovaná žalobkyni nezaplatila přes předžalobní upomínku. K výzvě okresního soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. učiněné u jednání konaného dne [datum] pak žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení tak, že pokud jde o hromosvod a zemnící soustavu, měla podle původní smlouvy o dílo provést toliko demontáž stávajícího svislého vedení hromosvodu v délce 62 metrů dle položky [číslo] na straně 96 položkového rozpočtu díla a po zateplení fasády objektu jeho zpětnou montáž, včetně nových kotevních úchytů dle položky [číslo] strana 102 rozpočtu. Tyto činnosti bylo nutné provést s ohledem na zhotovení nové fasády objektu. Projektová dokumentace k provedení stavby žádným způsobem provedení hromosvodu neřešila, vyjma související zmínky, že je střecha objektu po celkové rekonstrukci. Co se týče revizí, k řádnému splnění díla postačovalo přeměření svislé části hromosvodu a vystavení revizní zprávy k ní, přičemž v této zprávě by bylo popsáno, k jakým zásahům došlo a že výsledek revize je kladný podle platných předpisů. Žalobkyně nebyla podle původní smlouvy o dílo povinna zajišťovat kompletní revizi hromosvodu a tato nebyla ani k řádnému splnění smlouvy nutná. Co se týče jednání o zhotovení hromosvodu, dne [datum] žalobkyně nad rámec svých povinností zjistila, že stávající stav zemnící soustavy a hromosvodu je nevyhovující, resp. nefunkční. O této skutečnosti informovala žalovanou prokazatelně nejpozději dne [datum] na kontrolním dni [číslo]. V zápise ve stavebním deníku ze dne [datum] na straně [číslo] pak žalobkyně informovala žalovanou, že„ vícepráce“ elektro budou hrazeny z