75 CO 205/2021-115 — Krajský soud v Ostravě

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,25 % ročně od [datum] do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka], vždy do každého 25. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž toto rozhodnutí nabude právní moci, až do úplného zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu žalobkyně, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, jakož i pohledávku ve výši [částka] a úrok ve výši 82,77 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka] (výrok II.), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2. Okresní soud v napadeném rozsudku uzavřel, že účastníci mezi sebou dne [datum] uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], k jehož vyplacení došlo dne [datum] a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 122,64 % ročně splácet ve 30 měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem duben 2019 dle splátkového kalendáře. Dle tvrzení žalobkyně zaplatil žalovaný na úvěr 8 splátek ve výši [částka], tedy [částka], přičemž následně se dostal do prodlení a k datu [datum] došlo k zesplatnění celého úvěru. Po zesplatnění úvěru zaplatil žalovaný celkem částku [částka]. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši [částka] s příslušenstvím, smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy ve výši [částka] s příslušenstvím, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy ve výši [částka] s příslušenstvím, smluvní pokuty dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem [datum] do zaplacení, tj. smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení žaloby, tedy ve výši [částka]. Dále se žalobkyně domáhá úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši [částka] ode dne [datum] do zaplacení, když tento úrok požaduje v nominální roční úrokové sazbě [anonymizováno], která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Okresní soud dospěl k závěru, že žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Dále se okresní soud zabýval platností úvěrové smlouvy a dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků je rozporné s dobrými mravy a způsobuje tak jeho absolutní neplatnost dle ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť ujednaná výše úroku [anonymizováno] ročně se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod k absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Podle okresního soudu by ke stejnému závěru bylo třeba dospět i ohledně žalobkyní požadovaného úroku ve výši 82,77 % ročně. Pokud jde o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, poukázal okresní soud na ustanovení § 576 o. z., a dospěl k závěru, že smlouvu o úvěru je třeba posoudit jako absolutně neplatnou v celém rozsahu. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje podle okresního soudu s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru plnění z neplatného závazku, přičemž takovéto plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ustanovení § [číslo] odst. 2 a § 2993 o. z., které si smluvní strany jsou povinny vydat. Žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka], žalovaný zaplatil částku [částka], a je tedy povinen žalobkyni vrátit rozdíl mezi těmito částkami, tj. částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z. z této částky, a to od [datum] do zaplacení. Okresní soud vyhověl žádosti žalovaného a umožnil mu dlužnou částku splácet ve výši [částka] měsíčně vzhledem k osobním a majetkovým poměrům žalovaného. Ve zbývajícím rozsahu okresní soud žalobu žalobkyně zamítl. 3. Proti tomuto rozsudku okresního soudu podala žalobkyně včasné odvolání a domáhala se jeho změny ve výroku II. a III. tak, že žalovaný bude povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, částku ve výši [částka] a úrok ve výši 20 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky [částka]. Žalobkyně v odvolání uvedla, že rozhodnutí okresního soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, když úrok sjednaný ve smlouvě byl sjednán v zákonných limitech, a nebyl tedy důvod ho ani částečně nepřiznat. Odvolatelka poukázala na to, že je nebankovním poskytovatelem úvěrů, přičemž v této sféře je zcela běžné a spravedlivé, že úrok je o něco vyšší než u subjektů bankovních, když je třeba zohlednit vyšší rizikovost poskytování úvěrů. Odkázala na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. 8 Co 36/2018 a na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 s tím, že poukázala na to, že smlouva je v celém rozsahu platná a strany v celém rozsahu zavazuje, když byla takto smluvními stranami uzavřena. Odvolatelka rovněž poukázala na možnost aplikace ustanovení § 1813 o. z. a § 1793 o. z. s tím, že žalovaný se v souladu se zásadou autonomie vůle rozhodl uzavřít s žalobkyní takovouto smlouvu a za podmínek v ní uvedených, ačkoliv pokud by nesouhlasil s jednotlivými ujednáními, mohl se rozhodnout tak, že smlouvu neuzavře a o poskytnutí peněžních prostředků požádá jinou osobu. Dále podle odvolatelky okresní soud nereflektoval při svém rozhodnutí nové instituty v občanském zákoníku a chybně posoudil celou smlouvu jako neplatnou z důvodu tvrzené neplatnosti ujednání o smluvním úroku. Podle odvolatelky rozhodně nelze uzavřít, že by smlouva byla neplatná jako celek. V případě uzavření úvěrové smlouvy je totiž povinnost platit úroky explicitně vyjádřena v zákoně a v tomto směru žalobkyně poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4498/2007 ze dne 10. 12. 2008, kde Nejvyšší soud konstatoval, že povaha smlouvy o úvěru umožňuje, pokud jde o neplatnost ujednání o úrocích, oddělit toto ujednání o zbytku smlouvy, která tak bude považována za platnou. V neposlední řadě poukázala odvolatelka na ustanovení § 3002 o. z., dle kterého, i pokud by soud nahlížel na vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako na bezdůvodné obohacení, pak i tak žalobkyni náleží obvyklý úrok jakožto náhrada za užívání finančních prostředků. 4. V průběhu odvolacího řízení podáním ze dne [datum] vzala odvolatelka částečně žalobu zpět, a to co do částky [částka], s odůvodněním, že žalovaný dne [datum] zaplatil částku ve výši [částka] a dne [datum] částku ve výši [částka]. Žalobkyně navrhla, aby bylo řízení co do částky [částka] zastaveno a výrok II. napadeného rozsudku změněn tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % ročně od [datum] do [datum] a z částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, částku ve výši [částka] a úrok ve výši 20 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a úrok ve výši 20 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky [částka]. 5. Žalovaný se k odvolání žalobkyně písemně nevyjádřil, v průběhu jednání odvolacího soudu uvedl, že s odvoláním žalobkyně nesouhlasí, akceptoval rozsudek okresního soudu, proto také zaplatil, co mu bylo výrokem I. tohoto rozsudku uloženo. Souhlasil se zpětvzetím žaloby, pokud jde o částku [částka] s tím, že nárok žalobkyní v odvolání uplatněný je vůči jeho osobě likvidační, nesouhlasí s úroky a smluvními pokutami s poukazem na své osobní a sociální poměry. 6. Krajský soud při konstatování včasnosti a přípustnosti odvolání a jeho podání oprávněnou osobou přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu, tedy v napadené části výroku II. a ve výroku III., včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odv