75 CO 402/2021-333 — Krajský soud v Ostravě

1. Shora označeným rozsudkem ve znění opravného usnesení okresní soud uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku 45.032 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.), ohledně částky 50.431,36 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení žalobu žalobkyně zamítl (výrok II.), ohledně částky 42.895,64 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení řízení zastavil (výrok III.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované 1. na náhradu nákladů řízení 24.217 Kč (výrok IV.) a rozhodl, že se žalovanému 2. vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává (výrok V.) a že České republice se právo na náhradu nákladů státu také nepřiznává (výrok VI.). 2. Okresní soud dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno zaviněné protiprávní jednání právního předchůdce žalovaných [jméno] [příjmení] st., který v blíže neurčené době od [datum] do [datum] v obci [adresa] u rodinného domu na parcele [číslo] v k. ú. [část obce] vykácel bez povolení na pozemku poškozené žalobkyně více než 80 kusů jehličnatých stromů a za toto jednání byl rozhodnutím ředitele [stát. instituce] [anonymizováno] služby ČR ve věci služebního poměru ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], uznán vinným ze spáchání přestupku proti majetku a byl mu uložen kázeňský trest, a to pokuta ve výši 2.000 Kč. Příkazem [obec] inspekce životního prostředí, [anonymizováno] inspektorát [obec], oddělení ochrany přírody ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka] [číslo], pak byl právní předchůdce žalovaných [jméno] [příjmení] st. za popsané jednání uznán vinným i ze spáchání přestupku podle § 87 odst. 3 písm. d) zákona č. 114/1992 Sb., za což mu byla uložena pokuta ve výši 4.000 Kč Okresní soud tedy uzavřel, že se právní předchůdce žalovaných [jméno] [příjmení] st. dopustil zaviněného protiprávního jednání, kterým porušil vlastnické právo žalobkyně k porostu na pozemku p. [číslo] v příčinné souvislosti s tímto jeho protiprávním jednáním došlo ke vzniku škody na majetku žalobkyně. Výše této škody byla určena znaleckým posudkem znaleckého ústavu [anonymizováno] univerzita v [obec], [ulice] fakulta, [číslo] ze dne [datum] částkou 46.956 Kč, když byl vzat v úvahu i charakter předmětné zahrady, která byla vyhodnocena jako zahrada se smíšenou funkcí, neboť ji nebylo možno zařadit jako okrasnou zahradu, ale nejednalo se ani o pouze funkční zahradu, když právě rozdílné hodnocení funkce zahrady vedlo k nejednotnosti při stanovení výše škody na vykáceném porostu ve znaleckých posudcích, které byly předloženy ve správním řízení, s jejichž závěry se znalecký ústav při revizi řádně vypořádal. Okresní soud tedy zavázal žalované jako právní nástupce [jméno] [příjmení] st., kteří jako rovnodílní dědicové za dluhy právního předchůdce odpovídají rovným dílem, a to do výše ceny nabytého dědictví, když v řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení] st. uplatnili výhradu soupisu majetku, aby žalobkyni společně a nerozdílně zaplatili na náhradu škody částku 45.032 Kč, když výše škody byla stanovena částkou 46.956 Kč a na vzniklou škodu právní předchůdce žalovaných žalobkyni zaplatil částku 1.924 Kč. K úhradě škody vyzvala žalobkyně právního předchůdce žalovaných výzvou ze dne [datum], na kterou právní předchůdce žalovaných dne [datum] reagoval, okresní soud tedy žalované rovněž zavázal k zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 45.032 Kč od [datum] do zaplacení dle nařízení č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se po žalovaných po částečném zpětvzetí žaloby domáhala zaplacení jen částky 95.463,36 Kč, ohledně částky 50.431,36 Kč s úrokem z prodlení žalobu zamítl. 3. Proti tomuto rozsudku, a to proti výrokům II. a IV. ve znění opravného usnesení, podala včasné odvolání žalobkyně, jímž se domáhala jeho zrušení v napadeném rozsahu a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení, příp. změny v intencích závěrečného návrhu před okresním soudem, tedy vyhovění žalobě i v této části. Své odvolání žalobkyně odůvodnila tím, že po celou dobu tvrdí, že šlo o zahradu okrasnou, ne užitkovou a byl to právě [jméno] [příjmení] st., který zřejmě v domnění, že žalobkyně již své nemovitosti v [část obce] nenavštíví (probíhalo exekuční řízení), zcela svévolně a protiprávně vnikl vědomě na její pozemek, kde bez povolení žalobkyně vykácel 87 ks stromů různých druhů a stáří a za toto jednání byl kárně postižen u zaměstnavatele (Věznice Mírov). Ačkoliv se žalobkyně snažila vyřešit věc mimosoudně, protinávrhy žalovaných považovala za výsměch. Žalobkyně pak nesouhlasila se znaleckým posudkem znaleckého ústavu [anonymizováno] univerzita v [obec], který vycházel z určitého průměru, něčeho mezi dvěma pojmy. Ačkoliv předchozí posudky dle žalobkyně pracovaly se škodou nejméně v částkách nad 100.000 Kč (mimo posudek RNDr. [příjmení] dle žalobkyně vedený jasnou snahou vyvinil [jméno] [příjmení] st., kterému šlo o zaměstnání), akceptovala žalobkyně ze znaleckého posudku [anonymizováno] univerzity v [obec] částku 95.463,39 Kč. Žalobkyně subjektivně chápala stromy a veškerý porost na pozemku jako okrasnou zahradu, byla si vědoma, že bude nutné postupně provádět zásahy, zahrada však plnila funkci okrasnou i rekreační, navíc stromy zamezovaly viditelnosti z domu [anonymizováno] a naopak a plnily funkci zpevnění svahu a odhlučňovací bariéry. Navíc znalci u jednání uvedli, že po zásazích by se výsledný počet stromů 15 až 20 mohl dožít i 100 let. Otázku napadení porostu kůrovcem ponechala žalobkyně na soudu, ale zdůraznila, že dřevo na pozemku není totožné s vykáceným, když [jméno] [příjmení] st. nejprve dřevo odvezl a teprve po urgencích nějaké dřevo v menším rozsahu vrátil na místo, je tedy těžko uvěřitelné, že by si dřevo napadené kůrovcem odvezl na svůj pozemek. Navíc jeden smrk na pozemku stále stojí. 4. Žalovaná 1. se k odvolání žalobkyně vyjádřila tak, že napadený rozsudek považuje za věcně správný, a navrhla jeho potvrzení. Dále žalovaná 1. uvedla, že odvolání žalobkyně je záměrně zkreslující a obsahuje obecná prohlášení. Žalovaná ačkoliv zcela vylučuje, že by se mohlo jednat o okrasnou zahradu (stromy plnily funkci zpevnění břehu mezi pozemky účastníků, když proto je [jméno] [příjmení] st. zhruba 12 let před pokácením sám vysadil a od té doby byly ponechány bez jakékoliv údržby a šlechtění), akceptovala závěry znaleckého posudku [anonymizováno] univerzity v [obec], když má zájem na ukončení celého sporu. Dále žalovaná 1. zpochybnila posudky předkládané žalobkyní, které považovala za účelové (dosáhnout co nejvyšší náhrady) a značně se lišící. Celý prostor pozemku kolem domu i domu samotného vykazoval známky značného zanedbání, opuštění a neschopnosti udržet alespoň obvyklý pořádek a údržbu. Žalobkyně tedy dle žalované 1. neunesla důkazní břemeno ohledně funkce zahrady jako okrasné. Dále žalovaná 1. namítala, že žalobkyně v emailech i telefonátech naznačovala [jméno] [příjmení] st., že pokud se s ní nedohodne a nezaplatí jí požadovanou náhradu, může mu způsobit problémy v zaměstnání a připravit ho o práci. V řízení pak pokračovala i po tragické smrti [jméno] [příjmení] st. 5. Žalovaný 2. se k odvolání žalobkyně vyjádřil tak, že napadený rozsudek považuje za věcně správný, a rovněž navrhl jeho potvrzení. Dále žalovaný 2. uvedl, že žalobkyně jen opakuje argumenty uvedené již před okresním soudem, ačkoliv okresní soud své rozhodnutí pregnantně odůvodnil. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] univerzity v [obec] vyplynulo, že výše škody byla objektivizována s přihlédnutím k charakteru těžbou dotčeného pozemku, počtu a stavu vykácených stromů a byl vzat v úvahu i charakter předmětné zahrady, která byla vyhodnocena jako zahrada se smíšenou funkcí, na čemž nemůže nic změnit skutečnost, že žalobkyně subjektivně chápala stromy a veškerý porost na pozemku jako zahradu okrasnou. 6. Krajský soud při konstatování, že odvolání je přípustné, včasné a podané oprávněnou osobou, přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu, a to jak ve výslovně napadených výrocích II. a IV., tak v závislých výrocích V. a VI. o náhradě nákladů řízení ve vztahu k žalovanému 2. a náhradě nákladů řízení státu, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není ve věci samé důvodné. 7. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne [datum] domáhala původně po [jméno] [příjmení] st., [datum narození] (dále jen„ původní žalovaný“), zaplacení částky 138.359 Kč s blíže nespecifikovaným příslušenstvím, a to z titulu náhrady škody způsobené tím, že původní žalovaný neoprávněně vniknul na její pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], kde neoprávněn pokácel 87 ks jehličnatých stromů, které následně odcizil, za což byl uznán vinným rozhodnutím ředitele [stát. instituce], [číslo jednací]. Způsobená škoda pak dle znaleckého posudku Ing. [příjmení] činí 125.051 Kč a dále žalobkyně požadovala blíže nespecifikované náklady na právní zastoupení advokáte