8 CO 83/2022-132 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 47.901,85 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 14. 12. 2018 do zaplacení (odstavec I. výroku), zamítl vzájemnou žalobu žalovaného na stanovení povinnosti žalobkyně zaplatit žalované částku 150.000 Kč (odstavec II. výroku) a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 51.501,45 Kč (odstavec III. výroku). 2. Okresní soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla dne 12. 9. 2018 smlouva o dílo, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně jako zhotovitele provést pro žalovanou jako objednatele dílo -„ [dílo] [anonymizováno 5 slov]“ v [obec] [obec], [název]„ [anonymizována dvě slova]“. Cena díla byla sjednána v částce 302.093 Kč s tím, že žalovaná se zavázala uhradit zálohu ve výši 150.000 Kč, kterou rovněž dne 12. 9. 2018 uhradila. Z výpovědi svědků dále vyplynulo, že k formálnímu převzetí [díla] nedošlo. Žalobkyně poté prostřednictvím subdodavatele - svědka [jméno] [příjmení] započala s prováděním prací [anonymizována dvě slova] a dodáváním materiálu na provedení [díla] Práce pak měly [anonymizováno] připravit na provedení samotné zakázky, když [anonymizováno] na staveništi nebyly rovné. O těchto věcech jednal svědek [příjmení] poprvé osobně na staveništi a dále telefonicky s panem [příjmení], který ve věci vystupoval za žalovanou, když [anonymizována dvě slova] se musel ve větší míře brousit a objevily se v něm trhliny a praskliny, které svědek musel opravit. Příprava však nebyla dokončena a k realizaci zakázky dle smlouvy nedošlo, když dne 5. 11. 2018 žalobkyně v důsledku prováděných prací cenu díla navýšila na částku 580.755 Kč, na základě čehož žalovaná od smlouvy o dílo odstoupila, což žalobkyně akceptovala. Materiál konkretizovaný v dodacím listu ze dne 24. 9. 2018, který byl navezen na staveniště, zůstal následně nevyužitý a po zimě nepoužitelný. Byl pořízen cíleně na předmětnou zakázku a nebylo pro něj jiného využití. Při posledním odjezdu ze staveniště svědek [příjmení] přitom stále předpokládal, že dojde k dokončení ujednaných prací. Svědek dále potvrdil, že listina„ náklady při odstoupení od smlouvy ke dni 20. 11.2018“ je rozpočet, který zpracovával, přičemž z něj vyplývají náklady provedených prací do odstoupení od smlouvy o dílo v částce 197.901,85 Kč. 3. Okresní soud dále nepřipustil důkaz fakturami předloženými žalobcem, k jejich předložení byl žalobce vyzván soudem při jednání dne 15. 10. 2021, avšak v soudem stanovené lhůtě dle ust. § 118b odst. 1 o. s. ř. je nedoložil. Rovněž pak nepřipustil jako důkaz fotografie staveniště předložené svědkem [příjmení], neboť tyto jako důkaz žádná ze stran sporu nenavrhla a nadto byly předloženy svědkem po koncentraci řízení dle ust. § 118b odst. 1 o. s. ř. 4. Po právní stránce okresní soud posoudil věc dle ust. § 2001, § 2004, § 2991 a § 2999 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoníku (dále jen „o. z.“), kdy konstatoval, že pokud žalovaná odstoupila od smlouvy o dílo ze dne 12. 9. 2018 a žalobkyně toto akceptovala, veškeré závazky ze smlouvy zanikly dle ust. § 2004 o. z. Majetkoprávní vztahy mezi účastníky, které byly dosud dle uvedené smlouvy realizovány, mohou být vypořádány toliko jako bezdůvodné obohacení, a to na základě plnění z právního důvodu, který odpadl. Pokud jde o rozsah provedených prací ze strany žalobkyně, vyšel soud prvního stupně z listiny„ náklady při odstoupení od smlouvy ke dni 20. 11. 2018“ kterou svědek [příjmení] ztotožnil s jím provedeným naceněním, kdy potvrdil, že práce provedl. Svědek popsal prováděné práce včetně důvodů potřebnosti jejich provedení dostatečně určitě. [anonymizováno] nebyly v takovém stavu, aby mohlo dojít k okamžitému provedení díla dle smlouvy, ze strany žalobce proto byly provedeny práce, které měly provedení díla umožnit. Žalovaná žádným způsobem průběh provádění prací prováděných žalobkyní nebo jejím subdodavatelem na staveništi nekomentovala, nebránila jí, nevyzývala žalobkyni k zastavení pracovních činností a taktéž provedené práce nereklamovala nebo se nedomáhala odstranění provedených prací. Učinila tak až v rámci své procesní obrany před soudem po podání žaloby. Závěr o provedení prací nevyvrací ani svědek [příjmení], který staveniště nenavštěvoval a s žalobkyní, potažmo subdodavatelem, komunikoval jen telefonicky. Práce tak byly provedeny ve prospěch žalované a tato je nijak nerozporovala do chvíle, než byla vyzvána, aby uhradila jejich náklady. Okresní soud uzavřel, že vzhledem k povaze provedených činností nebylo možno zvolit jiný způsob vypořádání poměrů mezi stranami, než monetární, a že logickým vyústěním takového závěru bylo zamítnutí návrhu žalované na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 150.000 Kč (uhrazené zálohy na cenu díla), neboť tento nárok je ve zjevném logickém rozporu se závěrem o důvodnosti žaloby. 5. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včas odvolání, kterým se domáhala jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítala, že okresní soud postavil své rozhodnutí výlučně na skutkovém stavu, který vzal za prokázaný z výpovědi svědka [příjmení], nicméně nesprávně u něj vyhodnotil jeho věrohodnost. Svědek [příjmení] má totiž přímý ekonomický zájem na výsledku sporu, neboť bude-li ve věci žalobkyně úspěšná, bude mu ze strany žalobkyně uhrazena i faktura za jeho práce na díle jakožto subdodavatele. Okresní soud tuto okolnost nevzal vůbec v potaz. Jiný hodnověrný důkaz pak žalobkyně na podporu svých tvrzení za celé řízení nepředložila. Dle jejího přesvědčení tak žalobkyně ve věci neunesla břemeno důkazní a závěry okresního soudu jsou nepřezkoumatelné. I pokud by bylo možno uzavřít, že určité práce na díle žalobkyně provedla, okresní soud pochybil, pokud dále nezkoumal, o které konkrétní práce se mělo jednat. Pokud okresní soud vycházel z„ přehledu nákladů“, pak je nutno poukázat na to, že některé práce a výkony tam uvedené nebyly vůbec součástí smlouvy o dílo. Z přehledu nákladů totiž vyplývá, že žalobkyně po žalovaném požaduje uhradit položky - [specifikace] [anonymizováno 7 slov] v rozsahu 69 m2, nicméně dle rozpočtu smlouvy o dílo mělo dojít k těmto pracím pouze v rozsahu 20 m2 Tyto práce žalobkyně provedla bez souhlasu žalované a nemohou tak představovat ani bezdůvodné obohacení. Pokud se pak jednalo o materiál navezený na staveniště, předmětem smlouvy nebylo dodání materiálu na opravu podlah, ale zhotovení díla - opravy podlah. Materiál, který zhotovitel použije pro realizaci díla - stavby, je obecně majetkem zhotovitele až do okamžiku zpracování stavby, kdy se stává součástí nemovité věci. Pokud byl materiál na stavbu skutečně navezen, žalobkyně v pozici zhotovitele byla jeho vlastníkem. K odstoupení od smlouvy o dílo došlo dne 20. 11. 2018. Po tomto dni mělo dle zákona dojít k vypořádání žalobkyně a žalované ohledně částečného plnění ze smlouvy o dílo. Žalobkyni jako vlastníkovi stavebního materiálu nic nebránilo jej ze stavby stáhnout a užít jiným způsobem. Na straně žalované tak ve vztahu k materiálu nemohlo dojít k bezdůvodnému obohacení. I v případě, že by na něj takto mělo být nahlíženo, nejednalo se o věc, která by byla pevně spjata s dílem, a bylo možné jej vydat zpět žalobkyni, když finanční náhrada je až sekundárním nárokem v případě, že není možné bezdůvodné obohacení vydat zpět. Dále pak žalovaná namítala, že žalobkyně staveniště nikdy nepřevzala, když byla opakovaně nespokojená se stavem [anonymizováno], přestože si [anonymizováno] před sjednáním smlouvy zaměřila. Následně jí žalobkyně doručila návrh dodatku ke smlouvě o dílo, v němž byl požadován dvojnásobek původně sjednané ceny, s čímž žalovaná nemohla souhlasit, a proto od smlouvy o dílo odstoupila. Přesto však žalobkyně na staveniště již navezla materiál ve větším než smluveném rozsahu a započala v neobjednaných pracích, o nichž žalovaná neměla nejmenší tušení. 6. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Uvedla, že pokud se jedná o výpověď svědka [příjmení], pak jeho výpověď není v daném případě osamoceným důkazem, který prokazuje skutková tvrzení, nýbrž koresponduje i s listinnými důkazy v podobě faktur, dodacího listu, soupisem provedených prací a rovněž i výpovědí svědka [příjmení], který byl v uvedené době zástupcem žalované. Žalovaná pak ani netvrdila, v čem by měla být výpověď svědka [příjmení] nepravdivá. Naopak je nutno poukázat na nepravdivost tvrzení žalované, která od počátku tvrdila, že žalobkyně na stavbě neprováděla žádné práce, což však bylo vyvráceno uvedenými důkazy a kdy svědek [příjmení] k dotazu soudu, zda žalobkyně na uvedené akci prováděla nějaké práce, soudu sdělil, že neví. Z výpovědi svědka [příjmení] vyplynulo, že se svědkem [příjmení] v rámci provádění díla komunikoval. Pokud žalovaná polemizuje s tím, že práce, které žalobkyně na díle provedla, nebyly součástí rozpočtu, pak toto tvrzení je vyvráceno porovnáním rozpočtu, který byl přílohou smlouvy s vyčíslením nákladů při odstoupení od smlouvy. Na obou listinách