16 Co 117/2024-278 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobkyně podala dne 5. 5. 2021 u Okresního soudu ve Frýdku-Místku proti žalovanému žalobu na vypořádání společného jmění manželů. Tvrdila, že účastníci uzavřeli manželství dne 29. 7. 2000, že rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 1. 10. 2020, který nabyl právní moci dne 19. 11. 2020, bylo manželství účastníků rozvedeno a po že rozvodu dosud nedošlo k vypořádání jejich společného jmění. Žalobkyně označila k vypořádání: a) osobní automobil , anonymizováno, , b) osobní automobil , Anonymizováno, , c) spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, k celku stavby č. p. , Anonymizováno, včetně spoluvlastnického podílu o velikosti , Anonymizováno, k pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, (dále jen „byt“), d) rodinný dům číslo popisné , Anonymizováno, ve , adresa, postavený na pozemku parcelní číslo , hodnota, (správně parcelní číslo st. , Anonymizováno, - poznámka odvolacího soudu), jehož není součástí, a to včetně vrtané studny a elektrické přípojky, e) stavbu dvojgaráže postavené na pozemku parcelní číslo , hodnota, (správně na pozemcích parcelní číslo , Anonymizováno, a , Anonymizováno, - poznámka odvolacího soudu), jehož není součástí, f) pohledávku vůči , právnická osoba, . ze smlouvy o vedení běžného účtu č. , č. účtu, ve výši 14 429,33 Kč a g) pohledávky vůči , právnická osoba, . ze smlouvy o vedení běžného účtu č. , č. účtu, ve výši 20 301,48 Kč a 369,35 EUR a ze smlouvy o vedení běžného účtu č. , č. účtu, ve výši 6 521,26 Kč. Žalobkyně původně navrhovala, aby do jejího výlučného vlastnictví připadl osobní automobil , anonymizováno, a pohledávka vůči , právnická osoba, . k účtu vedenému na její jméno, aby ostatní věci byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného a aby jí žalovaný zaplatit vypořádací podíl. V průběhu řízení svůj návrh změnila ve vztahu k bytu a požadovala, aby byt přikázán do jejího výlučného vlastnictví. Popírala jakékoliv vnosy žalovaného do SJM z jeho výlučných prostředků získaných prodejem jeho domu na úhradu půjčky k zaplacení kupní ceny bytu ve výši 565 000 Kč a do dostavby domu ve výši 1 340 000 Kč, a to s odůvodněním, že celá stavba domu i nákup bytu byly financovány z prostředků SJM, neboť na stejný účet byly poukazovány i příjmy účastníků, úvěry ze stavebního spoření z let 2011 až 2013, došlo tedy ke smísení financí; navíc stavba domu byla dokončena a zkolaudována již v roce 2012 a poté se už dodělávaly pouze drobnosti hrazené z příjmů účastníků ze zaměstnání, zatímco výběry vyšších částek z účtu v roce 2013 byly použity na běžné náklady domácnosti.2. Žalovaný souhlasil s navrhovaným vypořádáním movitých věcí a pohledávek vůči bankám, avšak ve vztahu k nemovitostem navrhoval, aby veškeré nemovité věci připadly do jeho výlučného vlastnictví, neboť pozemky pod stavbou domu i garáže jsou v jeho výlučném vlastnictví a při vypořádání bytu by mělo být přihlédnuto k tomu, že žalovaný se výrazným a rozhodujícím způsobem zasloužil o nabytí vlastnictví k bytu. Podílel se totiž vnosem z výlučných prostředků získaných z prodeje domu v jeho výlučném vlastnictví na úhradě kupní ceny bytu a hlavním důvodem koupě tohoto bytu bylo zajištění bydlení pro jeho matku, která v prodávaném domě žalovaného do jeho prodeje společně s účastníky bydlela, a v předmětném bytě bydlí dosud. Požadoval rovněž, aby byly vypořádány leasingové splátky v celkové výši 69 885 Kč ze smlouvy, která byla uzavřena za trvání manželství, ovšem po rozvodu tyto splátky v uvedené výši zaplatil výhradně žalovaný. Dále uplatňoval vnosy z výlučných prostředků, které získal prodejem nemovitostí v jeho výlučném vlastnictví v roce 2012, kdy kupní cena ve výši 2 280 000 Kč mu byla vyplacena na jeho účet v lednu 2013. Z této částky uhradil dne 14. 1. 2013 společnou půjčku na byt ve výši 565 000 Kč a zbytek ve výši 1 715 000 Kč použil na potřeby rodiny a zejména dostavbu domu, kdy v rámci dokončení společného domu investoval své výlučné prostředky ve výši 1 340 000 Kč na nákup materiálu a prací při dokončovacích pracích (dlažba včetně pokládky, toalety, koupelny, vnitřní dveře, kuchyň, schody včetně zábradlí a skleněných výplní, vinylové podlahy, žaluzie, OSB desky, omítky venkovní včetně kamenného obkladu a marmolitu na sokl, svody a drenáže, terasa, chodníky, terénní úpravy a opěrná zeď), přičemž tyto investice korespondují s výběry a platbami na účtu žalovaného v roce 2013, který oba manželé užívali společně, oba měli dispoziční právo i náhled na pohyby na tomto účtu. Žalovaný také požadoval, aby jako vnos byly zohledněny jeho prostředky, které použil na nákup vozidla , anonymizováno, , neboť nákup předchozího vozidla , anonymizováno, patřícího do SJM financoval ze svých výlučných prostředků a peníze získané jeho následným prodejem použil na nákup tohoto dalšího vozidla.3. Okresní soud napadeným rozsudkem vypořádal zaniklé společné jmění manželů tak, že přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně: a) osobní automobil , anonymizováno, a b) pohledávku vůči , právnická osoba, . ze smlouvy o vedení běžného účtu č. , č. účtu, ve výši 14 429,33 Kč (výrok I), a do výlučného vlastnictví žalovaného: a) byt ve , adresa, , b) rodinný dům, c) dvojgaráž, d) osobní automobil , Anonymizováno, , e) pohledávku vůči , právnická osoba, . ze smlouvy o vedení běžného účtu č. , č. účtu, ve výši 20 301,48 Kč a 369,35 EUR a f) pohledávku vůči , právnická osoba, . ze smlouvy o vedení běžného účtu č. , č. účtu, ve výši 6 521,26 Kč (výrok II), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílu 2 678 772 Kč (výrok III), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV), a oba účastníky zavázal zaplatit státu na náhradě nákladů řízení 11 039,50 Kč (výroky V a VI). Po provedeném dokazování okresní soud dospěl ke skutkovému závěru, že manželství účastníků trvalo od 29. 7. 2000 do 19. 11. 2020 a po rozvodu se bývalí manželé na vypořádání SJM nedohodli. Za trvání manželství do společného jmění nabyli 2 osobní automobily, kdy automobil značky , anonymizováno, v hodnotě 52 700 Kč dosud užívá žalobkyně, a automobil značky , Anonymizováno, v hodnotě 471 000 Kč užívá žalovaný. K financování vozidla , Anonymizováno, byla za trvání manželství uzavřena úvěrová smlouva a po rozvodu žalovaný na splátkách zaplatil celkem částku 69 885 Kč. Předmětem SJM je rovněž spoluvlastnický podíl k celku stavby a k pozemku specifikovaný výše (byt), který koupili účastníci v roce 2012 za částku 595 000 Kč, kdy zůstatek kupní ceny ve výši 565 000 Kč uhradili z půjčky, kterou vrátili 14. 1. 2013 z výlučných prostředků žalovaného. Tvrzení žalobkyně, že tato půjčka byla uhrazena z prostředků SJM, bylo vyvráceno, protože výpisem z účtu k datu 13.1.2013, tedy ke dni předcházejícímu, kdy na tento účet došly výlučné prostředky žalovaného z předmětného prodeje, bylo prokázáno, že zůstatek na tomto účtu činil k 13. 1. 2013 částku 44 024,64 Kč a na dalším účtu žalovaného č. , č. účtu, činil částku 285,89 EUR, z čehož je zřejmé, že zůstatek půjčky na koupi bytu nemohl být zaplacen z prostředků SJM, ale byl skutečně zaplacen z výlučných prostředků žalovaného. Od koupě bytu až dosud bydlí v bytě matka žalovaného, se kterou účastníci do prodeje domu žalovaného v roce 2012 společně bydleli a který žalovaný částečně získal od své matky. Současná tržní cena tohoto bytu činí 1 552 000 Kč. Do společného jmění patří rovněž stavba rodinného domu č. p. , Anonymizováno, stojící na pozemku parc. č. , hodnota, ve , adresa, (pozemek ve výlučném vlastnictví žalovaného) zkolaudovaná v roce 2012 včetně vrtané studny a elektro přípojky, které byly vybudovány za trvání manželství účastníků k tomu, aby byly s domem společně užívány, a stavba dvojgaráže zahájené před rokem 2014 dosud nezkolaudované, umístěné na pozemku parc. č. , hodnota, ve , adresa, (pozemek ve výlučném vlastnictví žalovaného). Celková tržní hodnota rodinného domu a dvojgaráže jako samostatných staveb, včetně vrtané studny, elektro přípojky a terasy navazující na dům, činí 5 200 000 Kč. Žalovaný z prodeje domu ve výlučném vlastnictví získal dne 14. 1. 2013 částku 2 280 000 Kč a téhož dne z této částky splatil půjčku na pořízení bytu ve výši 565 000 Kč a na dostavbu nového domu účastníků v průběhu roku 2013 použil částku 1 200 000 Kč. Vnosy žalovaného na dostavbu byly prokázány výpisy z účtu, na kterém byly v roce 2013 evidovány jak hotovostní výběry ve vyšších částkách, tak bezhotovostní platby týkající se nákupu stavebních materiálů, přičemž použití těchto prostředků na dodělávky domu byly prokázány výpovědí žalovaného, která zcela koresponduje s výpisy z účtu. Tyto důkazy vyvracejí tvrzení žalobkyně o tom, že dům byl zcela dokončen již v roce 2012 a že vybrané hotovosti z účtu v průběhu roku 2013 spotřebovali účastníci na běžné potřeby rodiny. Jednalo se o vysoké částky hotovosti vybírané z předmětného účtu jednorázově v celkové výši 1 200 000 Kč (17. 1. 2013 – 500 000 Kč, 1. 2. 2013 - 400 000 Kč, 29. 3. 2012 - 200 000 Kč, 12. 9.