16 Co 120/2024-104 — Krajský soud v Ostravě

1. Okresní soud napadeným rozsudkem zamítl žalobu, aby bylo určeno, že „odvolání žalobce z funkce ředitele , Anonymizováno, . , adresa, ze dne 28. 6. 2013 a výpověď daná mu z pracovního poměru ze dne 30. 6. 2023 jsou neplatné“, a žalobkyni zavázal zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč. Okresní soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Bylo prokázáno, že žalobce byl rozhodnutím Rady statutárního města , adresa, jmenován ředitelem příspěvkové organizace , právnická osoba, . a ode dne 1. 1. 2022 mu tak vznikl jmenováním pracovní poměr k žalované 2). Z uvedeného pracovního místa byl odvolán rozhodnutím Rady statutárního města , adresa, ze dne 28. 6. 2023. Ke jmenování a odvolání žalobce došlo podle názoru okresního soudu v souladu s § 102 odst. 2 písm. b) zákona o obcích. Jelikož žalobce neakceptoval návrh žalované 2) na změnu pracovního zařazení v souvislosti s jeho odvoláním z pracovního místa žalovaným 1), byl dán důvod pro výpověď z pracovního poměru pro tzv. fikci nadbytečnosti podle § 52 písm. c) a § 73a odst. 2 zákoníku práce. Tvrzení žalobce, že mu nebylo řádně doručeno odvolání z pracovního místa ani výpověď z pracovního poměru, bylo vyvráceno provedeným dokazováním, ze kterého vyplývá, že žalobce obě listiny odmítl převzít oproti podpisu, proto se považují podle § 334 odst. 3 zákoníku práce za doručené. Žalobce si nemohl v obou případech vyhradit, že listinu převezme teprve poté, co se seznámí s jejím obsahem, resp. že se po tomto seznámení rozmyslí, zda si listinu převezme a potvrdí její převzetí svým podpisem, nebo naopak její převzetí odmítne. Obdobně totiž platí i v případě doručování prostřednictvím provozovatele poštovní služeb, že adresát nejprve podpisem potvrdí převzetí zásilky a teprve poté je mu zásilka předána do dispozice a může se seznámit s jejím obsahem. Svědci navíc potvrdili, že žalobci bylo při doručování odvolání i výpovědi vysvětleno, že svým podpisem má potvrdit toliko převzetí listiny, nikoli vyslovit souhlas s jejím obsahem. Soud prvního stupně vyhodnotil jako nedůvodnou i námitku žalobce, že mu odvolání z pracovního místa nebylo v rozporu § 334 odst. 2 zákoníku práce doručeno na pracovišti, nýbrž na jednání rady města. Jestliže byl žalobce jmenován zřizovatelem příspěvkové organizace do její nejvyšší manažerské pozice, tak se mohl v rámci výkonu svých pracovních povinností pohybovat nejen v budově , Anonymizováno, , adresa, , ale i na radnici (tzn. v prostorách zřizovatele), přičemž lze usuzovat, že mezi žalobcem jako ředitelem žalované 2) a žalovaným 1) jako jejím zřizovatelem probíhala pravidelná setkání a jednání, a to „zejména z důvodu finančních a majetkových záležitostí , Anonymizováno, “. Za situace, kdy se objekt , Anonymizováno, nachází na stejném náměstí v , Anonymizováno, ve vzdálenosti cca , Anonymizováno, metrů od budovy , Anonymizováno, , považoval okresní soud tuto námitku žalobce „za přepjatě formální“. Žalovaná 2) prokázala také splnění nabídkové povinnosti podle § 73a odst. 2 zákoníku práce, neboť po odvolání z funkce ředitele žalobci nabídla pracovní místo šéfa , Anonymizováno, , které odpovídalo jeho kvalifikaci a zdravotnímu stavu, ovšem žalobce tuto jinou práci (výslovně) odmítl. Soud prvního stupně nesdílel názor žalobce, že měl nedostatek času na rozhodnutí o přijetí návrhu na změnu jeho dalšího pracovního zařazení. Přihlédl k tomu, že žalobce byl vrcholovým manažerem , Anonymizováno, , adresa, více než jeden rok, proto byl nepochybně podrobně seznámen s podmínkami výkonu nabízené práce, kterou po rozvázání pracovního poměru s dosavadním šéfem , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, nadto fakticky (minimálně zčásti) zastával. Žalobce měl možnost o nabídce přemýšlet cca 24 hodin, jak sám připustil v jednom ze svých podání. Svědek , jméno FO, vypověděl, že žalobce nabídku jiné práce odmítl, protože by tím (dle vlastních slov) „osvědčil důvody svého odvolání z místa ředitele“. Okresní soud měl tudíž za to, že žalobce neměl v úmyslu setrvat u žalované v pracovním poměru na jiném než ředitelském postu. Z hlediska splnění nabídkové povinnosti nepovažoval okresní soud za významné, zda žalovaná 2) disponovala kromě místa šéfa , Anonymizováno, dalšími žalobcem tvrzenými volnými pracovními místy, která mu nebyla nabídnuta. Výpověď z pracovního poměru podepsala za žalovanou 2) , tituly před jménem, , jméno FO, , která byla po odvolání žalobce pověřena , Anonymizováno, od 29. 6. 2023 dočasným řízením , Anonymizováno, , Anonymizováno, do jmenování nového ředitele. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že se jednalo o osobu oprávněnou učinit za žalovanou 2) toto právní jednání, neboť uvedená zástupčí činnost byla činností obvyklou. , tituly před jménem, , jméno FO, – aniž byla statutárním zástupcem – byla oprávněná činit za žalovanou 2) právní jednání ve smyslu § 163 o. z., včetně právních jednání směřujících k rozvázání pracovního poměru. Z výše uvedených důvodů soud prvního stupně uzavřel, že obě právní jednání (odvolání z pracovního místa ředitele a výpověď z pracovního poměru) jsou platná, proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.2. Proti rozsudku okresního soudu podal odvolání žalobce, který namítal, že okresní soud neúplně zjistil skutkový stav, neboť neprovedl všechny jím navržené důkazy, že dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Z dokazování vyplývá, že žalovaní neměli vůli mu listiny ponechat, pokud nepodepíše, že si je převzal. Svědci , jméno FO, a , jméno FO, potvrdili, že mu ani v jednom ze dvou případů nebyla listina nakonec předána, protože „nejdříve nepodepsal převzetí“. Okresní soud v rozporu s obsahem svědeckých výpovědí konstatoval, že odmítl převzít odvolání i výpověď, což se však nestalo. Žalobce připustil, že odmítl potvrdit svým podpisem, že listiny převzal, ovšem z toho důvodu, že mu bylo dopředu deklarováno, že si listiny nemůže odnést z místnosti ani si je ponechat. Listiny si tak nemohl náležitě prostudovat a seznámit se s jejich obsahem. Žalobce považoval za podstatné, že žalovaní neměli dopředu vůli mu listiny ponechat. Soud prvního stupně nesprávně postavil naroveň odmítnutí potvrzení převzetí listin s odmítnutím listiny převzít, ačkoli se jedná o zcela odlišné situace. Zákon spojuje fikci doručení toliko s odmítnutím převzetí listiny, nikoli s odmítnutím potvrzení převzetí. V daném případě jej oba žalovaní zbavili možnosti seznámit se s listinami tím, že odmítli, aby si je ponechal. Tajemník , jméno FO, potvrdil, že žalovaní podmiňovali to, aby si listiny ponechal a odnesl z jednání tím, že má nejprve podepsat převzetí. Zaměstnanec přitom nemá povinnost potvrdil převzetí listiny svým podpisem. Za této situace nemohly nastat účinky doručení fikcí. Odvolání z pracovního místa ředitele mu nebylo v rozporu s § 334 odst. 2 zákoníku práce doručeno na pracovišti v budově , Anonymizováno, , přičemž žalovaný 1) ani netvrdil, že to nebylo možné. Žalobce nesouhlasil s názorem okresního soudu, že budovu , Anonymizováno, , Anonymizováno, lze považovat za pracoviště žalobce. Za pracoviště se považuje místo, kde zaměstnanec plní podle pokynů zaměstnavatele své pracovní úkoly. Žalobce měl své pracovní úkoly plnit v budově divadla, proto mu zde měl žalovaný 1) doručovat odvolání. Argument okresního soudu týkající se vzdálenosti obou budov je irelevantní, resp. naopak dokládá, že žalovanému 1) nic nebránilo předat mu odvolání v budově , Anonymizováno, . Žalobce setrval rovněž na tom, že výpověď z pracovního poměru učinila za žalovanou 2) neoprávněná osoba. Podle zřizovací listiny žalované 2) je jediným statutárním zástupcem ředitel. Z organizačního schématu vyplývá, že v organizační struktuře žalované 2) existuje pracovní místo „, Anonymizováno, “, které v sobě zahrnuje mj. oprávnění jednat namísto ředitele v době jeho nepřítomnosti. Žalovaný 1) po odvolání žalobce nemohl pověřit řadovou zaměstnankyni (, tituly před jménem, , jméno FO, jako , Anonymizováno, ) dočasným vedením žalované 2), nýbrž měl vzít na vědomí, že do jmenování nového ředitele za něj jedná jeho , Anonymizováno, jako jeho zástupce. Žalovaný 1) neměl oprávnění jmenovat do této dočasné řídící funkce , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť mu to zřizovací listina ani žádný právní předpis neumožňovaly. Na pozici , Anonymizováno, byla v rozhodném období , tituly před jménem, , jméno FO, , která byla jako jediná oprávněná mu dát jménem žalované 2) výpověď z pracovního poměru. Pracovní zařazení , tituly před jménem, , jméno FO, jako , Anonymizováno, ji k tomu jednoznačně neopravňovalo. Nenastala rovněž fikce nadbytečnosti, protože mu žalovaná 2) nedala k dispozici dostatečnou lhůtu k rozhodnutí o přijetí nabídky jiné práce a nenabídla mu všechna možná pracovní místa, která měla k dispozici. Bylo prokázáno, že žalovaná mu oficiálně předložila nabídku jiných pracovních míst (, Anonymizováno, ) na jednání dne 30. 6. 2023, přičemž na rozhodnutí měl cca 40