16 Co 118/2025-255 — Krajský soud v Ostravě

1. V této věci Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací [§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.)] zrušil předchozí rozsudek prvostupňového soudu usnesením ze dne 14. 2. 2024, č. j. 16 Co 26/2024-156, na jehož odůvodnění tímto pro stručnost odkazuje.2. Svým druhým (napadeným) rozsudkem nyní soud prvního stupně zamítl žalobu (výrok I), rozhodl, že nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok II) a že se České republice toto právo nepřiznává (výrok III). Dospěl přitom ke klíčovému závěru, že ačkoli žalobkyně uplatnila právní nárok z pracovněprávního vztahu účastníků, založeného dohodou o provedení práce (dále jen DPP), existence tohoto vztahu nebyla prokázána. Dále uzavřel, že ze svědeckých výpovědí advokátů , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, sice vyplynulo, že účastníci jednali o možnosti narovnání, leč nakonec se na něm nedohodli, poněvadž měli odlišný názor na to, zda má být daná částka vyplacena žalobkyni, anebo jejímu insolvenčnímu správci. A tak byla žaloba zamítnuta. Jednotlivá skutková zjištění prvostupňový soud rozvedl především v bodech 6. – 17. a částečně i 18. – 20. odůvodnění napadeného rozsudku a odvolací soud na ně pro stručnost v plné šíři odkazuje.3. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání, které zdůvodnila tím, že není pravdou, že by nebylo prokázáno uzavření DPP. Existence závazku z této dohody plyne z docházkového kalendáře, z výplatního sáčku s údajem o odměně a z e-mailové konverzace účastníků. Prvostupňový soud nevyvodil žádný pro žalovaného nepříznivý důsledek z toho, že nepředložil evidenci pracovní doby žalobkyně, jak mu ukládá ustanovení § 96 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoníku práce). Žalobkyně se tak ocitla v důkazní nouzi a subjektivní důkazní břemeno stran existence závazku z DPP mělo přejít na žalovaného. Soud prvního stupně také chybně nepřipustil důkaz znaleckým posudkem k ověření pravosti údajů uvedených na výplatním sáčku, ačkoli mohl objasnit, zda tyto údaje psal žalovaný, což by rovněž nasvědčovalo existenci sporného pracovněprávního vztahu. Žalovaný ostatně v předžalobní korespondenci účastníků projevil ochotu zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč, čímž existenci sporného dluhu přiznal. Kdyby mezi účastníky neexistoval závazek z DPP, žalovaný by jistě aktivně nejednal o možnosti narovnání a jestliže byl jako důkaz předložen též výplatní sáček na částku 18 000 Kč, nedávalo by tedy při neexistenci závazku z DPP smysl, aby žalobkyně vůbec chodila do práce, za niž by ani neměla dostat zaplaceno.4. Žalovaný navrhl potvrzení napadeného rozsudku s tím, že zopakoval své dosavadní argumenty, resp. argumenty soudu prvního stupně a uvedl, že není pravdou, že by evidenci pracovní doby žalobkyně předčasně skartoval. Žalovaný v rozhodné době řešil otázku samotného pokračování svého podnikání a nevšiml si toho, že jeho zmocněnec před inspektorátem práce mylně zmínil DPP.5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a že je přípustné a projednatelné, přezkoumal na jednání napadený rozsudek, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je zčásti důvodné.6. Navzdory četným změnám ve skutkových tvrzeních a nepřesnostem při výpočtu žalované částky, které odvolací soud ve světle níže podaného hodnocení důkazů a průběhu řízení nepřičítá primárně nevěrohodnosti žaloby, nýbrž tomu, že žalobkyně po většinu času nebyla zastoupena a ve věci se po právní stránce neorientovala, bylo po předchozím kasačním usnesení jednoznačně objasněno, že žalobkyně uplatňuje pouze odměnu z tvrzené DPP, a to ve výši 10 000 Kč za duben 2020 a 7 900 Kč za květen téhož roku. Na jednání ze dne 26. 2. 2025 žalobkyně připustila, že ve svých poznámkách stran odpracované doby nerozlišovala, kolik hodin na základě které dohody odpracovala, třebaže na předešlém jednání ze dne 22. 1. 2025 přiznala, že právě na jejich základě vypočítala dlužnou částku. To se projevilo v obtížích při vysvětlení výpočtu žalované částky a počtu odpracovaných hodin.7. Odvolací soud nesouhlasí se skutkovým závěrem soudu okresního, že nebyla prokázána existence závazku z DPP. Ve světle níže podaného hodnocení důkazů také na rozdíl od prvostupňového soudu jako nevěrohodnou posuzuje svědeckou výpověď , jméno FO, . Ostatní skutková zjištění odvolací soud jako správná přebírá a tímto na ně odkazuje. Soud prvního stupně nicméně opět některé provedené důkazy nevyhodnotil a z jiných důkazů odvodil neúplná skutková zjištění. Ze všech těchto důvodů odvolací soud tyto důkazy zopakoval (§ 213 odst. 1, odst. 2, odst. 3 část věty před středníkem) a došel k následujícím zjištěním.8. Žalobkyni původně zastupoval advokát , tituly před jménem, , jméno FO, , který dne 13. 4. 2021 sepsal předžalobní výzvu adresovanou žalovanému, podle níž žalobkyně původně pro žalovaného pracovala na základě dohody o pracovní činnosti (dále jen DPČ) jako provozní bufetu na , Anonymizováno, náměstí, než byla během pandemie po uzavření bufetu převedena na jinou práci v kuchyni na adrese , adresa, . Zde však působila na základě DPP podepsané pouze v jednom vyhotovení, jež si ponechal žalovaný. Odměna z DPP činila 100 Kč za hodinu a žalobkyně v dubnu 2020 odpracovala 100 hodin, v květnu 2020 pak 79 hodin, z čehož pramení neuspokojená pohledávka ve výši 17 900 Kč (předžalobní výzva). Dne 15. 8. 2022 žalobkyně doporučeným dopisem zaslala tehdejšímu zástupci žalovaného, , tituly před jménem, , jméno FO, , předžalobní výzvu na částku 17 900 Kč za duben a květen 2020 (předžalobní upomínka z l. č. 5, 25, podací lístek). Advokáti účastníků jednali o možnosti uzavření dohody o narovnání, která však uzavřena nebyla, protože se rozešli v názoru, zda má být kompromisní částka 15 000 Kč uhrazena přímo žalobkyni, anebo na účet majetkové podstaty insolvenčnímu správci žalobkyně, která se v té době nacházela v úpadku (e-mailová korespondence z l. č. 16-18, 20-24, 52, konverzace advokátů z l. č. 54-56; viz též svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , dopis , tituly před jménem, , jméno FO, z l. č. 27, usnesení krajského soudu z l. č. 57-59). Žalobkyně si poté stěžovala na postup insolvenčního správce a svého advokáta u České advokátní komory, která jí odpověděla, že stran jednání insolvenčního správce nemá žádnou kompetenci, ale že z ničeho neplyne, že by jako advokát porušil zákon či stavovské předpisy, což platí i pro , tituly před jménem, , jméno FO, (stížnost, dopis ČAK ze dne 23. 3. 2022, dopis ČAK ze dne 24. 5. 2022). Ten posléze žalobkyni vypověděl plnou moc (výpověď plné moci). Inspektorát práce na základě žalobkyní iniciované kontroly u žalovaného, z níž vzešla kontrolní zjištění zachycená v kontrolním protokole, zahájil proti žalovanému správní řízení, v němž vydal podle § 90 odst. 1 zákona č. 251/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen p. ř.), příkaz ze dne 13. 12. 2021, č. j. , Anonymizováno, , kterým žalovaného uznal vinným mimo jiné přestupkem podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen i. p.), spáchaným tím, že žalovaný s žalobkyní v rozporu s § 77 odst. 1 zákoníku práce neuzavřel DPP účinnou od 1. 4. 2020 do 30. 9. 2020, na pomocné práce v kuchyni na adrese , adresa, , s odměnou 100 Kč za hodinu práce, v písemné formě. Příkaz se stal pravomocným dne 24. 12. 2021, žalovanému byla uložena pokuta 13 000 Kč (správní spis inspektorátu práce sp. zn. , Anonymizováno, ). Zmíněná kontrola byla spuštěna podnětem žalobkyně ze dne 2. 7. 2020, v němž mimo jiné uvedla, že účastníci kromě písemné DPČ ze dne 1. 10. 2019 „na bufet na , Anonymizováno, náměstí“ podepsali po uzavření tohoto bufetu během pandemie koronaviru též písemnou DPP na dobu od 1. 4. 2020 do 30. 9. 2020, na práci v kuchyni na , adresa, , s odměnou 100 Kč na hodinu, v jediném exempláři, který si měl ponechat žalovaný s vysvětlením, že jej bude mít připravený pro případ kontroly. Této verzi odpovídá výše citovaná předžalobní výzva , tituly před jménem, , jméno FO, a vyjádření žalobkyně k odvolání žalovaného z předchozího odvolacího řízení (podnět ze spisu inspektorátu práce zn. , Anonymizováno, , předžalobní výzva). , jméno FO, , který žalovaného při kontrole zastupoval, inspektorátu dne 27. 1. 2021 písemně sdělil, že žalovaný DPP ve svých dokumentech nenalezl a proto ji nelze předložit (sdělení z kontrolního spisu inspektorátu práce sp. zn. , Anonymizováno, ). Dne 26. 2. 2021 pak na další výzvu inspektorátu odpověděl, že žalobkyně na základě DPP vykonávala pomocné práce v kuchyni zejména na adrese , adresa, . Bufet byl v té době otevřen pro výdej jídel a žalobkyně zde v daném období sice pracovala, avšak po zbytek času byla převedena na jinou práci (v kuchyni na , Anonymizováno, ) kvůli vládním restrikcím k zamezení šíření kor