16 Co 10/2025-1038 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobou podanou dne 28. 8. 2017 se žalobce jako zaměstnanec proti žalované coby své někdejší zaměstnavatelce domáhal po připuštěném rozšíření žaloby zaplacení částky 605 326 Kč s úrokem z prodlení, sestávající z bolestného ve výši 50 000 Kč, náhrady za ztížení společenského uplatnění (dále jen ZSU) ve výši 450 000 Kč, náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti v období 30. 4. 2016 - 14. 5. 2017 ve výši 99 276 Kč a náhrady znalečného zaplaceného před podáním žaloby psychiatrovi , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 6 050 Kč. Žalobce svůj požadavek zdůvodnil celou řadou velmi obsáhlých podání, podle nichž působil u žalovaných v pracovněprávních vztazích převážně jako vrátný, resp. i člen výjezdové skupiny se „základnou‘“ v „domě hrůzy“ na adrese , adresa, , kde bydleli či se zdržovali z velké části násilníci, narkomani, propuštění pachatelé trestné činnosti či bezdomovci a kde proto byly instalovány kamery a zavedena vrátnice s ostrahou v režii bezpečnostní agentury. Žalované pro žalobce - stručně řečeno - místo adekvátních podmínek odpovídajících jeho zdravotnímu stavu a bezpečnému výkonu sjednané práce vytvořily takové pracovní prostředí, že se u něj následkem prožitých interakcí s obyvateli domu, resp. pachateli trestné činnosti během výjezdů do žalovanými střežených objektů, rozvinula posttraumatická stresová porucha (dále jen PTSD). V tomto kontextu žalobce postupně i za pomoci úředních záznamů Policie ČR popsal průběh incidentů ze dnů 15. 12. 2014, 31. 12. 2014, 7. 5. 2015, 19. 5. 2015, 1. 10. 2015, 11. 2. 2016 a 25. 4. 2016. Dále tvrdil, že mu žalovaná 1. nařizovala neprávem výjezdy, přestože u ní pracoval pouze jako vrátný. Nevyslala jej na vstupní, periodickou ani mimořádnou pracovně lékařskou prohlídku. Na výjezdy jej neoprávněně posílala též žalovaná 2., u níž žalobce podstoupil pouze vstupní lékařskou prohlídku dne 17. 7. 2014 a poté teprve dne 18. 4. 2017 prohlídku mimořádnou, na níž bylo vyhodnoceno, že pozbyl zdravotní způsobilost k dosavadní práci. Ačkoli pro žalovanou 3. pracoval od 1. 1. 2015 jako člen výjezdové skupiny, nebyl vyslán na vstupní ani mimořádnou pracovně lékařskou prohlídku. Žalované navíc porušily povinnost řádně kategorizovat žalobcovu práci z hlediska rizik, což žalobce postupně konkretizoval. Žalobce nebyl v práci dostatečně ozbrojen, většinou byl na směně v „domě hrůzy“ i na výjezdech sám, ačkoli žalované slibovaly nápravu, a na výjezdech se mnohdy musel nuceně potýkat s pachateli sám, ještě než dojela policie, která navíc kvůli své vytíženosti nepřijela vždy. Nebyl schopen více rozlišit jednotlivé žalované. I proto, že během let docházelo k jejich nepřehledným přeměnám, resp. změnám jejich názvů či vlastnické struktury, a přitom žalobce stejně jako ostatní zaměstnanci nikdy nerozlišovali různé zaměstnavatele, ale hovořili vždy o „, Anonymizováno, ,“ přičemž komunikovali vždy s týmž svým nadřízeným či nadřízenými a měli jedinou průkazku. Náplň činnosti i webové stránky jednotlivých žalovaných jsou prakticky totožné.2. Žalované navrhly zamítnutí žaloby, především s poukazem na promlčení žalovaných pohledávek a na to, že žalobce nespecifikoval, kterou právní povinnost a čím měla ta která žalovaná porušit, což nelze obejít podáním žaloby na všechny tři společnosti, které by pak nesly solidární dluh. Z žaloby tudíž nevyplývá, na základě jakých konkrétních okolností přičitatelných jednotlivým žalovaným měl žalobce utrpět tvrzenou újmu. Žalovaná 2. navíc namítla nedostatek své pasivní věcné legitimace s tím, že dne 29. 12. 2014 přešla její práva a povinnosti zaměstnavatelky na spol. , právnická osoba, , přičemž do té doby se žádný žalobcem uplatňovaný incident nestal. Jednotlivé tvrzené incidenty nemají charakter pracovního úrazu a diagnóza v podobě PTSD je založena pouze na žalobcových neurčitých, měnících se a subjektivních tvrzeních. Žalobce navíc již dříve trpěl PTSD navozenou zcela odlišnou událostí, nemající zhola nic společného s jeho prací pro žalované.3. Okresní soud napadeným rozsudkem žalobu zamítl (výrok I), uložil žalobci povinnost nahradit žalovaným náklady řízení (výroky II - IV) a České republice náhradu procesních výloh nepřiznal (výrok V). Dospěl přitom k těmto skutkovým zjištěním. Žalobce pracoval nejprve na základě dohody o provedení práce ze dne 23. 7. 2014 ode dne 1. 8. 2014 jako vrátný pro spol. , právnická osoba, Dne 1. 1. 2015 s touto zaměstnavatelkou uzavřel pracovní smlouvu na práci vrátného na dobu určitou do 30. 6. 2015, postupně prodlouženou do 30. 6. 2018. S účinky ke dni 1. 6. 2016 přešla práva a povinnosti z žalobcova pracovního poměru ze zmíněné společnosti na žalovanou 1. Pracovní poměr mezi žalobcem a žalovanou 1. byl rozvázán ke dni 14. 5. 2017 dohodou bez udání důvodu. V době od 1. 8. 2014 do 31. 12. 2014 pracoval žalobce jako vrátný pro žalovanou 2. (tehdy vystupující pod jménem , Anonymizováno, .). Pracovní poměr byl ukončen dohodou bez udání důvodu ke dni 31. 12. 2014. A konečně, v době od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2016 působil jako člen výjezdové skupiny na základě dohody o provedení práce u žalované 3. Povinností vrátného u spol. , Anonymizováno, bylo provádět obchůzkovou činnost nepravidelně po určených trasách, kontrolu stavu střeženého objektu se zaměřením na důležitá místa se zvýšeným rizikem napadení a na neporušenost oplocení, kontrolu zajištění uzavřených skladovacích prostor a ostatních budov v objektu, kontrolu oprávněnosti pohybu osob v areálu střeženého objektu v součinnosti s velitelem směny, dále zamezit vstupu neoprávněných osob, vjezdu neoprávněných vozidel a neoprávněnému vývozu materiálu. Žalovaná 3. zpracovala pokyn pro členy výjezdové skupiny, podle nějž v případě, že pult centralizované ochrany vyhodnotí napadení objektu, vyšle dispečer výjezdovou skupinu a předá jí základní informace o objektu a způsobu jeho napadení. Po příjezdu výjezdová skupina zahájí výjezd na příslušné místo a shledá-li během kontroly narušení objektu, předá neprodleně informace na dispečink, který rozhodne o dalším postupu, včetně kontaktování Policie ČR. Do příjezdu policie zůstává výjezdová skupina na místě. Žalobce jako účastník řízení vypověděl, že pokud na výjezdu byl pachatel, měl ho zadržet a čekat na policii. Pokud tam policie už byla, měl zpřístupnit objekt. Pokud zadržel pachatele, čekal na příjezd policie. Avšak reálně, pokud jel na výjezd a policie tam nebyla, řekl mu dispečer, aby šel na místo, ale na vlastní nebezpečí, přičemž mu bylo naznačeno, že pokud nepůjde, přijde o svou práci. Svědek , jméno FO, pracoval u spol. , Anonymizováno, od roku 2014 jako bezpečnostní manažer, který měl na starosti strážné. Objekt na , adresa, byl problémový a náplní práce strážných bylo nonstop hlídat majetek a dům, aby se nezničil a nerozkradl. Strážní měli konat pravidelné obchůzky po domě a když nastal větší problém, měli zavolat policii, sami zasahovat neměli. Vyskytli-li se ve střeženém objektu narušitelé, měli strážní sledovat situaci a čekat na policii, zadržet narušitele nemohli. Svědek , jméno FO, vypověděl, že pracoval u , právnická osoba, jako strážný a bezpečnostní manažer, který od září 2015 řídil také žalobcovu práci. Žalobce byl zařazen jako domovník a v rámci druhé pracovní smlouvy jako výjezdová skupina. V případě narušení střeženého objektu, když policie nemohla vyjet, vyjel pouze strážný, který zkontroloval objekt. Nacházel-li se tam někdo, nesměl sám zasáhnout, ale měl počkat na Policii ČR. Jako domovník měl dohlížet na dodržování pořádku. Pokud se někdo v domě například rval, měl zavolat dispečink a policii a neměl sám zasahovat. Povinností domovníků nebylo zjišťovat totožnost a zadržovat osoby. Nebylo prokázáno, že by byl žalobce povinen zasahovat proti pachatelům trestné činnosti.4. Dále, psychiatr , tituly před jménem, , jméno FO, žalobce ambulantně léčil v době od prosince 2008 do května 2014 pro PTSD způsobenou autohavárií, kterou žalobce prodělal. Léčba PTSD byla obnovena dne 3. 5. 2016. Psychiatr zde vycházel z žalobcova sdělení, že „pracoval v ochranné službě, speciálně v zásahovce od 1. 1. 2015, byl častokrát v přímém ohrožení života a zdraví (výhrůžky od asociálů a cikánů, tendence k napadání nožem, mačetou), viděl sebevraždu těhotné ženy.“ Podle názoru dr. , jméno FO, symptomy nově léčené PTSD nesouvisí s PTSD zjištěnou v roce 2008. Znalec dr. Roček ve svém posudku vyšel z žalobcovy osobní anamnézy, v níž bylo uvedeno, že v roce 2008 prožil autonehodu a několik let měl panickou hrůzu z řízení automobilu, z PTSD se v roce 2014 vyléčil a vozidlo již řídí bez problémů. Žalobce znalci popsal, že pracoval u firmy , Anonymizováno, (bez další specifikace), kde jej používali pro výjezdy do , adresa, , kde střežili různé domy. Žalobce na výjezdy jezdil sám, ačkoli měli jezdit nejméně dva zaměstnanci. Už tehdy mu bylo mnohokrát vyhrožováno smrtí nebo těžkým ublížením na těle, mnohokrát byl v ohrožení zdraví, protože firma zaměstnancům nezajistila dostatečnou ochranu. Policie na výjezdy nepřijela, neboť neměla čas. Ž