69 Co 102/2026-523 – Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovaným zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 63.382,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 63.382,33 Kč od 7. 8. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), žalobci uložil zaplatit žalovaným 1. a 2. k ruce společné a nerozdílné částku 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 800 Kč od 10. 3. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.), vzájemný návrh, aby žalobce byl povinen zaplatit žalovaným 1. a 2. k ruce společné a nerozdílné částku 66.371,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 36.103,45 Kč od 15. 6. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 568 Kč od 15. 5. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14.400 Kč od 10. 3. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 4.600 Kč od 8. 6. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 4.600 Kč od 9. 9. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 6.100 Kč od 11. 1. 2026 do zaplacení, zamítl (výrok III.), žalovaným 1. a 2. uložil zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 151.728 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.), rozhodl, že v řízení o vzájemném návrhu jsou žalovaní 1. a 2. povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 0 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.) a uložil žalovaným 1. a 2. povinnost zaplatit společně a nerozdílně soudní poplatek za rozšíření vzájemného návrhu ve výši 305 Kč na účet č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok VI.).2. Proti tomuto rozsudku podali odvolání žalovaní s tím, že napadají všechny výroky vyjma výroků II. a VI. Okresní soud nepřihlédl k odvolateli tvrzeným skutečnostem a k označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b o. s. ř. nebo § 175 odst. 4 část věty první za středníkem, řízení je postiženo vadami, které měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, soud neúplně zjistil skutkový stav, neboť neprovedl navržené důkazy, dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Hlavní vadou řízení a rozhodnutí je, že soud zcela zjevně stranil žalobci, což se projevilo v tom, že v některých částech ignoroval platné právo a porušil právo žalovaných na soudní ochranu a spravedlivý proces. Soudkyně vyvíjela na žalované nepřiměřený nátlak, aby uzavřeli smír výhodný pro žalobce a hrozila jim vysokými náklady řízení. Soud v odůvodnění neuvádí naprostou většinu vznesených argumentů a námitek a tyto ani nevypořádává. V odůvodnění je zcela vynechána prakticky celá výpověď žalovaných. Soud ji z vykonstruovaných důvodů hodnotí jako nevěrohodnou, nicméně to nemůže být důvodem pro její neuvedení v odůvodnění. Z tohoto důvodu je rozhodnutí nepřezkoumatelné. Odůvodnění nesplňuje ani obecné standardy, když v bodě 2. není zřejmé, zda se jedná o vyjádření některého z účastníků, zda soud cituje z žaloby, popisuje zjištěný skutkový stav nebo se jedná o jeho vlastní hodnocení. Soud zcela ignoroval, že to je žalobce, kdo měl splnit a nesplnil své procesní břemeno tvrzení a důkazní ke konkrétnímu doložení popisu a vyčíslení škody. Soud nepopisuje vůbec jednotlivé složky odpovědnosti žalovaných za škodu. Žalobce popisuje nesprávně souvislou příčinu jako důsledek toho, že měli žalovaní vrátit byt v jiném stavu, než v jakém jej převzali. Důsledkem této skutečnosti je však pouze doložení rozdílného stavu, případně škody, ale nikoliv to, že k této škodě vedlo nějaké jednání. Příčinná souvislost může být dána pouze mezi konkrétním jednáním a nastalou událostí. Toto jednání žalobce v žalobě nepopisoval, natož aby popisoval jejich správnost a spíše neurčitě později dovozoval, že to zřejmě mohlo být nedostatečným větráním a neuklízením. K tomuto protiprávnímu jednání však neexistovaly žádné důkazy (důkazy, které měly znít proti tomuto závěru, soud odmítl provést). Navíc pokud žalobce dovozuje, že škoda mohla vzniknout z důvodu nevětrání a neúklidu po dobu 17 měsíců, tak se jedná o odborný závěr, který musí být potvrzen znaleckým posudkem. Tento žalobce nedoložil ani do data koncentrace řízení, ani do data, kdy měl svá tvrzení a důkazy doplnit podle soudem poskytnuté lhůty (usnesení č. j. 20 C 301/2025-466 a výzva ze dne 26. 6. 2025). O stranění a nerovnému přístupu svědčí závěr v bodě 50. Fotografie mikrovlnky a varné konvice předkládal nejdříve v řízení žalobce jako důkaz způsobené škody. Z fotografií, kde žalovaní chtěli ukázat, že měli vlastní záclony, vlastní mikrovlnku a varnou konvici a že byt vypadal zcela normálně, soud odmítl cokoliv dovodit. To je v extrémním kontrastu k posuzování fotografií ze strany žalobce, které bezvýhradně přijal jako věrohodné, ačkoliv žalovaní rozporovali jejich pravost a pravdivost. Soud učinil skutkový závěr, že žalovaní špatně větrali a o byt se nestarali, ačkoliv sám žalobce takové tvrzení tvrdil spíše neurčitě a až v průběhu řízení. Nesprávně návrhy důkazů žalovaných, že se o byt řádně starali a větrali, soud odmítl (3 prohlášení a 3 svědectví, svědci , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ). Je tedy zcela nerovné, že soud zjistil ve prospěch žalobce skutkový závěr, který žalobce ničím nedokládal a ke stejné skutečnosti odmítne provést důkazy navrhované žalovanými. Nerovný přístup je typický v závěru, že čestná prohlášení nemohou nahradit svědeckou výpověď (ačkoliv současně byla navržena i výpověď), ale z procesního pohledu zcela identické písemné vyjádření paní , jméno FO, nebo pana , Anonymizováno, soud provedl včetně jejich svědeckých výpovědí. Soud tak v rozporu s občanským soudním řádem a související judikaturou učinil skutkový závěr o porušení povinnosti, ale zároveň odmítl provést důkaz, který proti takovému závěru žalovaní předložili. Je neodůvodněné skutkové zjištění v bodě 9., že z fotografií před předáním bytu do užívání žalovaným na č. l. 18-22 a z výpovědi svědkyně , jméno FO, , že se jedná o fotografie bytu, které pořizovala ona, když fotila byt do nabídky, vyplývá, že byt je v pořádku a uklizený. Soud se absolutně nikterak nevypořádal s námitkami žalovaných, že se nejedná o fotografie z data převzetí bytu (na fotografiích jsou osobní věci žalobců), že není zřejmé, kdy opravdu byly fotografie pořízeny, že na fotografiích není vyobrazen žádný detail interiéru, o kterém tvrdí žalobce, že měl být poškozen (není patrná kvalita či stáří malby, není patrný stav podlahy jednotlivých věcí, svítidel atd.), že se jedná o aranžovanou fotografii pro účely inzerce, tj. tak, „aby vše vypadalo dobře“, naopak fotografie pořízené po vrácení bytu účelově zobrazují zvětšené konkrétní detaily a je na nich zobrazeno běžné opotřebení věcí a nijak nedokládají ztrátu funkčnosti, kvůli čemuž musel žalobce pořizovat nové věci, že zda i v takovém stavu byl byt žalovaným předán ze strany žalobce, že změnit datum pořízení fotografie v daném souboru není nijak obtížné a že výše popsané dvě rozdílné skupiny fotografií lze pořídit prakticky v kterémkoliv bytě a jednoduše a účelově dokládat tak rozdílnost stavu (ačkoliv je stejný). V bodě 11 se jedná o další nepodložený závěr soudu. Přes námitky žalovaných soud neuvedl, na základě čeho došlo ke zjištění, že se jedná o fotografie bytu po předání žalobci, kdy byly tyto pořízeny, jak dlouhou dobu měl předtím k dispozici byt žalobce, jaké práce tam do té doby probíhaly atd. Žalobce ani soud nekonkretizují, která fotografie na kterém čísle listu se vztahuje k jaké konkrétní škodě. Žalobce neidentifikoval přesné místo v bytě a jaké poškození má která fotografie zobrazovat. Naopak na fotografiích bylo patrné, že v bytě již proběhly nějaké stavební práce (zalepené zásuvky). Obdobný nesprávný závěr na konci bodu 46. Vůbec nebylo patrné, kde se měly vyskytovat tvrzené žluté fleky a špína, zda to bylo pod nábytkem, nebo za nábytkem, který byl majetkem žalobce a který žalovaní ani nijak nepřemísťovali, tudíž nemohli mít vliv na stav této části interiéru (podlahy, výmalby). Soud účelově uvádí, že žalovaní převzali byt vyčištěný a vymalovaný. Vůbec ale nezohledňuje, že se smlouva, kde bylo toto uvedeno, podepisovala o několik dní dříve v , Anonymizováno, u realitní makléřky, nikoliv v bytě, a text připravovala makléřka , jméno FO, , aniž by jej mohli žalovaní ovlivnit nebo stav zkontrolovat. Žalovaní by tak nicméně pravděpodobně stejně neučinili, jelikož dlouhodobě usilovali nalézt pronájem a měli obavu, že by jim byt nebyl pronajat, pokud by ke smluvní dokumentaci vznášeli revize či námitky. Soud dokonce v bodě 55. smyšleně uvádí, že žalovaní odmítli podepsat předávací protokol, kde byly závady popsány a naštvaně odešli z bytu. Nikdo ze stran takový protokol v řízení nepředložil a podle žalovaných ani nebyl vyhotov