69 CO 327/2021-365 — Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc

1. Okresní soud zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci částku 242.400 Kč spolu s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 242.400 Kč od 3. 11. 2018 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Žalobu zamítl, co do částky 502 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 502 Kč od 3. 11. 2018 do zaplacení (výrok II.). Žalované a vedlejšímu účastníkovi uložil povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 192.853 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). Žalované a vedlejšímu účastníkovi uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně státu - České republice na náhradě nákladů řízení částku 2.954 Kč do tří dnů od právní moci usnesení (výrok IV.). 2. Proti tomuto rozsudku jeho vyhovujícímu výroku a souvisejícím výrokům o náhradě nákladů řízení účastníků a státu podala odvolání žalovaná. Okresní soud po skutkové stránce uzavřel, že dne 20. 4. 2018 v odpoledních hodinách a dne 21. 4. 2018 v ranních hodinách byl na pozemku [číslo] v k. ú. [obec] u [příjmení], který v té době užívala žalovaná, aplikován postřik chemickou látkou do porostu řepky ozimé. Soud vzal za prokázané z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že dne 21. 4. 2018 ráno bylo aplikováno hnojivo [příjmení] 390. Soud výpovědi svědka uvěřil, neboť mu byl předestřen videozáznam aplikace postřiku pořízené svědkem [příjmení] dne 21. 4. 2018 v ranních hodinách a svědek podle způsobu postřiku poznal, že se jednalo o aplikaci hnojiva [příjmení]. Tomuto závěru odpovídá i zvýšený obsah dusíku v uhynulých včelách. 21. 4. 2018 již řepka kvetla. [obec] včelstev žalobce se nacházelo na adrese žalobce [obec a číslo], zahrada, registrační číslo stanoviště CZ90154964, asi 60 m od půdního bloku [číslo]. Soud uzavřel, že úhyn včel byl způsoben aplikací prostředků na ochranu rostlin s obsahem účinné látky chlorpyrifos (tj. postřik Nurelle D). Byla zjištěna příčinná souvislost mezi aplikací prostředků na porost řepky ozimé a úhynem včel. Žalobce nebyl žalovanou o aplikaci postřiku 20. 4. 2018 a 21. 4. 2018 informován. Žalovaná označila skutkové závěry soudu za nesprávné, směšující dohromady vícero věcí s nesprávnými závěry, které z provedeného dokazování nevyplývají. Nurelle D je postřikový insekticid, postřik proti škůdcům ve formě emulgovatelného koncentrátu, určený pro postřik savých a žravých škůdců mimo jiné v řepce, obsahuje chlorpyrifos 500 g, cypermethrin 50 g. Je to postřik zvlášť nebezpečný pro včely a na jeho aplikaci se vztahuje ustanovení § 51 odst. 1 zákona č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči, který ukládá profesionálnímu uživateli povinnost zjistit prostřednictvím evidence hospodářství podle objektů určených k chovu evidovaných zvířat, podle zákona o zemědělství, informace k umístění stanovišť včelstev v dosahu alespoň 2 km od hranice pozemku, na němž má být aplikace provedena a minimálně 48 hodin před provedením aplikace oznámí dotčeným chovatelům včel aplikaci přípravku. [příjmení] 390 je kapalné dusíkaté hnojivo obsahující 30 % dusíku, není kategorizováno jako postřik zvlášť nebezpečný pro včely. [ulice] aplikace s povolenými přípravky na ochranu rostlin je možná a výhodná. Aplikace hnojiva nevyžaduje žádné zvláštní zacházení a není s ní spojena povinnost vyplývající ze zákona o rostlinolékařské péči. Porost navštěvovaný včelami, respektive kvetoucí porost, je ve smyslu vyhlášky 327/2012 Sb. porost na pozemku ve venkovním prostředí, mimo pozemek s lesním porostem, na jehož jednom čtverečním metru jsou v době ošetření průměrně více než 2 kvetoucí rostliny, včetně kvetoucích plevelů, navštěvované včelami. Pokud jde o časovou osu, pak svědci [příjmení] [příjmení] a [anonymizováno] shodně vypověděli, že k aplikaci postřiku Nurelle D došlo 19. 4. 2018. V této souvislosti žalovaná navrhla k důkazu výpis z evidence aplikace postřiků za situace, kdy soud upřednostnil jiné důkazy, oproti svědeckým výpovědím těchto dvou osob. Dne 20. 4. 2018 v odpoledních hodinách a dne 21. 4. 2018 v ranních hodinách docházelo k aplikaci hnojiva [příjmení] 390. Vycházel-li soud ze závěru, že řepka kvetla, že se mělo jednat o porost navštěvovaný včelami, čímž rovněž upřednostnil jiné důkazy oproti svědeckým výpovědím, pak žalovaná navrhla k důkazu protokol o kontrole ze dne 20. 7. 2018, vydaný Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským v rámci kontroly dodržování předpisů při aplikaci hnojiv, ze kterého vyplývá, že se v době aplikace hnojiva [příjmení] 390 nejednalo o kvetoucí porost. Tímto důkazem má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně ohledně otázky, zda se jednalo o kvetoucí porost. Soud v rámci rozhodnutí neidentifikoval skutečnou příčinu, která měla vést ke vzniku škody. Soud konstatuje, že úhyn včel byl způsoben aplikací prostředků na ochranu rostlin s obsahem účinné látky chlorpyrifos a byla zjištěna příčinná souvislost mezi aplikací prostředků na porost řepky ozimé a úhynem včel. Soud tak konstatuje, že byla prokázána příčinná souvislost mezi aplikací prostředků Nurelle D a úhynem včel. Použití hnojiva [příjmení] 390 nebylo ze strany žalobce jako možná příčina vzniku škody tvrzena, natož prokazována. Z provedeného dokazování nevyplývá, že by včely mohly uhynout vlivem postřiku hnojiva, které ani není kategorizováno jako nebezpečné, natož zvlášť nebezpečné pro včely. Aplikace hnojivy se podle platné právní úpravy včelařům nenahlašují a nebylo prokázáno, že by včely uhynuly v důsledku aplikace hnojiva [příjmení] 390. Nebyl proveden důkaz, který by odůvodnil závěr soudu, že úhyn včel mohl vzniknout působením postřiku Nurelle D a hnojiva [příjmení] 390. Žádná odborně vybavená osoba takové působení nehodnotila ve vztahu k předmětu řízení. Dle žalované nebyla příčinná souvislost prokázána a v této souvislosti žalovaná odkázala k řešení otázky faktické kauzality na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 25 Cdo 1946/2000 a nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 312/05. Dle judikatury problematika zjišťování faktické kauzality je problematikou skutkovou, neboť jde o zjišťování faktického průběhu určitého děje, v daném případě příčiny a následku (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 21 Cdo 300/2001, sp. zn. 25 Cdo 915/2005). Právní posouzení příčinné souvislosti pak spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována, zda a jaké okolnosti jsou či naopak nejsou způsobilé tento vztah vyloučit (srov. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 25 Cdo 3334/2006). Příčinná souvislost nemůže být odhadována či presumována, nýbrž musí být spolehlivě prokázána. S ohledem na předmět sporu otázka příčinné souvislosti je otázkou odbornou, vyžadující odborné posouzení a předpokládá vypracování znaleckého posudku. Nelze tuto otázku nahradit vlastní úvahou soudce. Pro odborné závěry si musí soud vyžádat odborný znalecký posudek. Žalobce neuvedl ani nenavrhoval zpracovat znalecký posudek. V rámci dokazování nebyl proveden důkaz, který by prokazoval naplnění znaku příčinné souvislosti. Žalobce byl vyzván dle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označil důkazy k prokázání příčinné souvislosti v rámci jednání konaného dne 18. 11. 2021, aby označil důkazy k prokázání příčinné souvislosti mezi úhynem včel a aplikací prostředků chlorpyrifos na ochranu rostlin žalovanou dne 21. 4. 2018. Žalobce jakýkoliv důkaz nebo důkazní návrh ve vztahu k příčinné souvislosti nenavrhl. Soud prvního stupně si sám osobuje odborné znalosti k posouzení příčinné souvislosti a bez znaleckého posudku činí odborné závěry za situace, kdy zamítl návrh žalované na výslech Ing. [příjmení] z ústavu včelařského, k objasnění příčiny úhynu včel. Soud si z jeho kusé a zcela hypotetické úvahy sám činí své odborné závěry, ke kterým nemá odborné znalosti. Příčinnou souvislost mezi činností žalované při aplikaci přípravku Nurelle D a vznikem škody vylučuje odborné stanovisko [právnická osoba] ze dne 28. 6. 2018, z něhož se podává, že naměřená dávka je až o dva řády nižší než kontaktní LB 50 - 0,38 miligramu/včela, takže takto kontaktované včely nemohou uhynout. [příjmení] naměřená v uhynulých včelách je až stokrát nižší než smrtelná dávka na včelu. Ústav dále stanoví, že taková koncentrace vylučuje usmrcení včely. Po detailním vyšetřování Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského byla kontrola činnosti žalované ukončena, aniž bylo zjištěno jakékoliv sebemenší porušení zákonných povinností. Z výsledků vyšetření a provedených kontrolních úkonů a odborných stanovisek se nepodařilo prokázat, že by úhyn včel byl způsoben aplikací přípravku Nurelle D na pozemcích a že by žalovaná porušila podmínky použití přípravku k ochraně včel. V okolí 5 km, což je faktická doletová vzdálenost včel, jako zákonem stanovená hranice v okruhu které musí dle § 51 zákona č. 326/2004 Sb. a vyhlášky číslo 327/2004 Sb. ošetřovatel porostů vědět o výskytu včel a přijmout opatření k jejich ochraně, pěstovalo řepku více zemědělců, kteří používali postřik se stejnými účinnými látkami ve stejném období, přičemž žalovaná pro