19 CO 51/2022-284 — Krajský soud v Praze

1. Výrokem I. v záhlaví označeného rozsudku zamítl Okresní soud v Příbrami (dále jen„ soud prvního stupně“) žalobu, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku [částka] se specifikovaným zákonným úrokem z prodlení. Výrokem II. uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem III. vzájemnou žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím zamítl. O nákladech řízení účastníků rozhodl výrokem IV. tak, že na jejich náhradu nemá právo žádný z nich. 2. Z obsahu spisu vyplývá, že se žalobkyně žalobou podanou k soudu prvního stupně dne [datum] domáhala uložit žalovanému povinnost zaplatit jí částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a vzniklé náklady řízení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Podanou žalobu odůvodnila tvrzením, že se na žalovaného jako podnikatele obrátila s poptávkou na kompletní dodání vrtané studny na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Švastalova Lhota, předala žalovanému rozhodnutí Městského úřadu Sedlčany, odboru životního prostředí ze dne [datum] o povolení k nakládání s vodami, včetně povolení stavby vodního díla a ověřenou projektovou dokumentaci vrtané studny. Dne [datum] uzavřela jako objednatelka s žalovaným jako zhotovitelem smlouvu o dílo, jejíž text byl připraven žalovaným a jejím předmětem bylo provedení vrtu na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Švastalova Lhota, hlubokého 90 m, pro domovní vrtanou studnu, podle technického projektu díla, který byl přílohou smlouvy. Na cenu díla zaplatila žalovanému na základě jeho faktury [číslo] 2018 částku [částka]. Ještě před tím, než bylo dílo na základě uvedené smlouvy žalovaným dokončeno, odstoupila přípisem ze dne [datum] doručeným žalovanému od účastníky uzavřené smlouvy o dílo ze dne [datum], a to proto, že obsahem smlouvy o dílo vypracované žalovaným byla uvedena v omyl, neboť žalovaný jako odborná firma uvedl do textu smlouvy odlišné rozměrové parametry neodpovídající závazné projektové dokumentaci a povolení stavby díla, když dle obsahu smlouvy měla být studna vystrojena ocelovou technickou pažnicí o průměru 168 mm, oproti tomu projektová dokumentace a povolení vodního díla stanovují průměr 186 mm, dle smlouvy o dílo měl být zhotoven vrt v průměru 150 mm oproti 180 mm dle projektové dokumentace a zapažen pažnicí PVC – U 110 mm, oproti stanoveným [číslo] mm. Dalšími důvody odstoupení od smlouvy byla hloubka vrtu, kterou žalovaný prováděl naprosto účelově ve snaze dosáhnout pouze co největší hloubky vrtu a vyúčtovat k úhradě žalované vysokou cenu díla, kdy běžná hloubka vrtaných studní s dostatkem vody v dané lokalitě činí 30 až 50 m a nepotřebné použití ocelové pažnice vrtu do hloubky 28 m a dále to, že žalobkyně nebyla žalovaným informována o podstatných věcech při provádění díla a byla uvedena v omyl o nekvalitní povrchové vodě v 10 až 12 metrové hloubce vrtu. Přestože odstoupením od smlouvy o dílo byla tato smlouva zrušena, nevrátil žalovaný žalobkyni zaplacenou zálohu na cenu díla ve výši [částka]. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Na svoji procesní obranu tvrdil, že žalobkyně měla možnost se s obsahem účastníky uzavřené smlouvy o dílo předem seznámit, předmětem uzavřené smlouvy bylo provedení vrtu pro domovní vrtanou studnu na označeném pozemku o hloubce 90 m a účastnici dne [datum] uzavřeli dodatek [číslo] k uvedené smlouvě, jímž bylo dohodnuto, že dílo bude vypaženo ocelovou pažnicí o průměru 168 mm do hloubky 28 m. Ve shodě s těmito smluvními ujednáními žalovaný dílo zhotovil a oproti obsahu uzavřené smlouvy nebylo dílo žalovaným vystrojeno plastovými pažnicemi, kdy toto výslovně nebylo žalobkyní požadováno. Dílo bylo žalovaným řádně zhotoveno v souladu se smlouvou a technickým projektem díla, vrt účelově neprohluboval a zhotovil jej do hloubky, která odpovídala stavebnímu povolení, přičemž povinností žalobkyně bylo vrt zhotovit právě do hloubky odpovídající stavebnímu povolení. Dílo bylo řádně zhotoveno a předáno v souladu se smlouvou a důvody pro odstoupení od smlouvy tvrzené žalovanou nebyly naplněny. V argumentaci dále uvedl, že žalobkyně nebyla s ohledem na ustanovení § 2615 odst. 2 o. z., eventuálně § 2110 o. z. oprávněna od smlouvy o dílo odstoupit, neboť se jedná o plnění, které žalobkyně vzhledem k povaze díla není schopna vrátit nebo předat žalovanému. Pokud by však k odstoupení od smlouvy došlo, nebyla by podaná žaloba důvodná, neboť účastníci by museli vzájemné nároky vypořádat podle pravidel o bezdůvodném obohacení. V obsahu písemného vyjádření k podané žalobě žalovaný uplatnil proti žalobkyni vzájemným návrhem nárok na zaplacení částky [částka] se specifikovaným zákonným úrokem z prodlení s argumentací, že zhotovené dílo bylo řádně předáno, žalovanému vznikl vůči žalobkyni nárok na zaplacení ceny díla, resp. doplacení zbývající části ceny díla ve výši [částka], včetně DPH, kterou žalovaný žalobkyni vyfakturoval fakturou ze dne [datum], [číslo] 2018 a žalobkyně svoji platební povinnost nesplnila. V dalším průběhu řízení žalobkyně ke své argumentaci doplnila, že žalovaný měl k dispozici jak stavební povolení, tak projektovou dokumentaci, přesto prováděl dílo v nesouladu s těmito podklady, aniž by na to žalobkyni upozornil. Uvedla dále, že vztah založený účastníky uzavřenou smlouvou o dílo je vztahem spotřebitelským, v němž žalovaný nejednal poctivě a čestně, neboť do jím sepsané smlouvy o dílo uvedl zcela jiné rozměrové parametry, včetně jiného technického provedení díla a v té souvislosti argumentovala možnou neplatností účastníky uzavřené smlouvy. 3. Z obsahu spisu dále vyplývá, že o podané žalobě rozhodl soud prvního stupně rozsudkem ze dne 16. 7. 2020, č. j. 5 C 6/2020-108, jímž žalobkyní podanou žalobu zamítl a zcela vyhověl vzájemnému návrhu žalovaného. K odvolání žalobkyně byl uvedený rozsudek zrušen usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2020, č. j. 19 Co 284/2020-178 a prvoinstančnímu soudu bylo uloženo vést účastníky k dolíčení rozhodných tvrzení, objasnit po skutkové stránce věc úplně, o podaných návrzích opětovně rozhodnout a v rozhodnutí se vypořádat s veškerou relevantní argumentací účastníků. 4. V dalším průběhu řízení žalobkyně ke svým tvrzením doplnila, že žalovaný, do jím vyhotoveného textu účastníky následně uzavřené smlouvy o dílo lživě uvedl jiné rozměrové parametry díla, než které vyplývaly z projektové dokumentace a ze stavebního povolení, neboť nedisponoval technickým vybavením, kterým by mohl dílo provést v souladu s projektovou dokumentací. Tvrdila dále, že žalovaným nebylo v souladu s jimi uzavřenou smlouvou dílo dokončeno, sjednaným způsobem žalobkyni předáno a žalovanému nevzniklo právo na zaplacení ceny díla. Předmětné dílo je neupotřebitelné, nevyužitelné, nezkolaudované a žalobkyni vzniknou další náklady spjaté s jeho likvidací. Argumentovala dále tím, že dílo žalovaný zhotovil v rozporu se závaznou technickou normou. Žalovaný ke svým tvrzením doplnil, že účastníky uzavřená smlouva o dílo, ve znění jejího dodatku [číslo] nebyla dohodou účastníků měněna. Tvrdil dále, že jím zhotovený vrt nebyl vypažen pažnicemi, neboť si to žalobkyně nepřála a uvedené žalovaný zohlednil ve fakturaci ceny díla. Tvrdil dále, že zhotovené dílo byla žalobkyni předáno, neboť jí byl zaslán žalovaným vyhotovený předávací protokol. Uvedl dále, že ve vztahu k jím zhotovenému dílu by byla technická norma závazná pouze v případě, pokud by takovou závaznost účastnici v obsahu smlouvy sjednali a k tomu nedošlo. 5. Soud prvního stupně vyšel při svém rozhodování ze skutkového zjištění, že rozhodnutím Městského úřadu Sedlčany, odboru životního prostředí, o povolení k nakládání s vodami a společném povolení stavby vodního díla ze dne [datum], č. j. ŽP [číslo] 2018 bylo žalované povoleno nakládání s vodami a umístění a provedení stavby vodního díla„ vrtaná studna“. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] a dílo mělo být provedeno podle projektové dokumentace„ domovní vrtaná studna“ zpracované Ing. [jméno] [příjmení] v měsíci dubnu 2018. Považoval dále za prokázané, že žalobkyně jako objednatel a žalovaný jako zhotovitel uzavřeli dne [datum] smlouvu o dílo, jejímž předmětem dohodnutým v článku I bylo provedení vrtu hlubokého 90 m pro domovní vrtanou studnu dle technického projektu, jenž byl přílohou smlouvy. Dle ujednání účastníků měla být úvodní část vrtu provedena v průměru 240 mm do hloubky vyžadující pažení v nesoudržných horninách, tato část vrtu měla být vypažena pažnicí o vnějším průměru 168 mm a dále mělo být pokračováno ve vrtání koncovým průměrem 150 mm do konečné hloubky. Dle obsahu smlouvy měl být zvodněný horizont vypažen perforovanými pažnicemi. Soud prvního stupně dále zjistil, že v článku II účastníky uzavřené smlouvy o dílo byla dohodnuta doba a místo plnění, v článku III téže smlouvy byla sjed