22 CO 264/2022-58 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví zamítl soud prvního stupně žalobu, kterou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 105.293,10 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 570,42 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 416,79 Kč, úrokem ve výši 5,49 % ročně z částky 105 293,10 Kč od [datum] do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 105.293,10 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.). Výrokem II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání s odůvodněním, že při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr a to vyhodnocením informací získaných především z bankovních registrů, nebankovních registrů, ostatních registrů a databází, příjmu a výdajů žalované. Dotaz do registrů BRKI a NRKI byl žalobkyní realizován dne [datum], přičemž z registrů nevyplývaly informace, které by byly důvodem pro zamítnutí úvěrové žádosti. Žalovaná splácela úvěr řádně a včas celých 48 měsíců, tj. potvrdila, že byla schopna úvěr splácet. Názor některých soudů, které skutečnosti splácení úvěru nepřisuzují žádný význam, považuje za přepjatý právní formalismus. Žalobkyně byla soudem prvního stupně vyzvána k prokázání toho, jakým způsobem posoudila úvěruschopnost žalované při poskytnutí úvěru, čemuž vyhověla podáním ze dne [datum]. Dále namítla, že soud prvního stupně neposkytl žalobkyni lhůtu k doplnění potřebných skutkových tvrzení a označení důkazů týkající se poskytnutí finančních prostředků ve výši 160 000 Kč žalované. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví. 3. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo, v intencích ustanovení § 212 věty první o. s. ř. v celém rozsahu podle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně zčásti důvodné je. 5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit částku 105 293,10 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] z jejíhož titulu poskytla žalované dne [datum] finanční prostředky ve výši 160 000 Kč, které žalovaná měla žalobkyni i s úroky vrátit ve splátkách. Žalovaná se však dostala do prodlení s dohodnutými splátkami a žalobkyně proto prohlásila úvěr za splatný s tím, že žalovaná ke dni [datum] zůstala dlužna na jistině částku 105 293,10 Kč, na úrocích z úvěru částku 4 570,42 Kč a na úrocích z prodlení částku 416,79 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že úvěruschopnost žalované posuzovala na základě údajů o příjmech a výdajích poskytnutých žalovanou, nahlédnutím do bankovních a nebankovních registrů a ostatních registrů a databází. 6. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 7. V řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření ze dne [datum], na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky do výši 200 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit i s úroky ve splátkách. Žalovaná v žádosti o úvěr dne [datum] ke svým poměrům uvedla, že je svobodná, má příjem ze závislé činnosti ve výši 23 380 Kč čistého měsíčně a bydlí ve vlastním domě. Dále prohlásila, že má závazky ve výši 15 000 Kč z titulu karet/debetů/kontokorentů a další nezajištěné závazky ve výši 110 000 Kč, splácí částku 6 000 Kč a 1 125 Kč měsíčně. Výdaje na bydlení má ve výši 500 Kč měsíčně a hradí si penzijní spoření 1 000 Kč měsíčně. Dále žalovaná uvedla, že je ručitelkou za závazky ve výši 41 635 Kč. Ostatní obvyklé pravidelně se opakující výdaje žalovaná co do výše nespecifikovala. Z potvrzení o příjmu zaměstnance ze dne [datum] a výplatních pásek soud prvního stupně zjistil, že žalovaná za posledních 12 měsíců měla čistý měsíční příjem 23 380 Kč a za poslední 3 měsíce její čistý měsíční příjem činil 29 401 Kč. Z výpisu z registrů žalobkyně soud prvního stupně zjistil, že žalovaná ke dni [datum] neměla negativní záznam v registru žalobkyně a ke dni [datum] neměla negativní záznam v registru [příjmení] a BINF. Z registru BRKI/NRKI žalobkyně zjistila, že žalovaná byla ke dni [datum] evidována v šedé zóně CBCB. Z aplikačního scoringu, hodnocení bonity a návrhu na úvěr soud prvního stupně zjistil, že žalobkyně posuzovala data zjištěná o příjmech a výdajích žalované a výstupy ze shora uvedených registrů a poskytnutí úvěru žalované ve výši 200 000 Kč schválila. Dne [datum] žalovaná požádala žalobkyni o vyplacení částky 160 000 Kč převodem na její účet č. [bankovní účet]. Žalobkyně oznámila žalované, že jí na základě smlouvy o úvěru [číslo] dne [datum] poukazuje částku 159 658,40 Kč převodem na její účet č. [bankovní účet]. Z výpisů z účtu úvěru za období od [datum] do [datum] soud prvního stupně zjistil průběh splácení úvěru [číslo] žalovanou. 8. Soud prvního stupně zjištěný skutkový stav posoudil podle ustanovení podle § [číslo] o. z. a § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Dovodil, že mezi žalovanou jako vydlužitelem a žalobkyní jako zapůjčitelem byla uzavřena smlouva o úvěru. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka, když spolehlivě nezjistila, zda žalovaná bude schopna dostát svým závazkům, tj. poskytnutý úvěr řádně splácet. Z tvrzení žalobkyně je zřejmé, že si jednak neopatřila úplné informace od žalované o jejích poměrech, když skutečnou výši jejích výdajů nijak neověřila, např. výpisem z účtu, smlouvami o dodávkách energií, úvěrovými a pojistnými smlouvami. Žalobkyni muselo být z údajů, které zjistila z příslušných registrů, zřejmé, že žalovaná má další závazky v nezanedbatelné výši. O ověření skutečné výše výdajů se však žalobkyně nijak nezajímala, resp. jejich ověření v řízení ani netvrdila. Na základě toho nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o schopnosti žalované sjednaný úvěr splácet bez důvodných pochybností. S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 o. z. neplatná, když žalobkyně poskytla žalované úvěr, přestože nesplnila svou zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, ani povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru na základě porovnání příjmů a výdajů. K absolutní neplatnosti soud prvního stupně přihlédl z úřední povinnosti. Žalobkyně neprokázala ani to, že žalované poskytla finanční prostředky ve výši 160 000 Kč. Nárok žalobkyně proto nebylo možno posoudit ani podle ustanovení § 2991 o. z. Žalobu proto zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 9. Odvolací soud zopakoval dokazování výpisy z účtu úvěru [číslo] za období od [datum] do [datum], z nichž zjistil, že žalovaná čerpala dne [datum] úvěr ve výši 159 658,40 Kč a v roce 2014 splatila na předmětný úvěr částku 1 778,60 Kč, v roce 2015 částku 10 209 Kč, v roce 2016 částku 12 535 Kč, v roce 2017 částku 7 105 Kč, v roce 2018 částku 4 555 Kč, v roce 2019 částku 8 052 Kč, v roce 2020 částku 5 928 Kč a v roce 2021 částku 4 392 Kč a částku 75 937, 90 Kč Celkem tak na předmětný úvěr žalovaná uhradila částku 130 492, 50 Kč. 10. Pokud jde o zjištěný skutkový stav, odvolací soud má tak za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 200 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit i s úrokem ve výši 5,49% ročně ve splátkách po 1 915 Kč měsíčně. Žalovaná v žádosti o úvěr ke svým poměrům dne [datum] uvedla, že je svobodná, má příjem ze závislé činnosti ve výši 23 380 Kč čistého měsíčně a bydlí ve vlastním domě. Dále prohlásila, že má závazky ve výši 15 000 Kč z titulu karet/debetů/kontokorentů a další nezajištěné závazky ve výši 110 000 Kč, splácí částku 6 000 Kč a 1 125 Kč měsíčně. Výdaje na bydlení má ve výši 500 Kč měsíčně. Hradí si penzijní spoření ve výši 1 000 Kč měsíčně. Dále žalovaná uvedla, že je ručitelkou za závazky ve výši 41 635 Kč. Ostatní pravidelně se opakující výdaje žalovaná co do výše nespecifikovala. Žalovaná ke dni [datum] neměla negativní záznam v registru žalobkyně a ke dni [datum] neměla negativní záznam v registru [příjmení] a BINF, ale byla ke dni [datum] evidována v šedé zóně CBCB. Žalobkyně posoudila data zjištěná o příjmech a výdajích žalované a výstupy ze shora uvedených registrů a poskytnutí úvěru žalované ve výši 200 000 Kč schválila. Dne [datum] žalovaná požádala žalobkyni o vyplacení částky 160 000