25 CO 180/2022-364 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodl Okresní soud v Rakovníku (dále jen„ soud prvního stupně“) výrokem I., že žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 450 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 450 000 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem II. byla žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 150 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a částky 350 106 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 350 106 Kč od [datum] do zaplacení, zamítnuta. Dále bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.) a že účastníci jsou povinni nahradit České republice – Okresnímu soudu v Rakovníku náklady řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to každý z nich ve výši 13 049,22 Kč (výrok IV. a V). Předmětem řízení byl nárok žalobkyně vůči žalovanému na náhradu újmy na zdraví v rozsahu 4 samostatných nároků, specifikovaných níže. Soud prvního stupně žalobě částečně vyhověl a částečně ji zamítl. Věc právně hodnotil dle ust. § 2956 a § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, [účinnost] (dále jen„ o. z.“). O části nároku (náhrada za ztrátu na výdělku) uzavřeli účastníci soudní smír, který byl soudem prvního stupně schválen, a to usnesením ze dne 30. dubna 2020, č. j. [číslo jednací]. Dle tohoto smíru se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni jí požadovanou jistinu 106 525,60 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ode dne [datum] do [datum] ve výši 9 400 Kč do 20 dnů od právní moci usnesení o schválení smíru. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. 2. Proti výrokům I. a III. až V. tohoto rozsudku podal včasné odvolání žalovaný. V něm uvedl, že obecně nárok žalobkyně na poskytnutí náhrady za ztížení společenského uplatnění (dále jen„ ZSU“) nerozporoval a nerozporuje, nesouhlasil však s požadovanou výší náhrady. Proto také nechal zpracovat vlastní znalecký posudek, a to soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], který však neměl možnost žalobkyni vyšetřit, a vyšel proto z lékařského vyšetření [anonymizována dvě slova]. Výši ZSU stanovil na 376 666 Kč. Soud prvního stupně se pokusil odstranit rozpory mezi oběma znaleckými posudky, a proto sám ustanovil znalce [příjmení] [příjmení], [anonymizováno]. Ten žalobkyni osobně dne [datum] vyšetřil a znaleckým posudkem stanovil výši ZSU na 257 737 Kč. Soud prvního stupně se správně zabýval hodnocením jednotlivých domén dle Metodiky Nejvyššího soudu k nemajetkové újmě na zdraví (§ 2958 ve spojení s § 2957 o. z., rovněž pak [ústavní nález]) – dále jen„ Metodika“ - jednotlivými znalci, správně uvedl, že žalobkyni neuvěřil, že ji úraz limituje v běžném životě v takovém rozsahu, jak tvrdí, a správně vycházel z nového znaleckého posudku, kdy znalec vyšetřil aktuální zdravotní stav žalobkyně a náhradu vyčíslil na 257 737 Kč. Poté však zcela nepochopitelně a prakticky bez jakéhokoliv náležitého zdůvodnění rozhodl o přiznání částky 450 000 Kč, tj. cca 1,75násobku náhrady určené znalcem. V této části považuje žalovaný rozsudek soudu prvního stupně za nepřezkoumatelný. Žalovaný si je vědom toho, že sama Metodika připouští zvýšení či snížení základní částky náhrady. V daném případě však byla náhrada stanovená znalcem navýšena o téměř 75 %, což je naprostý exces oproti tomu, jaká zvýšení předpokládá Metodika. Přitom pro to není dán ani žádný z důvodů Metodikou předpokládaný. Zdůvodnění navýšení obsahuje odstavec 26. a 27. odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. Zde se uvádí odkaz na jiná soudní rozhodnutí, které se týkají konkrétních případů, aniž by bylo vysvětleno, jako relevanci mají tato rozhodnutí pro řešený případ. Dále je zde poukaz na to, že žalobkyni v důsledku utrpěného úrazu poklesla pracovní schopnost a po úrazu pracuje pouze na částečný úvazek. To ovšem není něco, co by znalec ve svém posudku nezohlednil (položka D850). Je třeba přihlédnout i k tomu, že náhrada za ZSU není jedinou náhradou, která se žalobkyni v souvislosti s úrazem poskytuje. Žalovaný již žalobkyni nahradil ztrátu na výdělku, bolestné, hotové výdaje spojené s léčbou. Žalobkyně rovněž pobírá invalidní důchod, kterým je kompenzována její snížená pracovní schopnost. Na straně žalobkyně neexistují žádné specifické individuální okolnosti, které by znalecký posudek nepostihoval. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. 3. Proti výrokům III., IV. (výrok V. je výrokem závislým –„ pozn. odvolacího soudu“) citovaného rozsudku se včas odvolala i žalobkyně. Uvedla, že souhlasí se závěry soudu prvního stupně, že měla úspěch ohledně uplatněné náhrady mzdy a žalovaný pak ohledně uplatněné náhrady duševních útrap. Za nesprávné má však posouzení dalšího nároku na ZSU, kdy soud prvního stupně nesprávně považuje za úspěch žalovaného zamítnutí tohoto nároku co do částky 350 106 Kč. Dle žalobkyně mělo být vycházeno z ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. a soud prvního stupně jí měl v případě tohoto nároku přiznat plnou náhradu nákladů řízení. V této souvislosti je pak dotčen i výrok IV., v rámci nějž soud prvního stupně vycházel z nesprávného závěru o stejném procesním úspěchu a neúspěchu obou účastníků. Součástí odvolání je pak vyčíslení nákladů řízení žalobkyně před soudem prvního stupně v celkové výši 170 610 Kč včetně DPH. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud změnil výrok III. rozsudku soudu prvního stupně tak, že uloží žalovanému zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v uvedené výši, dále aby změnil výrok IV. tohoto rozsudku tak, že náklady řízení státu uloží zaplatit žalovanému s tím, že žalobkyni bude přiznána i náhrada nákladů odvolacího řízení. 4. Žalobkyně k odvolání žalovaného uvedla, že kvituje postup soudu prvního stupně, který vzal při stanovení výše ZSU v potaz i jiné srovnatelné případy. Je třeba zdůraznit, že o výši ZSU rozhoduje soud dle své úvahy, v rámci níž bere v potaz i výsledky provedeného dokazování. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku úvahu, jíž byl veden, náležitě odůvodnil, a žalobkyně proto s rozhodnutím souhlasí. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a V. potvrdil. 5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, ve smyslu ust. § 212 a § 212a o. s. ř., a zjistil, že odvolání žalovaného je částečně důvodné. 6. Výrok II. rozsudku soudu prvního stupně nebyl odvoláním napaden a nabyl tak samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.). Nebyl tedy ani předmětem přezkumu odvolacího soudu. 7. V řízení před soudem prvního stupně bylo prokázáno, že žalobkyně dne [datum] přecházela v ranních hodinách přechod pro chodce v ulici [anonymizováno] v [obec], kdy na namrzlé komunikaci uklouzla a při pádu utrpěla vícenásobnou zlomeninu v oblasti hlezenného kloubu a zhmoždění dolního konce bérce levé končetiny. Žalovaný nezajistil takový stav komunikace, který by umožňoval bezpečný pohyb osob, a své odpovědnosti se nezprostil tím, že povinnost udržovat komunikace schůdné (sjízdné) přenesl na jiný subjekt. Na vozovce přetrvávala v předmětném místě a čase, kdy k úrazu žalobkyně došlo, závada ve schůdnosti, v důsledku které vznikl úraz žalobkyně, škoda na zdraví, a následně i náklady spojené s léčebným procesem. Žalobkyně byla hospitalizována na chirurgickém oddělení [příjmení] [anonymizováno] v [obec] v době od [datum] do [datum]. Při operačním výkonu byla provedena osteosyntéza, při dalším operačním výkonu jí byl z kosti odstraněn osteosyntetický materiál. V pozdějším období se na postižené končetině vyvinula nestabilita hlezenného kloubu s artrózou a algodystrofický syndrom periférie levé dolní končetiny. Po operaci bydlela dva měsíce u dcery, která se o ni po dobu, co měla sádru, starala. Jakmile jí byla sádra odstraněna, přestěhovala se zpět domů. Následně absolvovala vyšetření na chirurgickém oddělení [příjmení] [anonymizováno] v [obec], a to ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], a rehabilitace ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Poté podstoupila v rehabilitačním centru v [nemocnice] v [obec] v období od [datum] do [datum] celkem 21 procedur. Při vyšetření žalobkyně dne [datum] v [nemocnice] a poliklinice [obec] jí byla doporučena šetrná nebolestivá rehabilitace (vířivky), při vyšetření u lékaře [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum] bylo konstatováno, že bolestné obtíže přetrvávají, rehabilitace přinášejí pouze dočasný efekt, při vyšetření dne [datum] u [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (neurologická ambulance) byly žalobkyni opět doporučeny rehabilitace. V důsledku poklesu pracovní schopnosti žalobkyně v rozsahu 35 % jí byl přiznán invalidní důchod I. stupně, a to od [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě částky 160 000 Kč (ztráta na výdělku, nemajetková újma – duševní útrapy), a to