25 CO 271/2021-299 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne 18. 10. 2021, č. j. 13 C 90/2019-268, zamítl Okresní soud v Mělníku (dále jen„ soud prvního stupně“) výrokem I. žalobu na zaplacení částky 86 820 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení. Výrokem II. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce žádal z důvodu neuskutečněných styků s nezletilým synem účastníků po žalované zaplacení částky 86 820 Kč, která se skládá z částky 13 380 Kč - náklady na dopravu, z částky 41 440 Kč - ušlá mzda žalobce a [jméno] [jméno], který žalobce ke stykům vozil, a z částky 32 000 Kč, která představuje nemajetkovou újmu, jež žalobci vznikla neuskutečněním styků ve dnech [datum] – [datum], [datum] - [datum], [datum] – [datum], [datum] – [datum] a [datum] – [datum] (celkem 32 dnů po 1 000 Kč). Soud prvního stupně uzavřel, že nebylo prokázáno, že by na straně žalované došlo k porušení právní povinnosti, v důsledku něhož měla žalobci vzniknout tvrzená škoda. Proto žalobu zamítl. Na věc pak právně aplikoval ustanovení § 2894 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“). 2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Uvedl, že soudkyně [anonymizováno] [příjmení], která věc rozhodovala, se měla sama postupem dle § 15 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), vyloučit z projednávání věci, neboť dříve rozhodovala v řízení o úpravu péče o nezletilého, které bylo vedeno mezi stejnými účastníky jako v této věci. Již z tohoto důvodu by měl být napadený rozsudek zrušen. V rámci hodnocení důkazů pak soud prvního stupně opomněl důkaz zprávou [stát. instituce], [anonymizováno] [obec], z níž jasně vyplývá, že dne [datum] byli v místě předávání nezletilého přítomni žalobce, žalovaná i jejich nezletilý syn. Soud prvního stupně se nijak nezabýval obsahem této zprávy vzhledem k obsahu účastnické výpovědi žalované a svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], kdy si všechny tyto důkazy navzájem odporují. Žalobce má za to, že by mělo být vycházeno zejména z citované zprávy [stát. instituce], neboť její příslušníci byli bez vztahu k účastníkům řízení a jejich zpráva je nejobjektivnějším popisem reality. Takto bylo prokázáno, že žalovaná zmařila dne [datum] styk žalobce s nezletilým, a proto odpovídá za škodu, která tím žalobci vznikla. Soud prvního stupně se rovněž dopustil v odstavci 33. odůvodnění rozsudku nedůvodných spekulací, když hodnotí možné motivy žalobce, pro které se dle něj snažil vyhnout kontaktu s policií a nedostavil se na místo styku s nezletilým. Soud prvního stupně rovněž nesprávně hodnotí důkazy, a to protokoly z opatrovnického řízení, z nichž dle žalobce jednoznačně vyplývá, že svědek [jméno] [příjmení] potvrzoval, a to dvakrát, že žalobce doručil žalované rozpis termínů styku s nezletilým pro letní prázdniny 2018. Konečně soud prvního stupně pominul, že žalovaná měla na základě dohody o péči o nezletilého syna účastníků předem otce informovat o případných překážkách ve styku. Pokud by tak činila, nevážil by žalobce několik set km dlouhou cestu ke styku, který byl zmařen. V případě, kdy by se styk realizoval v souladu se soudem schválenou dohodou o péči o nezletilého, žalobce by pak nepožadoval náhradu ušlé mzdy svého syna, který jej ke styku vezl z důvodu jeho zákazu řízení motorových vozidel. Žalovaná porušila právní povinnost, a proto by měla nést takto vzniklé náklady v plné výši. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 3. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, ve smyslu ust. § 212 a § 212a o. s. ř., a zjistil, že odvolání není důvodné. 4. Na základě provedeného dokazování soud prvního stupně zjistil, že účastníci jsou rodiči nezletilého [jméno] [jméno], [datum narození] (dále jen„ nezletilý“). Nezletilý byl rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 20. 4. 2016, č. j. [číslo jednací], na základě dohody rodičů svěřen pro dobu před a po rozvodu manželství rodičů do péče žalované, žalobce se zavázal na jeho výživu přispívat částkou 6 000 Kč měsíčně. Žalobce byl oprávněn stýkat se s nezletilým mimo letních prázdnin každý lichý týden od čtvrtka od 8:30 hodin do neděle do 18:00 hodin, o letních prázdninách v červenci a srpnu v rozsahu 10 dnů v každém z měsíců od pátku od 8:30 hodin do neděle do 18:00 hodin následujícího týdne s tím, že žalovaná sdělí žalobci do konce února kalendářního roku plán své dovolené a žalobce sdělí žalované do konce dubna přesný termín styku s nezletilým. Jako místo převzetí a předání nezletilého byl určen hlavní vchod [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec], fakticky si však účastníci předávali nezletilého u vchodu s vrátnicí a závorou. Manželství účastníků bylo ke dni [datum] pravomocně rozvedeno. Žalovaná měla předat nezletilého žalobci v 8:30 hodin ve dnech [datum], [datum] a [datum], avšak k předání nezletilého žalobci nedošlo, nikoliv však vinou žalované. Žalobce dále požadoval po žalované předání syna k prázdninovému styku dne [datum] a [datum], k čemuž rovněž nedošlo. Soud prvního stupně dospěl v tomto případě ke skutkovému závěru, že žalovaná splnila svou povinnost, když žalobci zaslala formou SMS zprávy dne [datum] své termíny. Žalobce však neprokázal (v tomto směru neunesl důkazní břemeno), že by žalované do konce dubna sdělil přesný termín svých styků. 5. S takto zjištěným skutkovým stavem věci se odvolací soud plně shoduje, neboť má oporu v provedeném dokazování a nedoznal změny ani v rámci odvolacího řízení. 6. Pokud jde o odvolací námitku žalobce, že věc projednávající soudkyně [anonymizováno] [příjmení] by měla být vyloučena z projednání věci dle § 14 a násl. o. s. ř., tuto neshledává odvolací soud důvodnou. I kdyby byla prokázána skutečnost, že soudkyně v minulosti projednávala opatrovnickou věc ohledně nezletilého (což ze spisu ani nevyplývá), není to důvodem pro její vyloučení z projednávání této věci. Taková argumentace je lichá a nemá žádné opodstatnění v zákoně, konkrétně v o. s. ř. 7. Odvolací soud dále konstatuje, že věc (žalován je nárok z odpovědnosti za škodu v důsledku porušení zákonné povinnosti) je ve smyslu přechodného ust. § 3028 odst. 1 ve spojení s § 3079 odst. 1 a contrario o. z. zapotřebí posoudit podle této nové právní úpravy. V daném případě totiž mělo dle žalobce dojít k porušení povinnosti na straně žalované v roce 2018. Soud prvního stupně tedy správně aplikoval režim této právní normy, konkrétně ustanovení § 2894 a násl. o. z., která řeší odpovědnost za škodu (újmu). 8. Podle § 2894 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody) – odst. 1. Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu (odst. 2). 9. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného. 10. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 11. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. 12. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích (odst. 1). Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy (odst. 2). 13. Podle § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. 14. Předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu ve smyslu ust. § 2894 a násl. o. z. je: 1) porušení právní (zákonné či smluvní) povinnosti, 2) vznik škody, 3) příčinná souvislost mezi tímto porušením a vznikem škody, eventuálně 4) zavinění, které se v nedbalostní formě předpokládá (viz § 2911 o. z.). 15. Jak již bylo řečeno, odvolací soud se shoduje se skutkovým stavem tak, jak byl zjištěn soudem prvního stupně. Za správné považuje hodnocení provedeného dokazování i právní kvalifikaci zjištěného skutkového stavu. 16. V případě víkendových styků, počínajících čtvrtkem [datum], [datum] a [datum], bylo prokázáno, že se žalobce nedostavil v určený čas na určené místo. Dohodou, schválenou opatrovnickým soudem, b