76 C 4/2024-58 — Krajský soud v Praze

1. Žalobkyně se návrhem doručeným Krajskému soudu v Praze dne , datum, domáhá nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu , Anonymizováno, , adresa, (dále jen „správní orgán“), ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , kterým byl zamítnut návrh na vklad vzniku vlastnictví k nemovitostem – celku st. parcely č. , Anonymizováno, , pozemkových parcel č. , hodnota, , , Anonymizováno, (dále jen „nemovitosti“) v katastrálním území , adresa, na základě rozsudku soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví č. j. , spisová značka, ze dne , datum, . Žalobkyně je přesvědčena, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a odůvodnění napadeného rozhodnutí je neúplné a nepřezkoumatelné, když správní orgán dospěl k závěru, že rozsudek není právně závazný vůči účastníku, aniž by tento závěr nějak odůvodnil a není tak zřejmé, jak k tomuto závěru došel, pouze odkazuje na vyjádření účastníka, který uvedl, že rozsudek není vůči němu právně závazný. Žalobkyně je však opačného názoru.2. Žalobkyně uvedla, že ona a , jméno FO, byly podílovými spoluvlastníky nemovitostí s podílem o velikosti ½, žalobkyně se u Okresního soudu v , adresa, žalobou domáhala zrušení spoluvlastnictví k nemovitostem. Po úmrtí , jméno FO, vstoupil do řízení její právní nástupce , jméno FO, . Okresní soud v , adresa, rozsudkem č. j. , spisová značka, zrušil spoluvlastnictví účastníků a tyto přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně a na vypořádání spoluvlastnického podílu , jméno FO, měla žalobkyně zaplatit částku ve výši , částka, . Do výroku týkajícího se výše vypořádání žalobkyně podala dne , datum, odvolání. Vzhledem k tomu, že dne , datum, nabylo právní moci usnesení o příklepu č. j. , Anonymizováno, dne , datum, , který byl udělen účastníku k ½ nemovitostí, podala žalobkyně u Okresního soudu v , adresa, návrh na změnu účastníka, účastník se stal žalovaným v řízení vedeném u Okresního soudu v , adresa, na základě usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . , datum, bylo odvolací řízení z důvodu zpětvzetí odvolání zastaveno.3. Žalobkyně správnímu orgánu vytýká, že přistoupil k řešení dané věci striktně formalisticky, že nezohlednil skutečnosti nastalé po vyhlášení rozsudku Okresního soudu v , adresa, , především usnesení o procesním nástupnictví, na základě kterého bylo rozhodnuto o vstupu účastníka do řízení namísto původního žalovaného , jméno FO, . Správní orgán měl k dispozici i rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo odvolací řízení zastaveno a kde jako žalovaný je označen účastník. Z napadeného správního rozhodnutí však nevyplývá, že by se správní orgán procesním ani hmotněprávním nástupnictvím, a tedy ani závazností rozsudku, jakkoli zabýval. Nelze však ignorovat skutečnosti nastalé po vyhlášení rozsudku, tj. zejména přechod vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu na nemovitostech a rozhodnutí soudu o procesním nástupnictví.4. Žalobkyně uvedla, že účastník v době, kdy se účastnil dražby, musel vědět o tom, že ohledně předmětu dražby (nemovitostí) se vede řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, neboť na LV , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, byla zapsána poznámka týkající se řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, . Účastník věděl o vedeném řízení, nic mu nebránilo zjistit si, v jakém stádiu se řízení nachází, nikdo jej ke koupi spoluvlastnického podílu na nemovitostech nenutil, přesto se dražby účastnil. Musel tak počítat se všemi konsekvencemi z toho plynoucími, zejména s tím, že v případě, kdy na něj přejde vlastnické právo k nemovitostem, vstoupí jako procesní nástupce do řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a bude muset přijmout stav řízení, jaký tu byl v době jeho vstupu do řízení, včetně toho, že pro něj bude rozsudek závazný.5. Žalobkyně má dále za to, že pokud by podávala novou žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ke shodným nemovitostem, avšak tentokrát ve vztahu k účastníku, pak by takové řízení bylo zastaveno z důvodu překážky res iudicata, když by se jednalo o stejnou věc, stejný předmět řízení a o stejné osoby, když toto platí i pro právní nástupce původních účastníků pravomocně skončeného řízení, k tomu žalobkyně odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu (př. 21 Cdo 906/2000 nebo 28 Cdo 2198/2010).6. Žalobkyně dále poukázala na to, že návrh na vklad podával Okresní soud v , adresa, , po obdržení vyjádření účastníka správní orgán nijak o tomto neinformoval ani soud ani žalobkyni, aby se tito mohli případně k vyjádření účastníka vyjádřit nebo dodat listiny prokazující správnost podaného návrhu na vklad.7. Účastník se k žalobě vyjádřil tak, že s žalobou a právním názorem žalobkyně nesouhlasí. Žalovaný poukázal na rozsudek Okresního soudu v , adresa, , který byl vydán dne , datum, , tedy ještě před vydáním a bytím právní mocí usnesení pověřeného soudního exekutora o příklepu nemovitostí do vlastnictví účastníka. Účastník vydražil nemovitosti (resp. spoluvlastnický podíl) až dne , datum, a usnesení o příklepu exekutora nabylo právní moci dne , datum, . Tedy ke dni vyhlášení rozsudku dne , datum, (právní moci nabyl dne , datum, ) je směrodatný skutkový stav ke dni vyhlášení, kdy v tomto okamžiku účastník spoluvlastníkem nemovitostí nebyl a tudíž ani nemohl být účastníkem řízení. Proto ani nelze uvažovat, že by v případě nově podané žalobě byla dána překážka res iudicata.8. Účastník dále namítal, že rozsudek na základě procesního úkonu žalobce (zpětvzetí odvolání) nabyl právní moc a vykonatelnosti dne , datum, . Právní moc je souhrnem účinků konečného, tj. doručeného a nenapadnutelného rozhodnutí (§ 159 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Jejím účelem je zajistit trvalou a účinnou ochranu subjektivních práv a oprávněných zájmů, jež byly v řízení zjištěny. Účinky právní moci mají výlučně procesní povahu, projevují se tedy v procesních vztazích mezi soudem a účastníky řízení. Právní moc je procesním institutem, který – na rozdíl od účinku právotvornosti rozhodnutí - do hmotněprávních vztahů mezi účastníky vůbec nezasahuje. V případě rozsudku Okresního soudu v , adresa, se jedná ze strany soudu o konstitutivní rozhodnutí, tedy rozhodnutí zakládající nový stav, kdy platí zásada, že ten kdo neměl možnost řízení jako účastník ovlivnit, nemůže být vázán jeho výsledkem. Taktéž procesní rozhodnutí soudu první instance v rámci odvolacího řízení vztahující se k účastenství účastníka v řízení o odvolání nemají a nemůžou mít povahu konstitutivního rozhodnutí o singulární nebo universální sukcesi účastníka do pozice původního žalovaného. Kdyby žalobkyně nevzala své odvolání zpět, byla by situace diametrálně jiná, účastník by byl účastníkem řízení a rozsudek by byl pro něj právně závazný. Nicméně procesní rozhodnutí o právním nástupnictví účastníka na místo původního žalovaného , jméno FO, nemůže mít právní účinky mimo soudní řízení v případě, kdy žalobkyně svým zpětvzetím odvolání způsobí zastavení odvolacího řízení a tím i možnost obrany procesního právního nástupce původního žalovaného a zavdá tak stav soudního rozhodnutí ke dni vyhlášení rozsudku (tedy ke dni , datum, ).9. Účastník má za to, že argumentace žalobkyně co do sukcese účastníka do práv , jméno FO, (původního žalovaného) není na místě, a to zejména s ohledem na to, že rozhodnutí soudu bylo vydáno v době, kdy nebylo rozhodnuto ze strany exekutora o příklepu a případný nový spoluvlastník tak neměl ani možnost být účastníkem soudního řízení. Žalobkyní akcentovaná námitka res iudicata pro případ zahájení nového soudního sporu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví není na místě. Taktéž případnou dohodou nebo novým řízením ani jeden z účastníků (spoluvlastníků) nebude krácen na svých právech a bude moci náležitě uplatňovat svá skutková tvrzení případně námitky v rámci nového soudního řízení. Účastník poukázal na skutečnost, že vlastnické právo k nemovitostem nabyl v rámci dražby, tedy originárním způsobem.10. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, byl správní orgán v souladu s § 250c odst. 2 o. s. ř. vyzván, zda bude v řízení uplatňovat procesní práva, tento se v dané lhůtě vyjádřil podáním ze dne , datum, tak, že procesní práva nevyužívá.11. V souladu s § 115a o. s. ř. vyzval soud účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Součástí výzvy bylo poučení o tom, že pokud se nevyjádří, soud bude mít za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Oba účastníci s postupem soudu vyslovili souhlas, a to žalobkyně podáním ze dne , datum, a účastník podáním ze dne , datum, , soud proto vynesl rozsudek veřejně bez nařízení jednání.12. Z listin, jež jsou součástí soudního a správního spisu, soud zjistil (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř.), že:- napadeným rozhodnutím správního orgánu byl zamítnut návrh vklad vlastnického práva k nemovitostem na základě rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, s tím, že správnímu orgánu byl doručen citovaný rozsudek, usnesení o pokračování v říze