21 Co 54/2025-507 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Benešově (dále jen „soud prvního stupně“ nebo „prvostupňový soud“) svým rozsudkem ze dne 11. listopadu 2024, č. j. 6 C 46/2023-414, rozhodl tak, že výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 321 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 321 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku a výrokem II. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 124 079 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku. Následně byl rozsudek usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , doplněn o výrok III., kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit na náhradě nákladů řízení České republice – Okresnímu soudu v Benešově částku 14 275 Kč do tří dnů od právní moci doplňujícího usnesení.2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že se žalobkyně žalobou podanou dne , datum, po žalovaném domáhala zaplacení částky 321 000 Kč s příslušenstvím. K tomu uvedla, že žalovaný měl dispoziční oprávnění k jejím účtům, neboť po určitou dobu disponoval generální plnou mocí k jejímu zastupování. V letech 2020 až 2022 vybíral žalovaný v hotovosti z účtů žalobkyně bez právního důvodu finanční částky, které údajně použil pro svou potřebu. Konkrétně během roku 2020 měl žalovaný vybrat z účtu žalobkyně č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . následující částky: dne , datum, ve třech výběrech celkem částku 75 000 Kč, dne , datum, ve dvou výběrech celkem částku 100 000 Kč, dne , datum, částku 50 000 Kč, dne , datum, částku 50 000 Kč a dne , datum, částku 46 000 Kč. Celkem si tak žalovaný měl v roce 2020 přisvojit z finančních prostředků žalobkyně bez právního důvodu částku 321 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení všech vybraných částek nejpozději do , datum, dopisem ze dne , datum, . Žalovaný na tuto výzvu reagoval tak, že peníze vybíral vždy na výzvu , jméno FO, (jednatele žalobkyně) a veškeré finance mu předal, k čemuž žalobkyně v žalobě uvedla, že pan , jméno FO, o výběr žádných prostředků žalovaného nežádal ani žádné finanční prostředky od žalovaného nepřevzal. K později uváděným námitkám žalovaného o tom, že peníze předal jednateli žalobkyně oproti předávacímu protokolu ze dne , datum, , žalobkyně uvedla, že jednatel žalobkyně takovou listinu nikdy nepodepsal, podpis na listině není jeho podpisem a připojené razítko není razítkem žalobkyně.3. Žalobkyně pak ohledně spolupráce účastníků doplnila, že žalobkyni, která je obchodní společností, založil , jméno FO, za účelem odkupu zadlužených nemovitostí od žalovaného a jeho sestry, na což , jméno FO, sjednal úvěrové financování, z něhož byla uhrazena kupní cena a vyplaceny dluhy žalovaného. Nemovitosti měly být zrekonstruovány a se ziskem prodány, zisk měl být mezi zúčastněné rozdělen. Obě nemovitosti byly žalobkyní pronajímány. Žalovaný z nájemného, které inkasoval jménem žalobkyně, splácel úvěr žalobkyně a hradil nezbytné provozní náklady. Do rekonstrukce nemovitostí ale žalovaný investoval jen zlomek inkasovaných prostředků. Značnou část prostředků z nájemného si ponechal pro svou potřebu, když v té době neměl řádné zaměstnání. Následně jednatel žalobkyně sehnal investora , tituly před jménem, , jméno FO, (, právnická osoba, .), který v prosinci 2020 odkoupil od žalobkyně jednu z nemovitostí, kdy z kupní ceny byl vyplacen úvěr a zbylá část kupní ceny ve výši cca 2 900 000 Kč byla zaslána na účty žalobkyně. Žalovaný poté začal realizovat výběry z účtů, které měly být použity na rekonstrukci, avšak většinu těchto prostředků, jak se později ukázalo, si ponechal pro svou potřebu (částku ve výši cca 1 600 000 Kč). V prosinci 2020 žalobkyně v souladu s učiněnými dohodami prodala druhou nemovitost žalovanému za kupní cenu ve výši 1 920 000 Kč, která však žalovaným nikdy nebyla uhrazena. Jednatel žalobkyně žalovanému po dlouhou dobu důvěřoval, přičemž se později ukázalo, že se žalovaný na úkor žalobkyně obohacuje, ale ještě i poté jednatel situaci neřešil, neboť žalovaný měl prostředky vrátit ze zisku z prodeje nemovitosti v , adresa, . Rekonstrukce měla být financována z prostředků pana , jméno FO, za přispění z výnosů z nájemného, přičemž rekonstrukci měl dozorovat a řídit žalovaný. Později se ukázalo, že ani tento projekt nebude kvůli žalovanému ziskový, jednatel žalobkyně si uvědomil, že žalovaný zřejmě prostředky dobrovolně nevrátí a začal je po žalovaném vymáhat.4. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, kdy učinil nesporným, že provedl žalobkyní tvrzené výběry v celkové výši 321 000 Kč, avšak uvedl, že tak učinil na základě požadavků zástupce žalobkyně a následně tomuto zástupci vybranou částku 321 000 Kč také dne , datum, předal, a to oproti potvrzení o převzetí této částky podepsanému zástupcem žalobkyně panem , jméno FO, .5. U jednání dne , datum, žalovaný poukazoval na skutečnost, že výběry v prosinci 2020 navazovaly na příchozí platby, a sice na úhradu kupní ceny od společnosti , právnická osoba, ., která odkoupila od žalobkyně nemovitosti, a setrvával na svém stanovisku, že peníze zástupci žalobkyně dne , datum, předal oproti zmíněnému předávacímu protokolu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně pravost a správnost dotčené listiny popírala, byl žalovaný soudem poučen podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), aby prokázal pravost a správnost předmětného předávacího protokolu. Současně byl soudem poučen o procesních důsledcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního v podobě neúspěchu ve věci, nebude-li pravost a správnost listiny prokázána. Na poučení žalovaný reagoval již u jednání tak, že navrhl vypracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví za účelem zjištění pravosti podpisu jednatele , jméno FO, . V soudem stanovené prodloužené koncentrační lhůtě v délce 30 dnů setrval na svém stanovisku uvedeném ve vyjádření ze dne , datum, o předání finančních prostředků panu , jméno FO, oproti předávacímu protokolu; k prokázání jeho pravosti pak zopakoval svůj důkazní návrh na provedení znaleckého posudku. K tomu, že výběry provedl na pokyn zástupce žalobkyně, navrhl svůj účastnický výslech. Znovu uvedl, že jinak si nelze vysvětlit chování žalobkyně, která výběry v celkové výši 1 600 000 Kč nijak neřešila a k jejich vydání žalovaného nevyzvala. Všechny tyto vybrané prostředky žalobkyně obdržela, popřípadě jejich převzetí potvrdila a žalovanému udělila pokyn, jak s nimi naložit. Potvrzení připravila žalobkyně a k předání došlo osobně v , Anonymizováno, u stavby č. p. 2261. Žalovaným vybrané prostředky pocházejí z kupní ceny na nemovitost č. p. 2261, na jejíž rekonstrukci se následně měla žalobkyně finančně podílet. Předání finančních prostředků ve výši 321 000 Kč, které jsou předmětem této žaloby, byli přítomní svědci , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , jejichž výslech k potvrzení předání těchto finančních prostředků žalovaný spolu se svým účastnickým výslechem navrhl k důkazu.6. Dne , datum, žalovaný soudu doručil své další vyjádření k věci sepsané novým právním zástupcem, ve kterém upustil od svého původního tvrzení, že finanční částku ve výši 321 000 Kč, která je předmětem této žaloby, předal zástupci žalobkyně , jméno FO, , přičemž upuštění od tohoto tvrzení potvrdil i u ústního jednání. Podrobně popsal spolupráci účastníků a způsob, jak proinvestoval předmětnou částku do společného projektu. Vysvětloval, že v důsledku silných emocí podlehl doporučení svého předchozího právního zástupce a svou obranu postavil na písemném potvrzení o převzetí vybraných částek, o kterém se domníval, že je skutečně podepsáno , jméno FO, . Připustil možnost, že se nejedná o pravý podpis , jméno FO, , jelikož předávací protokol ze dne , datum, od zástupce žalobkyně obdržel již podepsaný a neviděl, jak je zástupce podepisuje, nelze tedy vyloučit, že potvrzení podepsala jiná osoba nebo že zástupce podpis záměrně zkomolil, jelikož předvídal případný soudní spor a že by listina proti němu mohla být použita. Současně uvedl, že nárok žalobkyně je v rozporu s dobrými mravy, jelikož po dobu dvou let k výběrům ze strany žalovaného žalobkyně nic neměla a ničeho nenamítala. Žalovaný dále namítl, že řízení nebylo koncentrováno podle § 118b odst. 1 o. s. ř., jelikož při prvním jednání nebyly provedeny všechny úkony, které zákon stanoví v § 118 odst. 1 a 2 o. s. ř. s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, (, Anonymizováno, ) a sp. zn. , spisová značka, , když nebyly sděleny výsledky přípravy jednání a soud neuvedl, která právně významná skutková tvrzení účastníků lze považovat za shodná a která zůstala sporná, a dále které z dosud navržených důkazů budou provedeny, popřípadě které důkazy soud provede, i když je účastníci nenavrhli. I v případě, že by koncentrace nastala, soud nesmí popřít zásadu materiální pravdy a musí vycházet z toho, co plyne z důkazů, nikoliv z toho, co plyne z tvrzení. Dle žalovaného soud musí zjistit skutečný stav věci.7