22 Co 143/2025-731 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost přispívat na výživu žalobkyně počínaje od 1. 9. 2022 částku 7 500 Kč měsíčně splatných vždy do každého 15. dne v kalendářním měsíci (výrok I.), žalobu co do povinnosti žalovaného přispívat žalobkyni na výživu počínaje od 1. 9. 2022 dalších 7 500 Kč měsíčně zamítl (výrok II.), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužné výživné ve výši 31 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč splatných vždy do každého 15. dne v kalendářním měsíci s tím, že první splátka bude splatná po právní moci tohoto rozsudku; nesplní-li žalovaný byť jen jedinou splátku splatnou po právní moci tohoto rozsudku stává se celý dluh splatný (výrok III.), dále zamítl vzájemný návrh, kterým se žalovaný domáhal zrušení své vyživovací povinnosti vůči žalobkyni počínaje dnem 1. 6. 2021 (výrok IV.), zamítl vzájemný návrh, kterým se žalovaný domáhal zrušení vyživovací povinnosti vůči žalobkyni počínaje 1. 6. 2021 a konče dnem 17. 9. 2022 a snížení výživného počínaje dnem 18. 9. 2022 na částku 1 000 Kč měsíčně (výrok V.), a změnil tím rozsudek Okresního soudu Praha - východ ze dne 23. 3. 2012 č. j. 30 Nc 51/2019-28 a rozsudek Okresního soudu Praha - východ ze dne 1. 7. 2015 č. j. 30 P 35/2012-104 (výrok VI.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení(výrok VII.).2. Z obsahu spisu bylo zjištěno, že žalobou podanou u soudu dne 19. 7. 2023 se žalobkyně domáhala zvýšení výživného s tím, že o jejím výživném bylo rozhodováno rozsudky Okresního soudu Praha - východ ze dne 23. 3. 2012 č. j. 30 Nc 51/2019-28 a Okresního soudu Praha - východ ze dne 1. 7. 2015 č. j. 30 P 35/2012-104, přičemž žalovanému jako jejímu otci bylo stanoveno výživné v částce 6 500 Kč. Žalobkyně toto výživné pobírala do května 2021, kdy nesložila závěrečné zkoušky jejího bakalářského studia na , Anonymizováno, , obor speciální chovy, přičemž náhradní termín byl stanoven na červen roku 2022. Z tohoto důvodu se domluvila s žalovaným, že nyní výživné nepotřebuje, najde si práci a bude se živit sama, přičemž následně bude pokračovat ve studiu. Žalobkyně proto nastoupila na veterinární kliniku, kde si vydělávala. V letním semestru roku 2022 žalobkyně úspěšně dokončila studium na , Anonymizováno, , avšak nastoupila na nové bakalářské vzdělání v oboru veterinární hygieny počínaje 1. 9. 2022, proto požadovala po žalovaném výživné v částce 15 000 Kč měsíčně. Žalovaný nejprve navrhl zamítnutí žaloby a následně vznesl vzájemný návrh, kterým se domáhal zrušení výživného, in eventum jeho snížení na částku 2 850 Kč měsíčně. Žalovaný měl za to, že žalobkyně je ve svém věku schopna se samostatně živit. Ostatně toto již celý rok dělala, takže s ohledem na judikaturu (zejména rozsudek Okresního soudu ve Zlíně sp. zn. 38 C 297/2017) jí výživné nenáleží. Žalobkyně se soustavně nepřipravuje na své budoucí povolání, když ve svých 25 letech zahájila zcela nové bakalářské vzdělání, které nikterak nenavazuje na její současné již dosažené vzdělání a oproti dosavadnímu oboru studia jí ani nezlepšuje postavení na trhu práce. Za této situace je třeba přihlédnout i ke skutečnosti, že žalobkyně není osobou, která neví, co v životě chce, a je tak třeba její počínání hodnotit přísnější optikou než u osoby, která by byla ve věku blízkém věku nezletilosti. Přiznání výživného žalobkyně by též bylo v rozporu s dobrými mravy, když ta vůči žalovanému zahájila exekuci na výživné v žalovaném období ve výši, která odpovídá naposledy přiznanému výživnému. Kdyby však soud neshledal důvod ke zrušení výživného, navrhl žalovaný, aby soud výživné snížil. Následně dne 17. 4. 2025 žalovaný upravil eventuální petit tak, že požadoval zrušení výživného do 17. 9. 2022, kdy žalovaná byla zaměstnána, a snížení výživného na částku 1000 Kč. Soud tuto změnu usnesením z téhož dne připustil.3. Po skutkové stránce soud prvního stupně uzavřel, že poslední úprava poměrů k žalobkyni byla provedena rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 1. 7. 2015, č. j. 30 P 215/2012 - 104, kterým byla schválena dohoda, kterou se žalovaný zavázal platit žalobkyni na výživném částku 6 500 Kč (prokázáno citovanými rozsudky). Soud vyšel z toho, že žalovaný bydlel v bytě se svou přítelkyní a její dcerou, příjmem domácnosti byl soudcovský plat přítelkyně žalovaného, jeho příjem ze společnosti ve výši 10 500 Kč měsíčně a platby společnosti za pronájem kancelářských prostor ve výši 25 000 Kč měsíčně, náklady domácnosti, které platila přítelkyně žalovaného, činily cca 20 000 Kč měsíčně. Dále si žalovaný a jeho partnerka pořídili do podílového spoluvlastnictví dům v hodnotě 7,5 mil. Kč, přičemž koupi financovali hypotékou se splátkou 47 000 Kč měsíčně, na níž přispíval žalovaný částkou 10 500 Kč měsíčně. Žalobkyně byla v té době studentkou. Následně mezi lety 2015-2017 prodělala léčbu spojenou s mentální anorexií, byla opakovaně hospitalizována (prokázáno výpovědí matky žalobkyně, lékařskými zprávami a usnesením soudu o detenčním řízení). Ve školním roce 2017/2018 složila maturitní zkoušku a pokračovala ve studiu na , právnická osoba, univerzitě (dále jen , Anonymizováno, ), bakalářský obor speciální chovy. Závěrečnou zkoušku v akademickém roce 2020/2021 nesložila, z tohoto důvodu v tomto akademickém roce neukončila studium, ukončila jej až v létě roku 2022. V mezidobí byla výdělečně činná na veterinární klinice s příjmem cca 20 000 Kč měsíčně hrubého (prokázáno maturitním vysvědčením, výplatními páskami, vysokoškolským diplomem z , Anonymizováno, ). Následně bez konzultace s žalovaným nastoupila na , Anonymizováno, Veterinární univerzity v Brně, kde dosud řádně studuje; po dokončení tohoto studia získá kvalifikaci veterinárního lékaře s diferenciací do oblasti veterinární ochrany veřejného zdraví (prokázáno potvrzením o studiu, potvrzením o studijním prospěchu a sylabem studijního programu , Anonymizováno, Veterinární univerzity). Soud prvního stupně dále uzavřel, že tímto studiem si žalobkyně zajistí lepší uplatnění na trhu práce, neboť bude moci vykonávat povolání veterinární lékař, s možným výdělkem v rozmezí od 39 000 Kč do 64 000 Kč a se střední hodnotou platu v nepodnikatelské sféře ve výši 49 000 Kč, tedy i vyšší míru potencionality výdělku.4. Pokud jde o majetkové poměry žalovaného, soud prvního stupně uzavřel, že i nadále žije s přítelkyní a nezletilým dítětem. Společně s přítelkyní pak vlastní rozestavěný dům, ve kterém má společnost žalovaného sídlo. Tato společnost každému z nich hradí částku 10 000 Kč, žalovaný si pak měsíčně jako mzdu vyplácí částku 15 000 Kč až 18 000 Kč a ročně z FKSP přispívá na dovolenou částku 20 000 Kč. Společně s přítelkyní hradí hypotéku, kterou byl financován dům v částce 65 000 Kč (40 000 Kč platí jeho přítelkyně), většinu výdajů domácnosti hradí přítelkyně. Žalovaný měl naspořeno životní pojištění a dále částku, kterou obdržel při vypořádání společného jmění manželů s matkou žalobkyně, tyto finanční prostředky již ale v rámci společného soužití rozpustil (prokázáno účastnickou výpovědí žalovaného, svědeckou výpovědí jeho přítelkyně , jméno FO, a výpisy z účtu obou těchto osob). Z lékařských zpráv předložených žalovaným a výpovědi svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že žalovaný se od října 2024 léčil v důsledku pocitu tlaku, bolestmi v krku a únavou, a to nejprve na gastroenterologii, následně mu byl učiněn nález v oblasti srdce, který bude vyžadovat zákrok pod celkovou narkózou, přičemž za poslední dva týdny (předcházející vyhlášení rozsudku) se stav žalovaného výrazně zhoršil.5. Pokud jde o poměry žalobkyně, pak soud prvního stupně vyšel ze skutkových zjištění prokázaných účastnickou výpovědí žalobkyně a matky žalobkyně , jméno FO, , že studuje vysokou školu na Veterinární univerzitě v Brně, kde bydlí v nájemním bytě s nájmem, který postupně narostl z částky 8 900 Kč na částku 10 249 Kč (prokázáno nájemní smlouvou a dopisy o zvýšení), jinak bydlí u matky v Říčanech. Dále vynakládá částku 1 240 Kč na internet, dopravu a telefon, a také platby na zdravotní pojištění, neboť dosáhla věku 26 let. Všechny platby za ni platí matka, žalobkyně má příjem z brigády cca 3 000 Kč měsíčně, za první polovinu září 2022 pobírala ještě mzdu za práci na veterinární klinice. Jako volontér (a tedy bezplatně) vypomáhá na cvičeních na předmětu Anatomie, což ji zabere hodně času. Matka žalobkyně v roce 2022 pobírala důchod (ve výši 111 748 Kč za rok), dostávala podporu v nezaměstnanosti, od roku 2023 pracuje jako lektor. Její měsíční příjem činí cca 30 000 Kč až 35 000 Kč (prokázáno svědeckou výpovědí , jméno FO, , potvrzením PSSZ a Úřadu práce).6. Dále bylo prokázáno předmětnými exekučními příkazy, že v průběhu řízení podala žalobkyně exekuční návrh na exekuci pro výživné za období od 1. 9. 2022, přičemž Okresní soud Praha-východ pověřil exekutora provedením exekuce, který následně obstavil žalovanému účet, podíl v obchodní korporaci, jeho spoluvlastnický podíl na domě v , Anonymizováno, , investiční životní pojištění a další majetek.7