79 C 26/2024-27 — Krajský soud v Praze

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu dne 16. 9. 2024 žalobu, kterou se domáhal, aby soud povolil vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě kupní smlouvy uzavřené dne 18. 7. 2024 mezi ním a účastnicí a tím nahradil rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, („dále jen napadené rozhodnutí“). Žalobu zdůvodnil tím, že Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun (dále jen „Katastrální úřad“) přezkoumal vkladovou listinu (kupní smlouvu) dle § 17 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „KatZ“) a návrh na vklad zamítnul z důvodu neurčitého vymezení kupní ceny v kupní smlouvě, když si smluvní strany ujednali v kupní smlouvě „bez určení kupní ceny“. Žalobce má však za to, že v souladu s § 2085 odst. 2 ve spojení s § 2131 o.z. je možné (platně) uzavřít kupní smlouvu, jejímž předmětem je nemovitá věc, aniž by byla určena kupní cena, resp. bez určení kupní ceny.2. Účastnice se k podanému návrhu nevyjádřila.3. Soud po provedeném dokazování listinnými důkazy, o jejichž pravosti neměl důvod pochybovat, dospěl k těmto skutkovým zjištěním (§ 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“):4. Z rozhodnutí Katastrálního úřadu ze dne , datum, bylo soudem zjištěno, že Katastrální úřad rozhodl v řízení o povolení vkladu změny vlastnického práva k nemovitosti P: St. , Anonymizováno, k.ú. , adresa, k.ú. , adresa, , P: , Anonymizováno, k.ú. , adresa, , P: , Anonymizováno, k.ú. , adresa, , P: , Anonymizováno, k.ú. , adresa, k.ú. , adresa, , P: St. , Anonymizováno, k.ú. , adresa, , P: , Anonymizováno, k.ú. , adresa, v katastrálním území , adresa, na základě smlouvy kupní ze dne 18. 7. 2024, jehož účastníky byli žalobce a účastnice, tak, že návrh na vklad zamítl. Z odůvodnění pak vyplývá, že předložená vkladová listiny nesplňuje náležitosti stanovené občanským zákoníkem, tj. že předložená kupní smlouva, jejímž předmětem je nemovitá věc (ohledně níž žalobce požaduje povolení vkladu změny vlastnického práva), neobsahuje jednu z podstatných náležitostí, a to kupní cenu nebo alespoň způsob jejího určení.5. Z kupní smlouvy uzavřené dne 18. 7. 2024 mezi žalobcem jako kupujícím a účastnicí jako prodávající bylo soudem zjištěno, že předmětem smlouvy je spoluvlastnický podíl v rozsahu ½ na pozemcích p. č. st. , Anonymizováno, , p. č. , hodnota, p. č. , hodnota, , vše v k.ú. , Anonymizováno, , adresa, . Z čl. III s názvem „Kupní cena“ pak vyplývá, že „Smluvní strany sjednávají tuto smlouvu bez určení kupní ceny dle § 2085 odst. 2 obč. zák. ve spojení s § 2131 obč. zák. Smluvní strany vyjadřují přesvědčení, že osoba, která bude na příslušném katastrálním úřadu rozhodovat o povolení vkladu vlastnického práva na základě této smlouvy, bude dostatečně seznámena s platnou právní úpravou a nebude v daném ujednání spatřovat jakýkoliv důvod pro zamítnutí návrhu na vklad, neboť je zcela zřejmé, že uzavření kupní smlouvy bez určení kupní ceny je přípustné ujednání“.6. Ze seznámení s podklady pro rozhodnutí ze dne 8. 8. 2024 bylo zjištěno, že dne , datum, byl Katastrálnímu úřadu doručen návrh na vklad vzniku vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě smlouvy kupní ze dne 18. 7. 2024 uzavřené mezi účastníky řízení (žalobcem a účastnicí) týkající se nemovitostí P: St. , Anonymizováno, k.ú. , adresa, k.ú. , adresa, , P: , Anonymizováno, /, Anonymizováno, k.ú. , adresa, , , Anonymizováno, k.ú. , adresa, , P: , Anonymizováno, k.ú. , adresa, k.ú. , adresa, , P: St. , Anonymizováno, k.ú. , adresa, , P: , Anonymizováno, k.ú. , adresa, . Katastrální úřad přezkoumal tento návrh na vklad dle § 17 a 18 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“) a zjistil, že navrhovaný vklad nelze povolit, neboť dle jeho názoru předložená vkladová listina nesplňuje náležitosti stanovené pro ni právním předpisem, tj. občanským zákoníkem, když není určena kupní cena nebo stanoven alespoň způsob jejího určení.7. Z vyjádření Katastrálního úřadu k žalobě ze dne 10. 10. 2024 bylo zjištěno, že obsahem je vyjádření se ke vkladovému řízení sp. zn. , Anonymizováno, s tím, že Katastrální úřad vysvětluje, z jakého důvodu dospěl k závěru, že kupní smlouva, jejímž předmětem je nemovitá věc, a která obsahuje ujednání o kupní ceně ve znění: „bez určení kupní ceny“, nesplňuje podmínky ve smyslu § 17 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona.8. Po zhodnocení provedených důkazů před soudem prvního stupně, a to každého jednotlivě a všechny ve vzájemné souvislosti; přitom přihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, zjistil soud následující skutkový stav věci: Kupní smlouva byla mezi žalobcem a účastnicí uzavřena dne 18. 7. 2024. Předmětem smlouvy je převod spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na těchto pozemcích: p. č. st. , Anonymizováno, p. č. , hodnota, a p. č. , hodnota, , vše v k.ú. , Anonymizováno, , adresa, , a kupní cena je ve smlouvě ujednána takto: „Smluvní strany sjednávají tuto smlouvu bez určení kupní ceny dle § 2085 odst. 2 obč. zák. ve spojení s § 2131 obč. zák. Smluvní strany vyjadřují přesvědčení, že osoba, která bude na příslušném katastrálním úřadu rozhodovat o povolení vkladu vlastnického práva na základě této smlouvy, bude dostatečně seznámena s platnou právní úpravou a nebude v daném ujednání spatřovat jakýkoliv důvod pro zamítnutí návrhu na vklad, neboť je zcela zřejmé, že uzavření kupní smlouvy bez určení kupní ceny je přípustné ujednání“.9. Po právní stránce potom soud věc posoudil zejména dle následujících zákonných ustanovení.10. Podle § 244 odst. 1 o. s. ř. rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen "správní orgán") podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.11. Podle § 245 o. s. ř. není-li v této části uvedeno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části první až čtvrté tohoto zákona.12. Podle § 246 odst. 1 o. s. ř. k návrhu je oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta. Tento návrh se nazývá žalobou.13. Podle § 249 odst. 2 o. s. ř. krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech vkladu práva k nemovitým věcem.14. Podle § 250a odst. 1 o. s. ř. účastníky řízení jsou žalobce a ti, kdo byli účastníky v řízení před správním orgánem.15. Podle § 18 odst. 5 katastrálního zákona platí, že není-li proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení; je přípustná žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, která musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.16. Soud dospěl k závěru, že žaloba je podána osobou oprávněnou, včas a je přípustná, a proto přistoupil soud k jejímu projednání (§ 244 odst. 1, § 250b a násl. o. s. ř.) a ve smyslu ust. § 250j odst. 1 o. s. ř dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.17. V řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, podle části páté o. s. ř. nejde o přezkum správnosti rozhodnutí a jeho procesního postupu, ale o nové projednání a meritorní rozhodnutí věci, o níž podle zákona dříve rozhodl tento správní orgán. Projednání téhož sporu nebo jiné právní věci, o níž bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem, soudem v občanském soudním řízení nepředstavuje způsob přezkoumání správnosti (zákonnosti) rozhodnutí správního orgánu obdobný správnímu soudnictví nebo rozhodování vycházející z bezvýslednosti řízení před správním orgánem. Podstata projednání a rozhodnutí stejné věci v občanském soudním řízení spočívá v tom, že se účastníku řízení před správním orgánem, který vyčerpal v řízení před správním orgánem řádné opravné prostředky a který není spokojen s konečným rozhodnutím správního orgánu, umožňuje, aby - bez ohledu na překážku věci pravomocně rozsouzené vytvořenou rozhodnutím správního orgánu - požadoval nové projednání sporu nebo jiné právní věci u soudu a také nové rozhodnutí ve věci, dospěje-li soud k jiným závěrům, než správní orgán. Nové projednání věci soudem tak navazuje na řízení před správním orgánem, aniž by bylo jeho výsledky vázáno, a zaručuje, že spor nebo jiná právní věc budou - v takovém rozsahu, v jakém o nich bylo před správním orgánem skončeno řízení - soudem definitivně uzavřeny a že nemohou být vráceny správnímu orgánu k dalšímu projednání a rozhodnutí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1607/2013, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2015, sp. zn. 21 Cdo 3207/2014, nebo rozsudek Nejvyššího soudu