25 Co 29/2026-316 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Kolíně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 29. 10. 2025, č. j. 12 C 323/2024-283, zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 1 084 369 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 25. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), uložil žalobkyni povinnost uhradit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 182 153 Kč, k rukám , tituly před jménem, , Anonymizováno, , advokáta se sídlem , adresa, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.). Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že by žalovaný, jakkoliv porušil smluvní povinnost a že by v důsledku tohoto porušení ze strany žalovaného došlo ke vzniku škody. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla oprava vozidla , jméno FO, , cena byla stanovena pouze odhadem, neboť nebyl znám přesný rozsah poškození motoru. Termín opravy nebyl mezi účastníky sjednán, respektive posouval se dle finančních možností žalobkyně. Žalovaný provedl po předání vozidla v dubnu 2021 všechny úkony ke zjištění rozsahu poškození motoru, následně koncem dubna 2021 poptal nový motor. Žalobkyně neměla dostatek finančních prostředků, požadovala levnější řešení, žalovaný pak po prověření motoru v , právnická osoba, zaslal žalobkyni dne 1. 6. 2021 cenovou nabídku opravy se dvěma variantami, žalobkyně však neměla prostředky na nový motor, ani na náhradní díly (měla je mít až v srpnu 2021). V listopadu 2021 žalobkyně sdělila žalovanému, že již má zajištěny prostředky na opravu, žalobkyně však na zálohovou fakturu na částku 169 229,57 Kč uhradila jen 130 000 Kč. Motor pro nezaplacení plné částky předem nebyl odebrán, a protože žalobkyně již neměla další finanční prostředky na zakoupení dílů nutných k sestavení motoru, žalovaný vozidlo zakonzervoval a uskladnil v dílně. Další finanční prostředky zajistila žalobkyně až v říjnu 2022 (na další zálohovou fakturu žalovaného opět uhradila pouze částečně, zbytek až v listopadu 2022). Po dodání motoru a všech dalších náhradních dílů přistoupil žalovaný k provedení opravy vozidla, když žalobkyně uvedla, že jej bude potřebovat až na jaře 2023, kdy jí vozidlo bylo předáno.2. Nebylo to jednání žalovaného, kterým by došlo k prodlení s opravou vozidla, ale naopak jednání žalobkyně, která požadovala opravu, na kterou neměla dostatek finančních prostředků tak, aby žalovaný mohl zajistit vše potřebné pro opravu a provést opravu v běžném termínu cca 1-2 měsíce. Po žalovaném nelze požadovat, aby se věnoval pouze zakázce žalobkyně, neboť jak sám žalovaný uvedl, provozuje autodopravu, servisuje svoje vlastní vozidla a má nasmlouvané zakázky nejméně na měsíc dopředu, nemůže upřednostňovat opravu pro žalobkyni a bezprostředně reagovat hned poté, co žalobkyně zajistí finanční prostředky. Byly potřebné díly, které jsou individuální, jejich dodací lhůta je delší než u běžných, a jejich uhrazení bylo požadováno dodavatelem dopředu. Žalovaný vždy činil určité kroky k zajištění opravy, kdy poptával motor dokonce dvakrát, tato jeho snaha však byla zmařena tím, že žalobkyně nebyla schopna uhradit ani zálohovou fakturu na nový motor, když bylo třeba dokoupit ještě další díly nutné pro sestavení motoru. Po žalovaném nelze požadovat, aby „dotoval“ opravy žalobkyni ze svých prostředků, když si ani nemohl být jistý, že žalobkyně náklady na opravu uhradí řádně. Pokud žalobkyně argumentuje tím, že pokud by byly k dispozici všechny díly a nový motor, trvala by oprava v řádu několika dnů, mohl si zajistit opravu prostřednictvím autorizovaného servisu, kde by byly objednány všechny díly a nový motor současně. Žalobkyně však na toto neměla finanční prostředky, a proto také opravu zadala žalovanému. Poté, co byl dodán motor i všechny díly, žalovaný provedl opravu v nejbližším možném termínu a vozidlo v dohodnuté době na jaře 2023 předal žalobkyni. Vzhledem k tomu že žaloba byla zamítnuta, soud prvního stupně se již dále nezabýval výší ušlého zisku, požadovaného žalobkyní. Pro výši ušlého zisku je určující, jakému majetkovému prospěchu, k němuž mělo reálně dojít, zabránilo jednání škůdce. Rozhodující je, o jak reálně dosažitelný, nikoliv hypotetický prospěch, poškozený přišel. Žalobkyně požadovala ušlý zisk za období říjen 2021 až únor 2023, tj. za 346 pracovních dnů při průměrném denním zisku ve výši 3 134 Kč. Počítala jej za 21 pracovních dnů v měsíci, a to za poslední čtvrtletí v roce, které, jak sama uvedla, je pro autodopravu nejvýnosnější (Vánoce, svátky). Opomněla však při svém výpočtu uvést, že v době, kdy měla vozidlo v opravě u žalovaného, provozovala autodopravu s jiným vozidlem, a tuto dobu ani dosažené výdělky do ušlého zisku nezapočetla. Z knihy jízd daného vozidla však bylo zjištěno, že za dobu, kdy s ním žalobkyně provozovala autodopravu, ze 126 dnů (pracovních) vozidlo bylo v provozu pouze 77 dní, výpočet ušlého zisku za nejvýnosnější období pak považoval za účelový.3. Proti shora uvedenému rozsudku podala včas odvolání žalobkyně z důvodů dle § 205 odst. 2 písm. c), d) a g) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), s tím, že soud prvního stupně při svém rozhodování nezohlednil shodná skutková tvrzení obou účastníků, že žalobkyně zaslala žalovanému dne 3. 8. 2021 e-mail s pokynem, aby bylo započato s opravou vozidla. Jedná se o podstatnou skutečnost, při jejímž zohlednění lze dojít k závěru o prodlevách s objednáním dílů i se samotným prováděním opravy ze strany žalovaného. Žalobkyně v tomto směru neúspěšně navrhovala soudu prvního stupně postup dle ustanovení§ 129 odst. 2 o. s. ř. uložit žalovanému povinnost předložit předmětný email k důkazu. V odůvodnění rozsudku absentují naprosto jakékoliv informace o tom, k jakým skutkovým závěrům soud prvního stupně dospěl z důkazů v podobě SMS a WhatsApp komunikace mezi žalobkyní a žalovaným (potvrzující nesoučinnost žalovaného). Pokud soud prvního stupně tyto listiny k důkazu ani neprovedl, ani je nezamítl, pak zatížil řízení vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Z předmětných důkazů vyplývá, že žalobkyně v jarních měsících roku 2022 opakovaně urgovala žalovaného o předání komunikace se společností , právnická osoba, . ohledně objednání motoru i skutečnost, že se žalobkyně až v květnu 2022 dozvěděla, že repasovaný motor nebyl u dotčené společnosti objednán, přičemž neobjednání mělo být důsledkem neuhrazení zálohy za motor. Žalobkyně podle vzájemné dohody se žalovaným uhradila pouze část zálohy na motor odpovídající ceně motoru bez DPH. Žalovaný nikdy doplacení zálohy neurgoval. Z uvedené komunikace dále vyplývá, že dne 5. 10. 2022 měl žalovaný již k dispozici repasovaný motor, přičemž druhá faktura byla vystavena až dne 11. 10. 2022, tedy že byl schopen repasovaný motor objednat i za situace, kdy žalobkyně uhradila v roce 2021 pouze částku 130 000 Kč. Žalobkyně se dotazovala na termín dokončení opravy do „ , Anonymizováno, “, tj. do začátku prosince 2022. Oprava vozidla byla dokončena až na konci března 2023, tedy více než pět měsíců poté, co byl repasovaný motor připraven. Z výpovědi svědků , Anonymizováno, i , jméno FO, , z vyjádření autorizovaného servisu , jméno FO, , plyne, že kompletní výměna motoru včetně všech souvisejících dílů trvá jeden měsíc. Žalobkyně důrazně rozporuje skutkový závěr soudu prvního stupně o dohodě na dokončení opravy na jaře 2023. Z žádné cenové nabídky pak nevyplývá odhad ceny práce, žalobkyně po celou dobu nevěděla, kolik finančních prostředků bude na opravu potřeba., právnická osoba, rozsudku absentují jakékoliv závěry soudu prvního stupně ohledně věrohodnosti či nevěrohodnosti výpovědi jednotlivých svědků či účastníků. Žalobkyně například upozorňovala na nevěrohodnost svědka , Anonymizováno, , který je v zaměstnaneckém poměru u žalovaného. Jím uváděná délka rozebrání motoru (4–5 dnů) i délka opravy (2 měsíce) se ukázaly záměrně navýšené ve prospěch žalovaného. Veškerá tvrzení obou svědků , Anonymizováno, i , Anonymizováno, ohledně objednání náhradních dílů, fakturace či jakékoliv finanční stránky oprav, které řešil výhradně žalovaný, jsou irelevantní. Soud prvního stupně nekriticky hodnotil jakýkoliv důkaz výhradně ve prospěch žalovaného. Dále žalobkyně upozornila na nevěrohodnost žalovaného, respektive jím uváděná tvrzení v účastnickém výslechu i jeho podáních a vyjádřeních. Byl to naopak žalovaný, kdo nepostupoval řádně, neboť opravu neprovedl za obvyklou dobu. Navíc v důsledku jeho pochybení nedošlo k odmontování držáků turbodmychadla, které pak bylo nutné objednat ze zahraničí s dlouhou dobou dodání. Soud prvního stupně zásadně pochybil, když nezabránil žalovanému v rámci probíhajícího výslechu svědkyně , jméno FO, klást dotazy i se vyjadřovat k obsahu výpovědi svědkyně. Tímto zásahem byla ovlivněna nejen její výpověď, ale i jejího syna pana , jméno FO, , která následovala při dalším jednání. Stejně tak nesprávně soud prvního stupně zamítl návrh žalobkyně na vypracování