10 CO 317/2021-323 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení částky 2 511 543 Kč s příslušenstvím (úrok z prodlení ve výši 8,05 % za období od 27. 8. 2017 do zaplacení), a to výrokem I. Výroky II. a III. uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení, která odpovídá nákladům žalovaného potřebných k účelnému bránění jeho práva před soudem, jejíž výše a lhůta pro zaplacení budou stanoveny v samostatném usnesení po právní moci tohoto rozsudku a povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Chebu na náhradě nákladů řízení částku odpovídající zcela nákladům vynaloženým soudem na dokazování přiznaným zvláštním rozhodnutím, jejíž výše, lhůta pro zaplacení a další platební údaje budou určeny v samostatném usnesení po právní moci tohoto rozsudku. 2. Proti tomuto rozsudku se odvolal žalobce, který v odvolání namítl, že soud úplně nezjistil skutkový stav věci, neprovedl navržené důkazy a dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a tedy i nesprávnému právnímu posouzení věci. Žalobce vytkl soudu, že nepřihlédl k obsahu jeho podání ze dne 29. 5. 2020, kde žalobce doplnil svá skutková tvrzení a s nimiž ani znalec nebyl seznámen. Zde žalobce uvedl, že uplatňuje škodu za ušlý zisk, která je majetkovou újmou z každodenního provozu spočívajícího v tom, že u žalobce v důsledku škodné události nedochází k rozmnožení majetkových hodnot, které by se mohlo očekávat v případě pravidelného běhu věcí. Žalobce předpokládal, že bude provozovat pronajatý objekt k účelu, ke kterému je upraven a stavebně určen. Bude provádět výrobu a prodej oplatek, výrobu a prodej teplých jídel a poledního menu, výrobu a prodej cukrářských výrobků, výrobu a prodej zmrzliny, prodej cukrovinek, bude provozovat restauraci a kavárnu. Znalec přitom vychází ze skutečnosti, že není zřejmé, jak žalobce by chtěl dané nemovitosti provozovat. 3. Výši škody žalobce uplatnil na základě znaleckého posudku [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] Tento posudek byl vyhotoven dvěma znalci [příjmení] [jméno]. [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Naproti tomu soudem označený revizní posudek je postaven na závěru jediného znalce, který neměl prostor pro důkladné promyšlení svého závěru, když je postaven pouze na okamžitém vyjádření před soudem. Revizní posudek je nedostatečný a neúplný, neboť znalec nebyl seznámen s veškerými tvrzeními žalobce. Žalobce se ohradil proti závěru soudu, že byl vypracován revizní znalecký posudek a poté proveden výslech znalce. Ze zprávy tohoto ústavu jednoznačně vyplynulo, že ústav uvedl, že není schopen ve věci vypracovat znalecký posudek tak, aby splňoval náležitosti vyplývající z právních předpisů. Ostatně soud poukazuje na posudek jediným znalcem při jednání soudu, tedy nikoli ústavu. Znalec má jiný názor na možnost stanovení výše škody, než má znalecký ústav v posudku, který předložil žalobce. Jedná se přitom o vysoce odbornou otázku a měl být proto vypracován řádný revizní znalecký posudek. Jde i o to, že podnikatelský záměr vychází z určité kalkulace výnosů podnikání a nabídce nájemného je pouze představou nájemce, která nemusí být reálná, a podnikání si vyžádá například změny v počtu hostinských míst, sortimentu, v nákladech s podnikáním apod. Podle představy nájemce nelze konstruovat ušlý zisk, neb ten by nebyl objektivní. Objektivní závěry vyplývají ze znaleckého posudku společnosti [právnická osoba] 4. Dále žalobce namítl, že soud prvního stupně odmítl žalobci poskytnout lhůtu pro doplnění tvrzení s argumentací, že žalobce byl již v dostatečném předstihu informován o tom, co je nezbytné tvrdit a prokazovat. Soud odkázal na poučení, které bylo žalobci adresováno při jednání dne 30. 9. 2020, ale žalobce namítl, že při tomto jednání žádné poučení nedostal nebo nedostal řádné poučení. V protokolu z jednání žádné takové poučení zaznamenáno není. Řádné poučení se nedostalo žalobci ani při jednání dne 8. 10. 2021. Ze záznamu z jednání ze dne 8. 10. 2021 vyplývá, že žalobci nebyla stanovena žádná lhůta k doplnění tvrzení a nedostalo se mu také poučení o tom, jak je třeba doplnění provést. Pouhý odkaz na rozhodnutí nadřízeného soudu je podle žalobce nedostatečný. 5. Dále žalobce namítl, že soud měl provést dokazování výslechem svědka – bývalého starosty, který z rozhovoru se žalobcem je obeznámen s tím, jak tento chtěl podnikat v pronajatých prostorách tak, aby bylo potvrzeno doplněné tvrzení v uváděném podání žalobce. 6. Žalobce v písemném odvolání navrhl, aby rozsudek soudu prvního stupně byl zrušen a věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí. Při odvolacím jednání navrhl žalobce na závěr i změnu rozhodnutí tak, aby žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno 7. K odvolání žalobce se písemně vyjádřil žalovaný. Uvedl, že s rozsudkem soudu prvního stupně souhlasí. Podle názoru žalovaného nelze zkoumat výši ušlého zisku, když není v dané době prokázáno najisto, zda vůbec nějaký ušlý zisk žalobci vznikl. Soud prvního stupně podle pokynu odvolacího soudu vyzval žalobce k doplnění tvrzení. Tento se lakonicky vyjádřil nejprve písemně a posléze u ústního jednání zopakoval své tvrzení o svém nároku na ušlý zisk v tom smyslu, že žalobce požaduje škodu za ušlý zisk s tím, že zde zopakoval obsah podání žalobce ze dne 29. 5. 2020, který byl rovněž doslova citován v jeho odvolání (viz druhý odstavec). Podle žalovaného v rámci provedeného dokazování bylo bezpečně prokázáno, že pokud jde o nárok žalobce na ušlý zisk, jednalo se pouze o tvrzené zmaření zamýšleného záměru s tím, že ani tento podnikatelský záměr není řádně tvrzen a specifikován. Žalovaný neměl žádný podnikatelský plán, což vyplývá i ze samotného znaleckého posudku předloženého žalobcem a pouze předpokládal obdobný provoz jako je v současné době. Žalobce se snaží vzbudit dojem, že pro své tvrzení disponuje silnějším důkazním prostředkem, tj. posudkem znalecké společnosti [právnická osoba] s tím, že se [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], byla vypracována pouhá zpráva, ze které vyplývá, že není možné na základě podkladů znalecký posudek vypracovat. Z výslechu znalce vyplynulo, že [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], je renomovanou znaleckou kanceláří, nejedná se tedy o jednoho znalce, jak tvrdí žalobce. Ze zákona č. 254/2019 Sb. vyplývá, kdo může být znaleckým ústavem, s tím, že tyto právnické osoby musí splňovat podmínky stanovené zákonem, tj. vykonávat znaleckou činnost prostřednictvím kvalifikovaných osob (např. znalecké kanceláře budou muset mít alespoň dva znalce oprávněné k výkonu znalecké činnosti v daném oboru a odvětví a specializaci). Žalovaný nesouhlasí s názorem žalobce, že lze bez dalšího, zejména bez základního podnikatelského plánu vyčíslit ušlý zisk. Nesouhlasí s tím, že součástí vyčíslení ušlého zisku by se mělo vycházet z rozdílu mezi výši nájmu obvyklého v daném místě a čase a nájmu stanoveného v nájemní smlouvě uzavřené mezi žalobce a žalovaným. 8. Pokud žalobce v odvolání namítl, že mu nebyla umožněna lhůta k doplnění tvrzení a důkazů a uvedl, že by navrhl výslech bývalého starosty, který měl být obeznámen s tím, jak chtěl žalobce podnikat, pak podle názoru žalovaného by však maximálně mohl prokázat tvrzený záměr žalobce, nikoli ušlý zisk a už vůbec ne výši ušlého zisku. S ohledem na způsob doplněného tvrzení žalobcem není však co prokazovat. Důležité totiž je, jaké okolnosti tu byly v době, kdy nastala škodná událost, tj. zejména, v jaké přípravné fázi se žalobce nacházel v době, kdy došlo ke škodné události (usnesení Nejvyššího soudu 25 Cdo 237/2011, 25 Cdo 818/2005). Samotný investiční záměr nestačí a není tou okolností, která by při obvyklém sledu události vedla k dosažení zisku. 9. Kromě investičního záměru je zapotřebí i naplnění pravidelného běhu věcí. V příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného musí být totiž majetková újma způsobená tím, že škodná událost zasáhla do průběhu děje vedoucímu k určitému zisku a nikoli jen tvrzení zmaření zamýšleného podnikatelského záměru. Z tvrzení žalobce, z jeho znaleckého posudku a ze zprávy znalecké kanceláře [anonymizováno 5 slov], vyplývá, že děj, který měl vést k určitému zisku, se zastavil ještě v okamžiku, než vůbec došlo k vypracování byť základního a jednoduchého podnikatelského záměru. Z judikatury Nejvyššího soudu, zejména z jeho rozhodnutí 25 Cdo 237/2001 vyplývá, že ušlý zisk může představovat zmaření zamýšleného výdělečného záměru, je-li takový majetkový přínos podložen již existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že při pravidelném běhu věcí – nebýt škodné události – k zamýšlenému zisku by skutečně došlo (usnesení NS 25 Cdo 818/2005, usnesení NS 25 Cdo 2973/2005, rozsudek NS 25 Cdo 3586/2006). Z tvrzení žalobce žádné takové tvrzené či reálně dosažitelné okolnosti nevyplývají. Nelze se tedy divit evidentním rozpakům znalecké kanceláře [anonymizováno 5 slov], které byl zadán znalecký úkol vypracování znaleckého posudku na stanovení ušlého zisku a zhodnocení znaleckého posudku vypracovaného společností [právnická osoba] Žalo