10 CO 279/2023-154 — Krajský soud v Plzni

1. Okresní soud v Tachově rozsudkem ze dne 23. 5. 2023, č. j. 19 C 448/2022-123, zamítl žalobu (na určení neplatnosti skončení pracovního poměru výpovědí) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 24 959,88 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku. 2. Proti tomuto rozsudku podal si žalobce včasné odvolání z důvodů uvedených v ust. § 205 odst. 2 písm. b), d) a e) o. s. ř., jelikož nesouhlasí s tím, jakým způsobem vyhodnotil soud prvního stupně provedené důkazy, a dále s tím, že soud prvního stupně neprovedl další jím navrhované důkazy k prokázání jeho tvrzení. Jde-li o hodnocení provedených důkazů, pak soudu prvního stupně žalobce vytkl, že nijak nehodnotil v případě svědků [příjmení] a [příjmení] skutečnost, že svědkyně [příjmení] je zaměstnankyní žalované a v osobním vztahu vůči svědku [příjmení], a je tak zřejmé, že oba tito svědci měli na výsledku sporu osobní zájem. Nápadná je dle žalobce i blízkost výpovědí obou svědků žalované strany. Dále soudu prvního stupně žalobce vytkl to, že se nijak nevypořádal se skutečností, že žalobci byla předložena listina v českém jazyce, ačkoli pracovní smlouva ze dne 1. 3. 2022 byla sepsána dvojjazyčně, přičemž žalobcova znalost češtiny neumožňovala mu porozumění textu, což bylo žalované známo. Překlad listiny výpovědi z pracovního poměru měla provést svědkyně [příjmení], která ovšem měla na věci zájem a není zcela zřejmé, co bylo obsahem překladu. I v tomto směru tedy soud prvního stupně provedené důkazy interpretoval dle žalobce jednostranně a nehodnotil je ve všech souvislostech, a dospěl proto k nesprávným skutkovým zjištěním. K otázce předložení výpovědi z pracovního poměru žalobce dále poznamenal, že mu dle něj byla ryze účelově předložena listina v jazyce, kterému nerozuměl, listina byla připravena stranou žalovanou, která nyní z nejasnosti obsahu profituje a odvolává se na něj, což by však mělo být naopak vykládáno k tíži žalované. Soud prvního stupně také nijak nehodnotil, jaké důvody vedly žalovanou stranu k tomu, že byla připravena listina v jazyce, kterému žalobce ani jednatel žalované a ani syn žalobce nerozuměli, a obsah listiny byl tak znám pouze jedné osobě, na které tak její obsah závisel a závisel na ní i překlad listiny, což je překvapivé a nestandardní. Při převzetí této listiny byl žalobce pod tlakem a nebylo mu umožněno, aby si listinu řádně přečetl a zvážil důsledky, byl mu poskytnut pouze překlad, o jehož úrovni si ovšem okresní soud nevytvořil představu, neboť neumožnil položení dotazu svědkyni [příjmení] v jazyce německém, ačkoli byla přítomna i tlumočnice, která mohla odpověď nestranně posoudit. Dle žalobce tak v řízení nebylo najisto postaveno, zda žalobce obsah dokumentu, k jehož podpisu byl nucen, znal, což by mělo jít k tíži žalované. Žalobce dále uvedl, že ve stresu, ve kterém se nacházel, napsal datum skutečného podpisu pouze na jedno vyhotovení výpovědi, dopsat datum na druhé vyhotovení mu již nebylo umožněno. Za překvapivé dále žalobce označil rovněž to, že ačkoli o organizační změně bylo u žalované rozhodnuto dne 30. 6. s účinností od 1. 7. 2022, tak jednání s žalobcem mělo být zahájeno až 30. 8. 2022. Rovněž takový postup žalované jako zaměstnavatele není logický a vzbuzuje pochybnosti. Pokud jde o neprovedené důkazy, pak soudu prvního stupně žalobce vytkl, že neprovedl jím navrhovaný znalecký posudek z oboru písmoznalectví, který by se mohl vyjádřit k písmu data, použitému psacímu prostředku a možnosti případného pozdějšího dopsání data do výpovědi. Dle žalobce vše výše uvedené naopak prokazuje, že postup žalované byl nestandardní a účelový. Jestliže je skutečnost, že žalobce byl ke dni 7. 10. 2022 v pracovní neschopnosti, nesporná, šlo dle žalobce ze strany žalované o nepřípustnou výpověď dle § 53 odst. 1 zákoníku práce. Žalobce tedy navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 3. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání žalobce uvedla, že je přesvědčena, že okresní soud provedl všechny pro rozhodnutí ve věci potřebné a stranami navržené důkazy, tyto náležitě zhodnotil a dospěl také ke správným skutkovým zjištěním a věc též správně právně posoudil. Dle žalované tedy soud prvního stupně na podkladě provedených důkazů shledal zcela správně za prokázané zejména to, že podpis výpovědi z pracovního poměru dané žalovanou nebyl zpochybněn, tedy že došlo k rozvázání právního poměru, a to dne 30. 8. 2022, jak to vyplývá z vlastní výpovědi z pracovního poměru i z výpovědi jednatele žalované [jméno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dle žalované lze souhlasit s hodnocením výpovědi svědka [jméno] [příjmení] ze strany okresního soudu jako výpovědi nevěrohodné, a to jednak s ohledem na nejistotu tohoto svědka stran data podpisu výpovědi žalobcem a také s ohledem na mnohé rozpory s výpověďmi jak žalobce, tak jednatele žalované a svědkyně [příjmení]. Správně tedy dle žalované soud prvního stupně přihlédl k rozporům ve výpovědích žalobce a jím označeného svědka [jméno] [příjmení], a tudíž vzal správně za prokázané, že výpověď z pracovního poměru byla žalovanou vyhotovena dne 30. 8. 2022 poté, co žalobce odmítl uzavřít dohodu o ukončení pracovního poměru, a tentýž den byla doručena žalobci a jím podepsána. Správně dle žalované soud prvního stupně uzavřel, že prostřednictvím výpovědi z pracovního poměru ze dne 30. 8. 2022 došlo k platnému právnímu jednání ze strany žalované, které má za následek zánik pracovněprávního vztahu ve smyslu § 52 písm. c) zákoníku práce s tím, že správně rovněž uzavřel, že veškeré zákonné podmínky pro udělení výpovědi zaměstnavatelem ve smyslu tohoto zákonného ustanovení byly splněny. Soud prvního stupně vzal dále dle žalované zcela správně za nepochybné, že si žalobce byl vědom účinků tohoto právního jednání. Pokud soud prvního stupně správně uzavřel, že výpověď z pracovního poměru byla dána žalovanou žalobci dne 30. 8. 2022, pak rovněž správně uzavřel, že se tak nestalo v době jeho pracovní neschopnosti, tedy po dni 14. 9. 2022, a tudíž rovněž správně uzavřel, že nejde o výpověď nepřípustnou ve smyslu § 53 odst. 1 zákoníku práce. 4. Na rozdíl od žalobce má dále žalovaná za to, že soud prvního stupně správně neprovedl žalobcem navrhovaný znalecký posudek z oboru písmoznalectví, což také účastníkům řádně odůvodnil, a naopak dle žalované správně vyšel ve svých skutkových závěrech z výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] a jednatele žalované [jméno] [jméno] [příjmení]. Správně dle žalované zhodnotil soud prvního stupně i otázku předložení výpovědi žalobci v českém jazyce s tím, že žalobcův podpis na listině pouze potvrzoval to, že listinu zachycující jednostranné právní jednání žalované, tedy výpověď z pracovního poměru, od žalované převzal. Žalobce také v době převzetí předmětné listiny detailně věděl, co je jejím obsahem s tím, že s ohledem na to, co bylo zjištěno, je tvrzení žalobce o tom, že textu nerozuměl, bez právního významu, stejně tak jako žalobcem tvrzený zájem svědkyně [příjmení] [příjmení], která pro žalobce překlad listiny prováděla. Pokud žalobce poukazoval na„ blízkost výpovědí jednatele žalované a svědkyně [příjmení]“, pak tyto se skutečně v podstatných ohledech nelišily, ovšem dle žalované to naopak svědčí o jejich pravdivosti a věrohodnosti. Nelze dále dle žalované přisvědčit žalobci, že by soud prvního stupně jednostranně přihlížel ke skutečnostem tvrzeným žalovanou stranou, aniž by důkazy hodnotil ve všech souvislostech, resp. že provedené důkazy interpretoval jednostranně. 5. Žalovaná nesouhlasila ani s tím, že by žalobce byl při převzetí výpovědi z pracovního poměru pod velkým tlakem, že byl k podpisu výpovědi z pracovního poměru, jejíž obsah neznal, nucen, že jednal ve stresu, ve kterém napsal datum skutečného převzetí listiny pouze na jedno vyhotovení, a na druhé vyhotovení mu to nebylo umožněno. K tomu žalovaná namítla, že na žalobce nebyl činěn žádný nátlak, nebyl k ničemu nucen, výpověď z pracovního poměru dne 30. 8. 2022 dobrovolně převzal a její přijetí, rovněž zcela dobrovolně, bez nátlaku ze strany žalované, stvrdil svým podpisem. Předtím mu byla listina řádně, detailně přeložena, a žalobce tedy velice dobře věděl, co je jejím obsahem. Dle žalované rovněž jednatel žalované a svědkyně [příjmení] vysvětlili, z jakého důvodu byla řešena otázka výpovědi žalobce delší dobu po přijetí rozhodnutí o organizační změně, na čemž však nespatřuje žalovaná nic nestandardního ani účelového. 6. Dle žalované se tedy soud prvního stupně se všemi skutečnostmi, které vyšly v řízení najevo a byly pro věc podstatné, řádně vypořádal a nelze přisvědčit názoru žalobce, že by se pouze mechanicky přiklonil k tvrzením žalované strany. Závěr soudu prvního stupně, že v daném případě nejde o nepřípustnou výpověď ve smyslu § 53 odst. 1 zákoníku práce je tak dle žalované zcela správný a provedenými důkazy plně opodstatněný. Své rozhodnutí také dle žalované soud prvního stupně řádně, podrobně a přesvědčivě odůvodnil. Žalovaná