13 CO 186/2022-447 — Krajský soud v Plzni

1. Shora citovaným rozsudkem soud prvního stupně zrušil spoluvlastnictví účastníků k pozemkům parcelních čísel [číslo], [číslo] a [číslo] v [katastrální uzemí] (výrok I), pozemky parcelních čísel [číslo], [číslo] a [číslo] v [katastrální uzemí] přikázal do vlastnictví žalobce (výrok II), žalobce zavázal povinností zaplatit žalované částku 1 670 000 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III), zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal po žalované vyklizení pozemků parcelních čísel [číslo], [číslo], [číslo] v [katastrální uzemí] (výrok IV), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok V) a nepřiznal České republice – Okresnímu soudu Plzeň-město právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI). Soud dospěl k závěru, že byly naplněny předpoklady stanovené v ust. § 1143 občanského zákoníku pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví věci, neboť žalobce nebyl již ochoten ve spoluvlastnickém vztahu setrvávat, k čemuž nikdo nemůže být podle ust. § 1140 odst. 1 občanského zákoníku nucen, a po zjištění, že není možné reálně rozdělit společnou věc, přikázal ji soud – po zrušení podílového spoluvlastnictví – za přiměřenou náhradu žalobci jako jednomu ze spoluvlastníků věci do výlučného vlastnictví (ust. § 1147 věta prvá občanského zákoníku), když žalobce takový způsob vypořádání spoluvlastnictví upřednostňoval a současně podle soudu prokázal solventnost k vyplacení vypořádacího podílu žalované v přiměřeném čase tří dnů od právní moci rozsudku. Výše vypořádacího podílu byla stanovena na základě v řízení zpracovaného znaleckého posudku a jeho hodnota vycházela ze zjištěné obvyklé (tržní) ceny nemovitostí. Jelikož žalovaná, s ohledem na zdravotní stav a tomu odpovídající její majetkové (příjmové) poměry, neměla dostatek finančních prostředků na zaplacení vypořádacího podílu, což v řízení bylo prokázáno, bylo pro soud hledisko solventnosti prakticky jediným zvažovaným hlediskem při úvaze o způsobu vypořádání zrušeného spoluvlastnictví věci. Soud neshledal, že by žaloba na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nemovitostí byla uplatněna v nevhodné době nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků ve smyslu ust. § 1140 odst. 2 věty druhé občanského zákoníku, neboť pro posouzení těchto skutečností jsou rozhodující pouze objektivní poměry věci, k níž má být spoluvlastnictví zrušeno, a nikoli osobní poměry spoluvlastníků, respektive relevantně zhodnotitelné jsou pouze nepříznivé osobní poměry spoluvlastníka přechodné povahy, a nikoli trvalého rázu, na něž se v řízení odvolávala žalovaná. Nebyla zde tedy překážka bránící rozhodnutí o zrušení a vypořádání předmětného spoluvlastnictví. Soud neměl za zpochybněné spoluvlastnické právo žalobce k projednávaným nemovitostem, s ohledem na argumentaci žalované o neplatném nabytí žalobcem spoluvlastnictví k těmto nemovitostem na základě darovací smlouvy s ním sjednané matkou žalované [jméno] [příjmení], když vyšel z pravomocného rozsudku soudu, kterým byla zamítnuta žaloba žalované na určení, že [jméno] [příjmení] byla ke dni její smrti spoluvlastníkem (místo žalobce) projednávaných nemovitostí. Soud se tedy nemohl věcně zabývat tvrzením žalované, že žalobce platně nenabyl spoluvlastnický podíl k nemovitostem, když namítaná skutečnost byla předmětem jiného soudního řízení a z něho vzešlý rozsudek ve věci je podle ust. § 159a odst. 1, 3 o. s. ř. závazný pro soud i účastníky v tomto řízení. Na rozhodnutí o nákladech mezi účastníky soud aplikoval ust. § 142 odst. 1 a § 150 o. s. ř., když úspěšnému žalobci nepřiznal náhradu těchto nákladů ani zčásti. Důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání této náhrady žalobci soud spatřoval v nepříznivé sociální, příjmové a majetkové situaci žalované, spojené s jejím věkem a nepříznivým zdravotním stavem, jež je nemajetná a pobírá invalidní důchod (invalidita 3. stupně) a příspěvky na mobilitu a na péči, když je významně omezena v mobilitě a samostatnosti. Soud zhodnotil rovněž tu skutečnost, že žalovaná si bude muset obstarat do budoucna nové bydlení. Majetkové a příjmové poměry žalobce podle soudu pak snesou, aby si žalobce náklady mu v řízení vzniklé nesl ze svých prostředků. Soud s přihlédnutím k těmto skutečnostem neuložil žalované ani povinnost k náhradě nákladů státu ve smyslu ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., zvláště pak, pokud byla v řízení osvobozena od soudních poplatků. 2. Ve včasném odvolání vyjádřila žalovaná nesouhlas s tímto rozhodnutím v té části, jež se týkala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k projednávaným nemovitostem. Ve vztahu k výroku rozsudku, jímž byl zamítnut žalobní návrh na její vyklizení z nemovitostí, odvolání ze strany žalované nebylo podáno. Žalovaná především trvala na námitce o nedostatku aktivní legitimace žalobce k vedení řízení na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem, když popírala, že by žalobce platně nabyl poloviční spoluvlastnický podíl od její matky [jméno] [příjmení] na základě darovací smlouvy. Tato převodní smlouva byla neplatně sjednána, když žalobce využil stavu, kdy její matka, s ohledem na věk a duševní stav, nejednala jako plně svéprávná. Matka žalované pro duševní poruchu, která nebyla jen přechodná, neplatně darovala smlouvou ze dne 29. 7. 2011 spoluvlastnický podíl o ideální polovině k předmětným nemovitostem žalovanému. Soud podle žalované v řízení nezhodnotil dostatečně skutečnosti, které se týkají zdravotního stavu žalované. Ta prodělala v roce [rok] dětskou obrnu, jež jí způsobila postižení dolních končetin a v roce [rok] a [rok] se podrobila operaci kyčelních kloubů. Žalovaná má výrazně omezenou mobilitu, chodit může pouze za pomoci speciálních aparátů a francouzských holí. Projednávané nemovitosti – zvláště rodinný dům – byly uzpůsobeny k užívání pro žalovanou, při zohlednění jejího zdravotního stavu. V případě, že by bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem a tyto byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobce, žalobce by proti ní uplatnil žalobu na vyklizení nemovitostí, což by pro ni představovalo závažnou újmu. Žalovaná nemá jinou možnost bydlení a s ohledem na nemajetnost si jiné bydlení nemůže opatřit. Žalovaná nemůže bydlet v jakémkoliv bytě a v tomto směru je pro ni výběr bydlení omezený. Finanční prostředky, jež by obdržela z případného vypořádání podílového spoluvlastnictví, by nestačily k zajištění důstojného a hlavně přiměřeného a zdravotnímu stavu odpovídajícího bydlení pro žalovanou. Navíc by musela vynaložit finanční náklad na uzpůsobení takového bytu jejímu zdravotnímu stavu a omezením v mobilitě. Vedle toho trpí žalovaná [anonymizováno 32 slov]. Žalované byla v minulosti přiznána invalidita 3. stupně a je odkázána příjmem na důchod a sociální dávky. Nelze pak přehlédnout, že žalovaná v projednávaném domě žila od útlého dětství a především přízemí domu (přístup do domu, WC, koupelna, pracovní deska v kuchyni, bytová elektroinstalace) je z uživatelského hlediska přizpůsobeno zdravotnímu poškození žalované. Kromě toho má žalovaná velmi silnou citovou vazbu k domu. Případné vyklizení žalované z domu jí způsobí fyzické a psychické útrapy. Nelze předpokládat, že jiné bydlení bude uzpůsobeno jejím potřebám a žalovaná nemá na to, aby si případné nové bydlení upravila z vlastních finančních prostředků. Nelze přehlédnout ani věk žalované, její špatný zdravotní stav, přičemž útrapy s vyklizením domu povedou ke zhoršení jejího zdraví. Přestěhování z místa, kde žalovaná prožila celý dosavadní život, způsobí zpřetrhání vazeb a vztahů, v novém bydlišti bude žalovaná sama. Žalobce se k tomuto majetku dostal v rozporu s dobrými mravy, kdy se vloudil do přízně její matky, jíž v té době bylo 94 let, trpěla počínající demencí, a v tomto stavu uzavřela ve prospěch žalobce (synovce) darovací smlouvu, respektive i závěť, když obě tyto listiny byly podepsány ve stejný den. Podle žalované odporovala žaloba svým obsahem a účelem dobrým mravům, byla uplatněna v nevhodnou dobu a v případě vyhovění žalobě by došlo k závažné újmě v poměrech a na zdraví žalované. Z tohoto důvodu měl soud žalobu zamítnout. Žalovaná opakovaně navrhovala přerušení tohoto soudního řízení, z důvodu vyvolání obnovy řízení, v němž byla soudem zamítnuta žaloba na určení vlastnictví [jméno] [příjmení] ke spoluvlastnickému podílu, který měl darovací smlouvou být převeden na žalobce, respektive odkazovala na podané trestní oznámení na žalobce či na návrh na dodatečné projednání dědictví po její matce [jméno] [příjmení]. Za neprokázanou považovala žalovaná i tvrzenou solventnost žalobce. S uvedenou argumentací navrhla žalovaná změnu rozsudku soudu prvního stupně, v části odvoláním napadené, na zamítnutí žalobního návrhu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k projednávaným nemovitostem a žádala rovněž přiznání jí náhrady nákladů za řízení před soudy obou stupňů. 3. Žalobce, který se ztotožnil s odůvodněním napadeného rozsudku, navrhl jeho potvrzení. Měl za to, že odvolání nepřineslo nic nového, s čím by se soud prvního stupně nevypořádal