17 C 263/2017-223 — Krajský soud v Ústí nad Labem

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu na určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu ze dne [datum] (výrok I.) a oběma žalobcům uložil povinnost zaplatit žalované společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce 30 032 Kč k rukám právního zástupce žalované advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.). 2. Okresní soud rozhodl o žalobě podané dne [datum], kterou se oba žalobci, kteří jsou manželé, domáhali určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu ([číslo] v domě [adresa] v [anonymizováno] ulici v [obec]) ze dne [datum]. Na základě provedeného dokazování okresní soud zjistil, že žalovaná dala žalovaným písemnou výpověď z nájmu bytu datovanou dnem [datum]. Výpověď byla žalovaným doručena dne [datum]. Důvodem výpovědi byl dluh žalobců na nájemném, který ke dni podání výpovědi činil 145 992 Kč, tj. více než 41 násobek měsíčního nájemného. Ve výpovědi bylo uvedeno, že žalovaná vypovídá nájemní smlouvu uzavřenou dne [datum] podle ustanovení § 2291 odst. 1 občanského zákoníku, tedy bez výpovědní doby, a požaduje, aby žalobci byt odevzdali bez zbytečného odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne doručení výpovědi. Žalovaná v souladu s ustanovením § 2291 odst. 3 občanského zákoníku žalobce na závadnost jejich chování písemně upozornila a žalobcům byla poskytnuta lhůta k nápravě. Žalobci byli ve výpovědi poučeni o právu vznést námitky, případně navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. V souvislosti s výší nájemného a jeho placením okresní soud ze spisu Okresního soudu v Mostě sp. zn. 15 C 224/2011 zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 15 C 224/2011-115, jenž byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 14 Co 125/2014-150 a nabyl právní moci dne [datum], byla navýšena částka, kterou měli žalobci jako nájemci platit žalované jako pronajímateli na nájemném z nájmu předmětného bytu, a to z částky 1 331 Kč na částku 3 543 Kč měsíčně od [datum]. Žalobci však i nadále (až do podání žaloby) platili nájemné v původní výši 1 331 Kč měsíčně. Za roky [rok], [rok], [rok], [rok] a prvních šest měsíců roku [rok] tak dlužili žalované částku 145 992 Kč O povinnosti žalobců zaplatit žalované tuto dlužnou částku bylo rozhodnuto Okresním soudem v Mostě dne [datum rozhodnutí], č. j. 45 C 2/2018-62. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 95 Co 59/2020-135. Tzv. kartu o úhradě nájemného z bytu okresní soud hodnotil jako listinu, která nezakládá žádná práva a povinnosti účastníků, nejedná se o účetní doklad, ale jde o interní doklad žalované, kde jsou zaznamenány úhrady ze strany žalobců s tím, že žalobci byli povinni platit nájemné ve výši 3 543 Kč měsíčně určené rozhodnutím soudu. Dluh na nájemném byl potvrzen i poštovními poukázkami předloženými žalobci, z nichž vyplynulo, že žalobci platí žalované na nájemném menší částku, než je stanovena uvedeným rozsudkem. Dopisem ze dne [datum] žalovaná vyzvala žalobce k úhradě nedoplatku na nájemném představujícího rozdíl mezi původním a nově stanoveným nájemným. Následovala výzva ze dne [datum]. 3. Zjištěný skutkový stav okresní soud posuzoval dle § 2291 odst. 1, 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Nejprve shledal, že žaloba o neoprávněnost výpovědi byla žalobci podána dle § 2290 občanského zákoníku a včas. Dále shledal, že žalobci porušili své povinnosti plynoucí z nájemního vztahu zvlášť závažným způsobem tím, že nehradili nájemné stanovené soudním rozhodnutím. Tímto rozhodnutím o zvýšení nájemného je soud vázán. Dluh žalobců na nájemném existuje, na výzvu žalované k zaplacení dluhu žalobci nereagovali, dluh neuhradili. V této souvislosti okresní soud poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 26 Cdo 4848/2016, z něhož vyplývá, že nedoplatek, který vznikne zvýšením nájemného, je nájemným (jeho součástí), a proto jedna ze základních povinností nájemce – platit nájemné – zahrnuje logicky i takovýto nedoplatek. Nezaplatí-li ho nájemce řádně a včas, poruší tím své povinnosti vyplývající z nájmu a v případě, že se bude jednat o porušení hrubé či zvlášť závažné, má pronajímatel právo nájem vypovědět. Okresní soud proto uzavřel, že byly naplněny podmínky ustanovení § 2291 odst. 1 občanského zákoníku pro vypovězení nájmu bytu z důvodu porušení povinnosti ze strany žalobců zvlášť závažným způsobem. Výpověď považoval za oprávněnou. Jestliže žalobci zpochybňovali platnost výpovědi ze dne [datum] poukazem na to, že výpověď byla žalovanou podepsána mechanickými prostředky, této námitce okresní soud nepřiznal důvodnost. K tomu uvedl, že podpis mechanickými prostředky na předmětné výpovědi splňuje požadavky ustanovení § 561 občanského zákoníku a účel institutu podpisu, jímž je prokázání totožnosti jednajících stran, zajištění pravosti písemnosti a informování druhé strany o rozsahu projevené vůle. Podle § 261 odst. 1 věty druhé občanského zákoníku je podpis mechanickými prostředky možný tam, kde je to obvyklé. V případě žalované se jedná o obvyklý způsob podepisování žalované. Podpis mechanickými prostředky tak nemůže být vadou právního jednání, která by mohla způsobit jeho neplatnost. O náhradě nákladů řízení okresní soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal plnou náhradu nákladů řízení v částce 30 032 Kč. Jednotlivé položky nákladů žalované v odůvodnění rozsudku vypočetl. 4. Proti celému tomuto rozsudku podali žalobci obsáhlé odvolání, které ještě doplnili podáním ze dne [datum]. K věci zejména uvedli, že odůvodnění napadeného rozsudku považují za„ nepřehledné“, neodpovídající ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř. Okresní soud opisoval„ notoriety“ a přehlédl žádost žalobců o přezkum předpokladů výpovědi dle § 2290 občanského zákoníku. Dále poukázali na to, že jednání okresního soudu bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na den [datum] v 12.15 hod. Žalobce se k tomuto jednání dostavil prokazatelně již v 11.55 hod., rozsudek byl tedy vyhlášen dříve, než by„ z hlediska času“ bylo možné očekávat, soud nezohlednil, že žalobci nemohli uplatnit právo na přítomnost u jednání. Žalobci poukázali rovněž na„ opomenuté důkazy“, okresní soud ignoroval„ repliky a výzvy“, které tvoří součást spisu, také z toho žalobci dovozují nepřezkoumatelnost rozsudku. Soudu prvního stupně dále vytkli, že skutková zjištění činil z připojených spisů a z tvrzení žalované. Své závěry založil na rozhodnutí Okresního soudu v Mostě ze dne 19. 12. 2013, č. j. 15 C 224/2011-115, z něhož dovozuje povinnost žalobců zaplatit ničím nepodložený dluh ve výši 145 992 Kč jako předpoklad pro výpověď. Tento rozsudek neukládá žalobcům povinnost, není exekučním titulem. Žalobci nepovažují skutkový stav za řádně zjištěný. Okresní soud vložil do řízení závěry, které se týkají věci Okresního soudu v Mostě vedené pod sp. zn. 45 C 2/1018, ohledně částky 145 992 Kč, která neodpovídá ani počtu měsíců. Podle názoru žalobců nebyl výpovědní důvod vymezen dostatečně, pravdivě a určitě. Nestačí, aby pronajímatel uvedl pouze roky, když zákon hovoří o době nezaplacení nájemného alespoň tři měsíce. Neplacení nájemného prokázáno nebylo, neboť listinu„ Opis karty“ soud nezkoumal, ačkoliv šlo o klíčový důkaz o neexistenci dluhu na nájemném ke dni doručení výpovědi i před ním. Nesprávný je proto závěr, že skutečnosti uváděné pronajímatelem jsou pravdivé, když i obsah listiny„ Opis karty“ je ve vztahu k hrazení nájemného také pravdivý a dokládá řádné a včasné hrazení nájemného. Odvolatelé napadenému rozsudku vytkli také nedostatky právního hodnocení, které nenavazovalo na závěry o skutkovém stavu. Okresní soud neuvedl, jaké hmotněprávní ustanovení na zjištěný skutkový stav použil, ale pouze opsal ustanovení § [číslo], § 2290 a § 555 občanského zákoníku. Soud prvního stupně dále nepovažoval za důvody neplatnosti výpovědi nedodržení písemné formy (absence vlastnoručních podpisů na soukromých listinách), ačkoliv nebyla dodržena forma soukromé listiny dle § 561 občanského zákoníku Okresní soud měl rovněž ve věci rozhodnout rozsudkem pro uznání, neboť byly splněny předpoklady pro vydání kvalifikované výzvy dle § 114b odst. 1 o. s. ř. Žalovaná se k žalobě ani k replikám žalobců nevyjadřovala včas. Žalobci nesouhlasili ani s rozhodnutím o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobci dle výroku rozsudku úspěchu ve věci nedosáhli a o bránění práva žalovanou lze pochybovat. Není ani zřejmé, co představují jednotlivé položky nákladů řízení žalované. Žalobci navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 5. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Zcela se ztotožnila se závěry okresního soudu o tom, že žalobci porušili své povinnosti plynoucí z nájemního vztahu zvlášť závažným způsobem, když nehradili řádnou výši nájemného, přičemž výpověď nájmu ze dne [datum] splňuje požadavky dané ustanovení