17 C 198/2011-391 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 2.11.2011 ve znění jejího částečného zpětvzetí domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplacení částky ve výši 880.458,00 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce dále podanou žalobu odůvodnil tím, že uvedl, že tento nárok z titulu bezdůvodného obohacení odpovídá hodnotě žalovaným neprovedených prací a nespotřebovaného materiálu při provedení díla, které žalovaný pro žalobce provedl na základě smlouvy o dílo ze dne 15. 8. 2008 a dodatku [číslo] k této smlouvě ze dne 30. 9. 2008. Předmětem smlouvy o dílo byla oprava půlkulatých balkonů a teras v bytovém domě [ulice a číslo] v [obec]. Dále bylo vedle opravy balkonů a teras před bytovým domem provedeno na základě ústní dohody také doplnění zámkové dlažby, oprava izolace domu a svodů dešťové vody. Dílo bylo prováděno v průběhu let 2008 a 2009. Žalovaný prováděl měsíční fakturaci na základě skutečně provedených prací, všechny žalovaným vystavené faktury byly žalobcem řádně uhrazeny. Poté však bylo kontrolou faktur žalobcem zjištěno, že cena díla uvedená na fakturách spolu s výměrami vykazovaných prací a materiálu neodpovídají skutečně provedeným pracím a použitému materiálu. Dle žalobce tedy byly zjištěny tři druhy nesrovnalostí ve fakturaci, a to za a) početní chyby u faktury [číslo] [rok], [číslo] [číslo] a [číslo] [rok], za b) duplicita fakturovaných plnění s tím, že u bytu pana [příjmení] [číslo] který má pouze jeden balkon, byly vyúčtovány balkony dva, a to fakturou [číslo] [rok] ze dne 6.5.2009 na částku ve výši 63.065,67 Kč a fakturou [číslo] [rok] ze dne 1.6.2009 na částku ve výši 62.722,65 Kč. Následně byl na částku ve výši 62.566,00 Kč žalovaným vystaven opravný daňový doklad a uvedená částka byla žalobci vrácena po částečných úhradách ve výši 20.000,00 Kč, 15.000,00 Kč a 27.566,00 Kč, což bylo zohledněno v částečném zpětvzetí žaloby a dále u bytu [číslo] paní [příjmení], který má rovněž jeden balkon bylo vyučováno plnění rovněž dvakrát, a to fakturou [číslo] [rok] ze dne 6.5.2009 na částku ve výši 63.066,00 Kč a fakturou [číslo] [rok] ze dne 1.6.2009 na částku ve výši 51.864,00 Kč. A dále dle znaleckého posudku ze dne 11.8.2011, který si nechat žalobce za účelem zjištění skutečné výše bezdůvodného obohacení vypracovat, byly za c) zjištěny nesrovnalosti mezi vyúčtovaným spotřebovaným materiálem a provedenými pracemi ve srovnání s jejich skutečným provedením a využitím. Žalobce tedy zaplatil žalovanému za práci a materiál v rozsahu uvedeném ve výkazech jednotlivých faktur, práce však ve skutečnosti nebyly provedeny a materiál spotřebován tak, jak bylo v těchto fakturách uvedeno (a žalobcem zaplaceno). Celkem žalobce bezdůvodné obohacení vyčíslil na částku ve výši 923.024,00 Kč, po částečném zpětvzetí na částku ve výši 880.458,00 Kč, kterou žalovaný žalobci nevrátil. 2. Ve věci byl pod č.j. [číslo jednací] dne 25.1.2012 vydán platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor, který odůvodnil pouze tak, že účastníci řízení mezi sebou uzavřeli rozhodčí doložku, dle které je příslušným k řešení věci Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR v Praze. Žalovaný proto navrhl řízení zastavit. O námitce žalovaného, že věc má být podle smlouvy účastníků projednána v řízení před rozhodci, bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 2.3.2012 č.j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně č.j. [číslo jednací] ze dne 27.2.2014 tak, že námitka byla zamítnuta. Usnesení nabylo právní moci dne 3.4.2014. V platebním rozkazu bylo žalovanému podle § 114b odst.1 o.s.ř. uloženo, aby se pro případ podání odporu ve lhůtě do 30-ti dnů ode dne podání odporu písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě. V platebním rozkazu byl žalovaný poučen o tom, že nevyjádří-li se této lhůtě, popřípadě v této lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok uznává. Žalovaný se ve stanovené lhůtě (doposud) ve věci samé k žalobě nevyjádřil, popřípadě ani nesdělil, jaký vážný důvod mu v tom brání. 3. Ve věci bylo následně rozhodnuto Městským soudem v Brně dne 24.4.2017 rozsudkem pro uznání č.j. [číslo jednací], kdy soud výrokem I. v souladu s ust. § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. řízení částečně zastavil v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby ve výši 42.566,00 Kč, kdy tento výrok I. nabyl právní moci dne 31.10.2016. Dále soud dospěl k závěru, že žalovaný podal proti vydanému platebnímu rozkazu včasný odpor, který odůvodnil pouze námitkou procesní povahy, a to konkrétně námitkou, že věc má být podle smlouvy účastníků projednána v řízení před rozhodci. O této námitce bylo pravomocně rozhodnuto tak, že byla jako nedůvodná zamítnuta. Soud měl tedy za to, že žalovaný nesplnil povinnost vyjádřit se ve věci samé v žalobě, když tato povinnost mu byla uložena v platebním rozkazu s odkazem na ust. § 114b o.s.ř., jelikož mu bylo uloženo, aby se pro případ podání odporu ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání odporu písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě. Lhůta k vyjádření začala běžet podáním odporu dne 25. 1. 2012 a skončila svůj běh dne 24. 2. 2012. V této lhůtě, ani kdykoliv po jejím uplynutí se však žalovaný ve věci samé k žalobě písemně nevyjádřil, ani nesdělil, jaký vážný důvod mu v tom brání. Jestliže žalovaný uvedl ve vyjádření (v odporu) pouze námitky procesní povahy, aniž by uvedl údaje týkající se věci samé, na nichž staví svoji obranu, měla tato situace pro žalovaného stejné procesní následky, jako kdyby se vůbec nevyjádřil, tedy vznik fikce uznání nároku podle § 114b odst. 5 o.s.ř. Jinými slovy řečeno, kvalifikovaným vyjádřením k žalobě nejsou pouhé procesní námitky žalovaného. Tyto závěry soudu zcela odpovídají konstantní judikatuře Nejvyššího soudu např. rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 968/2003, sp. zn. 32 Odo 180/2004, sp. zn. 28 Cdo 611/2008, sp. zn. 21 Cdo 3597/2007 či sp. zn. 33 Cdo 1862/2007. 4. Následně k odvolání žalovaného bylo Krajským soudem v Brně dne 29.9.2016 rozsudkem č.j. [číslo jednací] rozhodnuto, že rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že se rozsudek pro uznání nevydává, neboť žalobce původně v žalobě tvrdil, že uplatněné nároky vznikly tak, že plnění žalovaného žalobci bylo realizováno na základě řádně uzavřené smlouvy a řádně uzavřeného dodatku, avšak následně ve svém vyjádření k odporu žalovaného zpochybnil předchozí řádné uzavření obou smluvních dokumentů tj. domáhal se tak žalovaného plnění na základě zcela jiných skutečností (tvrzení), než byly uplatněny v žalobě, to za situace, kdy soud prvního stupně ani žalovanému toto vyjádření žalobce nezaslal na vědomí nebo rovněž k vyjádření a bez dalšího přistoupil ve zbývajícím rozsahu k vydání rozsudku pro uznání. Odvolací soud dospěl k závěru, že ve věci, i když žalovaný v podaném odporu vznesl výlučně námitky procesního charakteru, nebyly splněny všechny zákonné podmínky pro vydání rozsudku pro uznání (v rozsahu zbývajícího žalobního nároku). Odvolací soud rovněž poukázal na nález Ústavního soudu ze dne 1.8.2016 spis. zn. I. ÚS 1024/15. Odvolání žalovaného do výroku II. bylo odmítnuto. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 31.10.2016. V souladu s ust. § 226 odst. 1 o.s.ř. je tento právní názor pro soud prvního stupně závazný. 5. Žalovaný dále k podané žalobě uvedl, že žalobou uplatněný nárok neuznává a navrhl zamítnutí žaloby, neboť dílo, tak jak bylo zadáno, bylo řádně dokončeno, bylo předáno. Žalobce nikdy žádné vady nereklamoval, a pokud byly žalovanému vytknuty nějaké vady, tyto žalovaný odstranil a finančně kompenzoval. Nikdy nebylo rozporováno, že by jakékoliv faktury nebyly uhrazeny. Dále žalovaný vznesl námitku nedostatku aktivní legitimace žalobce z titulu žaloby na vydání bezdůvodného obohacení a rovněž vznesl námitku promlčení, neboť má za to, že promlčecí doba počala běžet ode dne vystavení jednotlivých následně žalovanému uhrazených faktur, kdy tento den se žalobce dozvěděl o účtovaných skutečnostech, které mohl reklamovat. Faktura [číslo] [rok] byla vydána dne 14.12.2019, faktura [číslo] [rok] dne 13.10.2018, faktura [číslo] [rok] dne 6.11.2008, faktura [číslo] [rok] dne 24.11.2008, faktura [číslo] [rok] dne 16.12.2008, faktura [číslo] [rok] dne 23.3.2009, faktura [číslo] [rok] dne 6.5.2009, faktura [číslo] [rok] dne 1.6.2009, faktura [číslo] [rok] dne 7.8.2009, faktura [číslo] [rok] dne 12.6.2009, faktura [číslo] [rok] dne 6.10.2009, faktura [číslo] [rok] dne 9.11.2009, avšak žaloba byla podána až po zákonem dané lhůtě dne 2.11.2011. 6. Z níže uvedených listinných důkazů, výslechu svědka [titul] [jméno] [příjmení], výslechu zástupců znaleckého ústavu [] [anonymizována dvě slova], [] [anonymizováno] [titul] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], [titul] [příjmení] [příjmení], [titul za jménem] a výslechu zástupce znaleckého ústavu [právnická osoba] [titul] [jméno] [příjmení] [titul] soud učinil následující závěry ohledně skutkového stavu. 7. Z výpisu z [list vlastnictví], k.ú. [obec] bylo zjištěno, že na tomto je [katastrální úřad], k.p. [část obce], pro obec Brno, k.ú. [obec] vedeno