CS · EN DE FR brzy

249 C 15/2021-75 — Městský soud v Brně

ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2021:249.C.15.2021.1
Datum: 2021-11-25
Předmět: zaplacení 44.928 Kč s příslušenstvím - úvěr
Ustanovení: ["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§
["bezdůvodné obohacení""peněžité plnění""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 44.928 Kč s příslušenstvím - úvěr (["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 160 z. č. 99/19)
1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci 44, 928 Kč s úroky a úroky z prodlení ve výši, z částek a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru [číslo] podle níž žalovanému poskytl částku 40.000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku žalobci vrátit spolu se smluvním úrokem„ sjednaným ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 126,76 % ročně“ v pravidelných 18 měsíčních splátkách po 3.994 Kč. V rozporu s ujednáním ve smlouvě žalovaný zaplatil pouze sedm splátek po 3.994 Kč, tj. celkem částku 27.958 Kč. Dne 22. 4. 2020 žalovaný sdělil žalobci, že hodlá využít ochranné lhůty podle zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19. Ochranná doba trvala od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020. Protože žalovaný byla v prodlení se zaplacením splátek přesahujícím 65 dnů, došlo podle názoru žalobce podle smlouvy o úvěru„ bez dalšího k zesplatnění celého úvěru“ ke dni 23. 11. 2020. Žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, marně. 2. Žalovaný se ve věci – ač k tomu soudem vyzván – nevyjádřil, k jednání soudu dne 25. 11. 2021 se bez omluvy nedostavil, ač předvolán řádně a včas. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (srov. ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: 4. Z výpisu záznamů z registru SOLUS ze dne 16. 7. 2019 soud zjistil, že k uvedenému dni nebyla v tomto registru evidována žádná dlužná částka po splatnosti ve vztahu k žalovanému. 5. Z„ výpisu nebankovního registru klientských informací“ soud zjistil, že ke dni 16. 7. 2019 žalovaný v tomto registru měl údaj označený jako„ klient je v registru příliš nový nebo má rozpracované žádosti“. 6. Z listiny označení jako„ hodnocení klienta“ soud zjistil, že jsou v ní uvedeny tyto informace: pravidelný čistý měsíční příjem v částce 38.260 Kč, jde o příjem ze zaměstnání, pod výdaji uvedeno pouze„ životní minimum“ v částce 3.410 Kč a„ bydlení“ v částce 1.000 Kč. Ve formuláři je dále uvedeno, že žalovaný nežije ve společné domácnosti se žádnou další osobou, že nesplácí žádné splátky a nemá žádné (!) náklady na dopravu, kurzy, záliby apod. Dále je ve formuláři uvedeno, že žalovaný je ženatý a že je zaměstnaný s pracovním poměrem nikoli na dobu určitou (přitom z pracovní smlouvy, kterou měl žalobce od žalovaného k dispozici, naopak plyne, že pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou, a to do 1. 1. 2020, pozn. soudu). Informace uvedené v „ hodnocení klienta“ žalobce prakticky nijak neověřoval, zejména neověřoval údaje o výdajích žalovaného (navíc je zřejmé, že částka„ životní minimum“, je zcela imaginární částkou, bez vztahu k reálným výdajům žalovaného), resp. k dotazu soudu při jednání dne 25. 11. 2021 žalobce uvedl, že„ netuší, zda nějak ověřoval“ údaje uvedené ve formuláři. Dále je s podivem, že žalobce nevěnoval pozornost ani rozporu obsahu této listiny s ujednáním v pracovní smlouvě (ujednání o trvání pracovního poměru). 7. Z výpisu z účtu žalovaného za květen 2019, vedeného u [právnická osoba], soud zjistil, že na tento účet žalovanému byla připsána mzda, současně však z tohoto účtu byla provedena celá řada plateb, které vzbuzují otázku, o jaké platby se jedná, a ostražitý poskytovatel úvěru by se nepochybně takovou otázkou zabýval. Soud poukazuje především na řadu plateb označených jako „revolut.com“, dále platbu označenou„ [anonymizováno]“ aj. K těmto platbám žalobce při jednání na dotaz soudu neuvedl ničeho, žádné informace od žalovaného ani jiné k nim neměl. Z výpisu z účtu je rovněž zřejmé, že žalovaný využíval kontokorent (srov. dne 21. 5. 2019 vrácení a převedení kontokorentu). 8. Z výpisu z účtu žalovaného za červen 2019, vedeného u [právnická osoba], soud zjistil, že na tento účet žalovanému byla připsána mzda, současně však - stejně jako u předchozího - z tohoto účtu byla provedena celá řada plateb, které vzbuzují otázku, o jaké platby se jedná, a ostražitý poskytovatel úvěru by se nepochybně takovou otázkou zabýval. Soud poukazuje především na řadu plateb označených jako „revolut.com“ (a to v částkách výrazně vyšších než předchozí měsíc, a to v průběhu pěti kalendářních dní celkem tři platby po 5.000 Kč), dále platbu označenou„ [anonymizováno]“ (v částce 10.000 Kč), zahraniční platbu označenou jako„ [anonymizována dvě slova]“ (v částce 10.000 Kč) aj. K těmto platbám žalobce při jednání na dotaz soudu opět neuvedl ničeho, žádné informace od žalovaného ani jiné k nim neměl. Poskytovatel úvěru postupující s péčí řádného hospodáře by nepochybně před poskytnutím úvěru zjišťoval, jaký je důvod plateb uvedených na obou účtech žalovaného, jaký je osud kontokorentu, zda je tento řádně žalovaným splácen atp., a z jakého důvodu vlastně žalovaný, který deklaruje čistý měsíční příjem v částce cca 36.000 – 38.000 Kč a u něhož žalobce učinil závěr o pravidelných měsíčních výdajích ve výši 4.410 Kč (srov.„ hodnocení klienta“ provedené žalobcem), tzn. podle předpokladů žalobce by žalovanému měla k živobytí pravidelně zůstávat částka ve výši cca 31.600 – 33.600 Kč měsíčně, má vůbec potřebu kontokorentu, případně prostředků z úvěru ve výši 40.000 Kč, když takovou částku si mohl žalovaný podle závěrů žalobce jednoduše naspořit v průběhu doby kratší dvou kalendářních měsíců. Jak obsah výpisů z účtu, tak žádost o úvěr však svědčí o tom, že reálné výdaje žalovaného naprosto neodpovídaly tomu, co je uvedeno v „ hodnocení klienta“ ze dne 18. 7. 2019. 9. Z listiny označené jako„ Předsmluvní formulář“ soud zjistil, že žalovaný zamýšlel úvěr jako bezúčelový, ve zbytku jsou v tomto formuláři v přehledné tabulkové formě uvedeny v zásadě tytéž informace jako v „ návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvě o úvěru“. Obsah této listiny nebyl pro rozhodnutí ve věci určující. 10. Z výplatního lístku žalovaného za květen 2019 soud zjistil, že žalovanému byla za tento měsíc vyplacena čistá mzda v částce 35.916 Kč. 11. Z výplatního lístku žalovaného za červen 2019 soud zjistil, že žalovanému byla za tento měsíc vyplacena čistá mzda v částce 39.325 Kč. 12. Z části elektronického výpisu (listina označená jako„ doklad o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu) soud zjistil, že dne 18. 7. 2019 byla na bankovní účet žalovaného, vedený u [právnická osoba], odeslána částka 40.000 Kč (skutečnost, že se jedná o účet žalovaného, má soud za prokázanou výpisem z uvedeného čísla účtu, na němž je uveden jako majitel žalovaný). 13. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ze dne 23. 5. 2018 soud vzal za prokázané, že k uvedenému dni žalobce měl povolenou činnost„ poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení“. 14. Z pracovní smlouvy soud zjistil, že ji dne 2. 1. 2019 uzavřel žalovaný (jako zaměstnanec) a [právnická osoba] (jako zaměstnavatel), smlouva byla uzavřena na dobu určitou, místo výkonu práce je uvedeno„ [obec]“ 15. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 18. 7. 2019 soud zjistil, že v ní žalovaný uvedl adresu trvalého pobytu ([obec], [ulice] [číslo]) a odlišnou korespondenční adresu ([adresa žalovaného] [číslo]). Ve smlouvě je sjednán úvěr ve výši 40.000 Kč,„ zápůjční úroková sazba“ 126,76 % ročně a 18 měsíčních splátek po 3.994 Kč, tj. celkem měl podle této smlouvy žalovaný vrátit 71.892 Kč (což je ve smlouvě také uvedeno). 16. Z oznámení o schválení úvěru ze dne 19. 7. 2019 soud zjistil, že jím žalobce informoval žalovaného o tom, že akceptoval návrh na uzavření smlouvy o úvěru. 17. Z dodejky zásilky č. [anonymizováno] soud zjistil, že zásilku žalovaný, jemuž byla adresována (a zaslána na korespondenční adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru), nepřevzal, a tato se vrátila zpět žalobci jako nedoručená. Na zadní straně obálky je patrná část data„ 2. 7. 19“. Podle žalobce šlo o zásilku, jejímž obsahem bylo oznámení o schválení úvěru. 18. Z karty klienta – žalovaného – soud zjistil, že žalovaný žalobci splatil sedm splátek, z toho pouze jednu včas, ostatní byly zaplaceny výrazně po splatnosti. 19. Z předžalobní výzvy ze dne 5. 5. 2021 a připojeného poštovního podacího archu soud vzal za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky ve výši 38.242 Kč„ s příslušenstvím“ a smluvní pokutou a že tento přípis byl odeslán dne 5. 5. 2021 žalovanému na adresu [adresa žalovaného] [číslo], tj. na adresu, která je jako korespondenční adresa uvedena ve smlouvě o úvěru. Vzhledem k tomu, že žalobci nebylo známo (a netvrdil), kdy byla tato výzva doručena žalovanému, vychází soud z domněnky doručení třetí pracovní den po odeslání (srov. ustanovení § 573 o. z.), tj. ke dni 10. 5. 2021). 20. Z čestného prohlášení zaměstnance žalobce (označeného jako„ [anonymizováno 6 slov]“) ze dne 25. 1. 2019 soud nevzal za prokázané žádné skutkové tvrzení žalobce, které by bylo určující pro posouzení věci. Mělo-li touto listinou být prokázáno odeslání výzev k zaplacení ze dne 26. 8. 2019, ze dne 20. 4.

Citovaná ustanovení

§ (177/2020 Sb.)§ 86 (257/2016 Sb.)§ 1958 (89/2012 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2991 (89/2012 Sb.)§ 573 (89/2012 Sb.)§ 588 (89/2012 Sb.)§ 6 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 118a (99/1963 Sb.)§ 132 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.