32 C 93/2020-69 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 8.9.2020 domáhal se žalobce po žalované zaplacení částky 8 916,39 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Žalobce poskytuje zákazníkům možnosti zřídit si u něj [anonymizováno] kartu, na základě které může zákazník čerpat finanční prostředky do výše schváleného kreditního rámce. Žalobce v návrhu uvedl, že uzavřel s žalovanou smlouvu o službě [anonymizováno] účtu, na základě které žalovaná čerpala finanční prostředky prostřednictvím úvěrové karty, kdy celkem vyčerpala částku 7 495,91 Kč. Žalobce žalované zasílal pravidelné měsíční vyúčtování, kdy žalované také stanovil datum splatnosti jednotlivých vyúčtování. Pro případ prodlení s úhradou byl sjednán poplatek za prodlení, který činil u prodlení do 5 dnů částku 150 Kč, u prodlení do 10 dnů částku 250 Kč, u prodlení do 15 dnů částku 350 Kč, u prodlení do 20 dnů částku 450 Kč, u prodlení do 25 dnů částku 550 Kč a u prodlení do 30 a více dnů po splatnosti částku 650 Kč + 10% z celkového vyúčtování. Protože žalovaná vyúčtované částky neuhradila, vyzval jí žalobce dne 6.5.2020 k úhradě dlužné částky 7 495,91 Kč včetně poplatku z prodlení ve výši 1 420,48 Kč, do 10 dnů od odeslání výzvy. 2. Usnesením ze dne 4.5.2021, č.j. 32 C 93/2020-37, připustil soud aby do řízení namísto dosavadního žalobce [právnická osoba] vstoupila společnost [právnická osoba], neboť na tuto společnost byla postoupena pohledávka žalované, která je předmětem tohoto řízení. 3. Usnesením ze dne 25.6.2021, č.j. 32 C 93/2020-42, byl žalované ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu žalované a k ochraně jejích zájmů. 4. Opatrovník žalované k žalobě uvedl, že nárok žalobce neuznává ani co do důvodu ani co do výše, kdy má za to, že žalobce neprokázal, že smlouva byla skutečně uzavřena žalovanou. Opatrovník dále namítal, že i v případě, že by smlouvu uzavřela žalovaná, byla by taková smlouva neplatná, neboť žalobce nezkoumal úvěruschopnost žalované. 5. Soud provedl dokazování čtením podstatného obsahu listinných důkazů, kdy zjistil následující skutečnosti. 6. Ze smlouvy o službě [anonymizováno] účet ze dne 7.4.2019 bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta úvěrová karta a zřízen [anonymizováno] účet, kdy žalovaná čerpala prostřednictvím této karty finanční prostředky. Dle odst. 1.4 smlouvy bylo ujednáno, že žalovaná byla povinna hradit vyúčtování plateb vždy alespoň ve výši 10% všech dosud neuhrazených čerpání. V případě, že žalovaná nebude řádně vyúčtování alespoň v minimálním rozsahu hradit, je věřitel oprávněn požadovat smluvní sankce. 7. Z předávacího protokolu ze dne 9.4.2019 a občanského průkazu žalované bylo zjištěno, že původní žalobce ověřoval totožnost žalované prostřednictvím občanského průkazu, kdy si žalovaná i osobně převzala úvěrovou kartu od kurýra. 8. Z historie e-mailů zaslaných žalované a vyúčtování za měsíc květen 2019 a měsíc červen 2019 bylo zjištěno, že původní žalobce vyúčtoval žalované za měsíc květen 2019 celkem částku 9 311,56 Kč a za měsíc červen 2019 částku 80,59 Kč, kdy žalovanou prostřednictvím e-mailů opakovaně vyzýval k úhradě. 9. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 6.5.2020 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 7 495,91 Kč na jistině a částky 1 420,48 Kč na poplatky z prodlení, kdy žalované stanovila splatnost nejpozději do dne 16.5.2020. Dle dodejky byla výzva dána k poštovní přepravě dne 6.5.2020. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 12. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 13. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. 18. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy. 19. Mezi účastníky existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru, na základě které by předchůdce žalobce [právnická osoba] payments. a.s. poskytl žalované úvěr do výše úvěrového limitu, který by žalovaná čerpala prostřednictvím úvěrové karty a žalovaná byla povinna takto vyčerpané prostředky na základě vyúčtování vrátit. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Z předložených tvrzení a provedených listinných důkazů nemá soud za prokázáno, že by původní žalobce jakkoliv úvěruschopnost žalované zkoumal, původní žalobce tedy dostatečně aktivně nezjišťoval schopnost žalované úvěr splácet, tak jak to požaduje zákon. 20. Soud přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Žalobce soudu nepředložil žádný důkaz ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalované, nedostál tak své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“ 21. Pakliže soud dospěl k závěru, že smlouva byla absolutně neplatná od počátku, došlo ze strany žalované k bezdůvodnému obohacení, neboť zís