39 C 159/2019-132 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně podala dne 1. 11. 2019 městskému soudu žalobu, kterou se domáhala po žalované 1. a 2. zaplacení z titulu bolestného 150 000 Kč s tím, že žalobkyni byl usnesením Městského soudu v Brně z 19. 7. 2019 ustanoven zástupce z řad advokátů pro podání žaloby a zastupování v řízení o náhradu škody za úraz s trvalými následky. V dalším odůvodnění žaloby uvedla, že žalobkyně byla spolu se svojí rodinou (matka žalobkyně a dvě nezletilé děti, které byly v pěstounské péči matky žalobkyně) nájemnicí bytu [číslo] v domě na adrese [ulice a číslo] v [obec]. Žalované 1. a 2. měly předmětný bytový dům na výše uvedené adrese v podílovém spoluvlastnictví, kdy každá ze žalovaných vlastnila id. 1/2 nemovitosti. Bytový dům byl dlouhodobě v dezolátním a havarijním stavu, na což žalobkyně upozorňovala příslušné instituce. Nemovitost byla vlhká, v neudržovaném stavu, což zapříčinilo opadávání omítky, kusů cihel a dalšího materiálu ze zdí nemovitosti. Celá záležitost byla žalobkyní řešena se Stavebním úřadem [anonymizováno] [obec] a s veřejným ochráncem práv. Ze zprávy o šetření od JUDr. [jméno] [příjmení], tehdejšího zástupce veřejného ochránce práv z 10. 8. 2015 vyplývá skutečnost, že stavební úřad 16. 12. 2011 provedl kontrolní prohlídku bytového domu a spoluvlastníci nemovitosti byli vyzváni ke sjednání nápravy (zamezení ohrožení života a zdraví osob pádem uvolněné omítky a cihel dvorní fasády, zajištění ochrany plochy dvora proti pádu omítky a cihel tak, aby mohlo být umožněno bezpečné užívání). 5. 4. 2013 byla učiněna kontrolní prohlídka, dle které bylo konstatováno, že dům je stále zanedbán, cihly římsy hrozily uvolněním. Bylo doporučeno provést obnovu fasády, zapravení ozdění oken, soklu atd. Zástupce veřejné ochránkyně práv doporučil stavebnímu úřadu provedení další kontrolní prohlídky, neboť stav nemovitosti nebyl uspokojivý a hrozilo nebezpečí ohrožení života a zdraví osob. Stav nemovitosti žalobkyně opakovaně řešila i s právním zástupcem žalovaných. 2. V důsledku dezolátního stavu nemovitosti, kdy nesvítilo světlo na chodbě, odpadávající omítka a suť nebyla z chodby a schodiště, tedy z vnitřních prostor domu odklizena, žalobkyně 2. 11. 2016 upadla na schodech a způsobila si zranění, která jí dlouhodobě omezují v obvyklém způsobu života. 3. 11. 2016 žalobkyně vyhledala lékařskou pomoc, navštívila ambulanci v [nemocnice] bratří, byl jí doporučen klidový režim, chladné obklady a léky na bolest. Následně vyhledala lékařskou pomoc 15. 12. 2016 a 2. 4. 2019, když dosud je žalobkyně omezena v obvyklém způsobu života. Žalobkyně vedla aktivní způsob života, věnovala se několikrát týdně sportovním aktivitám. V důsledku neustálých bolestí není schopna aktivní životní styl udržovat. Žalobkyně požádala ve skutkových tvrzeních, aby byl vypracován znalecký posudek k náhradě nemajetkové újmy na výši bolestného. Žalobkyně se pokoušela se žalovanými dohodnout mimosoudně, a to na bolestném 150 000 Kč, nárok uplatněný předžalobní výzvou z 23. 10. 2019 byl odmítnut. 3. Soud zaslal žalobkyním, resp. po doložení plné moci jejich právnímu zástupci žalobu, výzvu k vyjádření a usnesení dle § 114b o.s.ř., když tyto písemnosti byly právnímu zástupci žalovaných doručeny do datové schránky 13. 1. 2020. V zákonem stanovené lhůtě 30 dnů se žalované vyjádřily písemným podáním z 11. 2. 2020 tak, že žalobu označily jako neopodstatněnou, a proto navrhly její zamítnutí s tím, že obě žalované převzaly nemovitost na adrese [ulice a číslo] v [obec] od [anonymizována dvě slova] [územní celek], s. p. – v [anonymizováno], přičemž k převodu došlo před vydáním nemovitosti. Do doby před zahájením dědických řízení s domem hospodařil [stát. instituce]. Těsně před převodem vlastnického práva na žalované shledala [anonymizována dvě slova] [územní celek], že v budově dlouhodobě nedocházelo k deregulaci nájemného, lhůta pro možnou deregulaci končila před domluveným převzetím budovy. Správní firma koncem roku 2011 provedla navýšení nájemného na maximální regulovanou výši, kdy došlo ke skokovému navýšení z částky 38,80 Kč/m2 na 111,95 Kč/m2. Tento krok byl pozdní aplikací principu řádného hospodáře, kdy převzetí nemovitosti žalovanými nebylo nájemci vnímáno příliš příznivě. Původní majitelka nemovitosti zahynula ve Vyhlazovacím táboře [anonymizováno] a její dědicové, pan [jméno] [celé jméno žalovaného], otec žalované 2. a Dr. [jméno] [příjmení], matka žalované 1. byli zapsáni do katastru nemovitostí v roce 1946 bez svého vědomí a na nemovitost byla vyhlášena národní správa. Nikdy nedošlo ke znárodnění budovy a žalobkyně se o svém nároku dozvěděly více jak 40 let po smrti svých rodičů a nemovitosti převzaly po ukončení dědických řízení a zrušení národní správy. Tomu odpovídal stav nemovitosti způsobený tím, že její správu obstarával [stát. instituce], který do oprav nemohl, až na výjimky, investovat, neboť se nejednalo o majetek magistrátu, resp. státu. Deregulace nájemného a skutečnost, že došlo k převzetí domu majitelkami, se projevila i tak, že z 8 nájemníků 5 ukončilo v průběhu prvního půl roku po převzetí domu nájemní smlouvy a z bytů se odstěhovali. Dílem to bylo způsobeno navýšením nájemného a druhým důvodem bylo to, že ohledně předmětné budovy nedojde k privatizaci bytového fondu, jak se někteří nájemníci mylně domnívali. V době, kdy k incidentu tvrzenému žalobkyní mělo dojít, byly v době obsazeny dvě bytové jednotky, a to byt č. 6 ve II. patře a byt č. 7 ve III. patře. 21. 3. 2012 uzavřely žalované prostřednictvím svého právního zástupce s [právnická osoba] s.r.o. smlouvu o obstarání správy nemovitosti. [právnická osoba] byla pověřena kompletní správou domu včetně zajištění nutných oprav. Do částky 5 000 Kč byla oprávněna opravu zajistit samostatně a nad tento limit byl nutný předchozí souhlas žalovaných, resp. jejich právního zástupce. Za firmu [právnická osoba] vykonával faktickou správu [jméno] [příjmení], žalované jako majitelky za [příjmení] [příjmení] zastupoval Mgr. [jméno] [příjmení]. Ohledně úklidu v domě již od samého počátku fungování v novém vlastnickém uspořádání odmítli nájemníci zajištění úklidu společných prostor v domě s tím, že uspořádání bylo takové, že se na úklidu podíleli nájemníci sami a tato služba jim nikdy nebyla rozpočítávána k úhradě v rámci služeb spojených s nájmem, což je patrno i z evidenčních listů. Žalobkyně užívala bytovou jednotku č. 6 ve II. patře budovy spolu s matkou. Vztahy s ostatními nájemníky byly čistě praktické a věcné, obě paní [celé jméno žalobkyně] nad ostatními nájemníky vyčnívaly intenzitou, se kterou zahrnovaly majitelky stížnostmi, a to majitelkám i oficiální cestou. Tvrzení se opírá o sérii oznámení, která byla žalobkyní a její matkou činěna snad na všechny existující instituce. Mgr. [anonymizováno] byl přítomen minimálně dvěma společným inspekcím ze strany stavebního úřadu, hygieny a minimálně v jednom případě ze strany památkové péče a dalších institucí. Kontroly proběhly tak, že byl prohlédnut celý dům od půdy po střechu a bylo shledáno, že přes značně zanedbaný stav zde nejsou žádné závady bránící řádnému užívání, s výjimkou neuspokojivého stavu dvorní fasády, kdy bylo nutno provést její částečné otlučení, zajištění a vyřešení přístupu k popelnicím. Z toho důvodu byly volné kusy omítky odstraněny a nad dveře na dvůr instalována stříška, která mohla zabránit zranění pro případ pádu uvolněné omítky. Na doporučení bylo změněno i umístění popelnic a byl částečně omezen přístup na dvůr, od čehož se ustoupilo na tlak žalované a její matky dle jejich dopisu z 27. 7. 2012. Žalobkyní tvrzená nebezpečná železná konstrukce byla ve skutečnosti staré klepadlo na koberce, které bylo na náklad nájemců odstraněno, i když zřícením nehrozilo. Při druhé kontrole byl stav dvorní fasády stabilizován. Z podnětu paní [celé jméno žalobkyně] starší bylo ještě uloženo, aby byly odstraněny nebezpečné předměty ze sklepa (prošlé léky uložené bez vědomí majitele). Toto bylo provedeno na místě Mgr. [anonymizováno], jednalo se o 4 balení prošlých léčiv). Žalované se v případě stížností snažily reagovat na opodstatněné nedostatky, které se týkaly povinností pronajímatelů. Konflikty žalobkyně a její matky a jejich stížnosti tento rámec zásadně přesahovaly, kdy měly i problematické soužití s ostatními nájemníky či požadovaly po majitelkách vyřešit věci s vlastnictvím budovy nesouvisející, jak např. vyplývá ze stížností 29. 7. 2011 a 27. 7. 2012. Kuriózní je případ, kdy e-mailem 19. 10. 2015 požadovala žalobkyně vedena nutkavým pocitem, aby majitelky vzhledem k paranormálním jevům v budově věnovaly prostředky z prodeje nemovitosti na dobročinné účely, kdy případné rozdělení byla žalobkyně připravena zajistit. Obě [celé jméno žalobkyně] namítaly neuspokojivý stav užívaného bytu, kde opravy byly povinností majitele. Přes řemeslníky dodané [právnická osoba] byly nedostatky odstraněny. Co se týče stavu bytu č. 6, nebyl, snad až na jedinou výjimku, zástupci majitelem zpřístupněn, kdy bylo patrné, že není v dobrém stavu zejména z hlediska dlouhodobě zanedbané údrž