104 C 147/2020-70 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 17.7.2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 600 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 3 936 Kč z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně v návrhu uvedla, že s žalovaným dne 8.2.2019 uzavřela prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 8 000 Kč a žalovaný se tuto zavázal vrátit společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 600 Kč, a to do 10.3.2019 Smlouva měla být uzavřena tak, že žalovaný vyplnil na webových stránkách žalobkyně www.coolcredit.cz formulář s žádostí o poskytnutí zápůjčky, zadal své osobní a kontaktní údaje. Smlouva pak byla žalovaným odsouhlasena PIN kódem zasílaným žalovanému na telefonní číslo. V čl. 2 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaný ve lhůtě zápůjčku ani poplatek neuhradil. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě, avšak žalovaný doposud nic neuhradil. Ke dni podání žaloby požadovala žalobkyně uhrazení jistiny ve výši 8 000 Kč, poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 600 Kč, poplatků za upomínání ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 936 Kč. Dopisem ze dne 21.2.2020 byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka. 2. Podáním doručeným soudu dne 25.1.2021 vzala žalobkyně žalobu co do částky 2 000 Kč představující poplatky za upomínání zpět, soud proto řízení usnesením ze dne 1.9.2021, č.j. 104 C 147/2020-40, co do této částky zastavil. 3. Žalovaný ve svém písemném vyjádření uvedl, že uplatněný nárok neuznává, neboť nemá za to, že by s žalobkyní dne 8.2.2019 uzavřel smlouvu o zápůjčce. Žalovaný uvedl, že již v minulosti došlo ke zneužití jeho osobních údajů, a to i občanského průkazu, má proto pochybnost, zda nejde o podobný případ. Žalovaný dále namítá, že smlouva měla být uzavřena distančním způsobem, kdy žalobkyně řádně neověřovala úvěruschopnost žadatele. 4. Z provedených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že dne 8.2.2019 byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na které se žalobkyně jako věřitel zavázala poskytnout žalovanému jako dlužníku částku 8000 Kč, a žalovaný se zavázal tuto částku společně s poplatkem za poskytnutí ve výši 2 600 Kč žalobkyni vrátit do 10.3.2019. V čl. 2 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta 0,1% z dlužné částky denně pro případ prodlení, a dále byly ujednány jednotlivé náklady věřitele v případě vyzývání dlužníka k úhradě dluhu. Obsah smlouvy byl ze strany žalovaného odsouhlasen zadaným PIN kódem. 6. Z print screenu obrazovky bylo zjištěno, že dne 8.2.2019 byla z účtu majitele [právnická osoba] na účet č. [bankovní účet] zaslána částka 8 000 Kč. 7. Ze sdělení banky ze dne 6.4.2022 bylo zjištěno, že jediným majitelem a disponentem účtu č. [bankovní účet], kam byla zaslána částka 8 000 Kč, byl od založení účtu až do současnosti žalovaný. 8. Z fotokopie občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného na základě předloženého občanského průkazu. 9. Z upomínky ze dne 17.3.2019, ze dne 24.3.2019, ze dne 31.3.2019, ze dne 9.4.2019 a ze dne 24.4.2019 bylo zjištěno, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dluhu, přičemž v rámci první upomínky ze dne 17.3.2019 byla žalovanému stanovena lhůta k úhradě nejpozději do 22.3.2019. Dopisem ze dne 21.2.2020 byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka. 10. Z výplatního lístku za měsíc prosinec 2018 a leden 2019 bylo zjištěno, že žalovaný předložil žalobkyni potvrzení o svých příjmech ze zaměstnání, kdy jeho příjem činil v měsíci prosinci 2018 částku 27 605 Kč a v lednu 2019 částku 22 428 Kč. 11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 12. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 13. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 14. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Dle § 573 o.z., se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 19. Dle ust. § 1958 odst. 2 o.z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 20. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. 21. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy. 22. Mezi účastníky existovala vůle uzavřít smlouvu o zápůjčce, na základě které by žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 8 000 Kč a žalovaný by žalobkyni vrátil částku 10 600 Kč, tj. jistina ve výši 8 000 Kč a poplatek ve výši 2 600 Kč. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobkyně uvedla, že schopnost žalovaného poskytnutou zápůjčku splácet byla ověřena na základě dotazů na žalovaného ohledně jeho příjmů, kdy k tomuto byl žalovaným předložen i výplatní lístek za měsíc prosinec 2018 a leden 2019, kdy pokud jde o výdaje, měl žalovaný uvést, že jeho výdaje činí 3 500 Kč, že nemá žádné vyživovací povinnosti k dětem a žalobkyně při zohlednění výdajů vycházela z nezabavitelného minima ve výši 6 400 Kč. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy k ověřování výdajů žalovaného jako je například karta zákazníka, inkaso a další výdaje, kdy pokud si ověřila pouze příjmy žalovaného a neměla přehled o výdajích žalovaného a odečetla pouze nezabavitelné minimum, které reálně neodpovídá skutečně vynakládaným výdajům, má soud za to, že žalobkyně dostatečně nezjišťovala schopnost žalovaného zápůjčku splácet, tak jak to požaduje zákon, když před poskytnutím zápůjčky neměla řádně ověřené příjmy a výdaje žalovaného spotřebitele. 23. Soud přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Pakliže žalobkyně ověřovala pouze příjmy žalovaného a naprosto ignorovala výdaje žalovaného, nedostála t