39 C 36/2021-223 — Městský soud v Brně

1. Původně žalobce a) [celé jméno původního účastníka], narozený [rok] a žalobkyně b) [celé jméno žalobkyně], narozená [rok], podali Městskému soudu v Brně dne 16. 2. 2021 žalobu, kterou se domáhali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví přikázáním věci za náhradu, a to nemovité věci, pozemku [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], když náhrada za podíl měla být stanovena polovinou ceny obvyklé zjištěné znaleckým posudkem s tím, že původně žalobci a) a b) se žalovaným byli podílovými spoluvlastníky výše specifikované nemovitosti, když podílové spoluvlastnictví účastníků bylo zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec a okres [okres] Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město. Žalobci a) a b) byli podílovými spoluvlastníky k ideální jedné polovině, žalovaný byl pak podílovým spoluvlastníkem ideální druhé poloviny. Ideální polovinu domu nabyli žalobci kupní smlouvou v roce 1979, když získali zároveň právo užívat byt ve II. nadzemním podlaží spolu s garáží v suterénu domu. Druhou polovinu vlastnil tehdy [jméno] [celé jméno žalovaného], otec žalovaného, když s vlastnictvím ideální druhé poloviny bylo spojeno právo užívat byt v I. nadzemním podlaží. Mezi účastníky, resp. podílovými spoluvlastníky nastaly názorové neshody stran údržby nemovitostí, a to po smrti [jméno] [celé jméno žalovaného], kdy druhou ideální polovinu domu nabyl žalovaný. Z dosavadního jednání se žalovaným ohledně úpravy, oprav a údržby nemovitosti nedošlo v zásadě k žádné opravě, kdy žalovaný se vyjádřil tak, že nemá zájem nemovitosti opravovat, aby nedošlo k jejich zhodnocení. V roce 2020 účastníci uzavřeli dohodu, v důsledku čehož byl vypracován posudek stavebně-technického stavu předmětné nemovitosti ze strany Ing. [jméno] [příjmení], kde cena nemovitosti byla stanovena částkou 8 850 000 Kč. Účastníci mezi sebou jednali, kdy návrh žalovaného zaplatit žalobcům za vypořádání 4 800 000 Kč je pro žalobce nepřijatelný. Žalovaný změnil svůj přístup k řešení záležitostí týkajících se společného hospodaření se společnou věcí, kdy žalobci mají zájem na tom, aby bylo co nejdříve rozhodnuto o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, protože žalobci mají zájem o dům nadále pečovat jako výluční vlastníci a nechtějí množit soudní spory o další řízení. Případnou částku na vypořádání (4 425 000 Kč) jsou k datu podání žaloby ochotni a schopni vyplatit okamžitě. Žalobci nemají jinou možnost bydlení na rozdíl od žalovaného, jehož bytová potřeba je uspokojena. V první řadě je účelnost stran využití společné věci dána silněji na straně žalobců, kdy tito mají zájem druhý byt případně pronajímat a zisk investovat do údržby nemovitostí či do vlastní zdravotní péče. Žalobci neměli v době podání žaloby zájem ve spoluvlastnickém vztahu nadále setrvávat, na vypořádání podílového spoluvlastnictví se žalovaným se nemohou dohodnout. Právní rozdělení nemovitosti na jednotky by bylo neúčelné a neřešilo by situaci, kdy je mezi vlastníky spor o způsobu hospodaření se společnou věcí, žalobci se osobně o nemovitost starají a zajišťují její údržbu a správu, v nemovitosti fakticky žijí a užívají více jak 40 let předmětnou nemovitost a mají zájem o přikázání nemovitosti do jejich vlastnictví za náhradu a splňují i kritérium solventnosti. Ze všech těchto důvodů se žalobci domáhají zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti za náhradu. 2. Žalovanému, resp. jeho právnímu zástupci byla doručena žaloba s výzvou k vyjádření k žalobě dne 30. 3. 2021. Žalovaný se vyjádřil písemným podáním z 15. 4. 2021, kde navrhl zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti tak, že předmětná nemovitost bude rozdělena na bytové jednotky a společné části domu dle § 1144 OZ s tím, že byt v I. nadzemním podlaží nemovitosti obývá maminka žalovaného ([jméno] [anonymizováno]), a byt ve II. nadzemním podlaží užívají žalobci. Tvrzení žalobců o tom, že užívají i garáž, není pravdivé, kdy tuto skutečnost žalobci ničím nepodložili, pouze tvrdili, že jsou to právě oni, kterým náleží právo užívat garáž v suterénu domu. Vlastnické a užívací právo ke garáži a sklepní místnosti v domě není žádným právním titulem spoluvlastníky upraveno. Není pravdou, že by o údržbu nemovitosti se starali žalobci po dohodě s otcem žalovaného, [jméno] [celé jméno žalovaného], kdy první větší oprava domu byla provedena v roce 2002 (výměna rozvodů vody, kanalizace a plynu). Práce v obou bytech i společných prostorách zajistil a prováděl bratr žalovaného, který v té době v domě žil se svými kolegy, kdy byl účtován jen materiál a práce kolegů. V roce 2003 byla opravena fasáda domu, což zajišťoval žalovaný, který zajistil dodavatele opravy fasády. V roce 2011 byl vyměněn plot před domem včetně vstupní branky, kdy ani tuto opravu [jméno] [celé jméno žalovaného] žalobcům nesplácel, pouze náklady na bránu při vjezdu do garáže uhradil žalobce, neboť se s [jméno] [celé jméno žalovaného] neshodli na tom, jaký typ brány má být pořízen. Z toho vyplývá opak, než tvrdí žalobce. Splácení podílu na nákladech za opravy bylo výjimečné, navíc [jméno] [celé jméno žalovaného] se na opravách osobně podílel a na údržbě domu se podílel nejen žalovaný, ale i jeho bratr [jméno]. Tvrzení žalobců, že žalovaný nemá v úmyslu nemovitost opravovat, aby nedošlo k jejímu zhodnocení a navýšení ceny pro odkup, je účelové a nepravdivé, nepravdivé je i tvrzení žalobců, že za posledních pět let nedošlo k žádné opravě. Účastníci řízení v minulosti spolu komunikovali a dohodli se na opravě balkonů v roce 2017. Co se týče roku 2018, došlo k zatečení dešťové vody do domu, a škodu na základě vyřízení pojistné události žalovaným hradila pojišťovna ze společné pojistky na celý dům. V roce 2020 žalovaný zajistil opravu střešního vikýře a na základě revizní zprávy i namontování nového vikýře. Není pravdou, že návrh na zateplení nemovitosti poslali žalobci žalovanému včetně položkového rozpočtu a ceny, žalobce cenu za zateplení sdělil ústně s tím, že částka se bude měnit. Žalovanému byl zaslán pouze slepý rozpočet, tedy položkový výpis bez uvedení cen. Žalovaný má zájem o dům pečovat, některé opravy ze své iniciativy zprostředkoval a snažil se nalézt optimální řešení pro správu předmětného domu. Tvrzení žalobců, že mají nezájem svůj spoluvlastnický podíl komukoliv prodat, není rovněž pravdivé, kdy v rámci první schůzky v únoru 2021, aniž žalobci sdělili záměr podat žalobu, která byla téhož dne (16. 2. 2021) podána, resp. sepsána, navrhovali prodej podílu a zjišťovali zájem žalovaného. Právní zástupkyně žalobců 3. 3. 2021 zaslala e-mail, kterým žalobci navrhovali a odůvodňovali cenu 7 900 000 Kč, kterou by byli ochotni za spoluvlastnický podíl prodat. 15. 3. 2021 právní zástupkyně žalobců informovala právního zástupce žalovaného v důsledku změny postoje o tom, že klienti neprodají ideální polovinu domu a ve věci bude rozhodovat soud. 3. Co se týče znaleckého posudku [číslo] [rok], kde byla stanovena cena nemovitostí 8 850 000 Kč, z toho vyplývá, že polovina vlastnického podílu byla stanovena na částku 4 425 000 Kč, kde žalovaný na jednání 16. 2. 2021 navrhl, že zaplatí žalobcům 4 800 000 Kč z titulu vypořádání vlastnického podílu. Žalobci požadovali uhradit 7 900 000 Kč za svůj spoluvlastnický podíl, tedy částku vyšší, než je polovina ceny určená znaleckým posudkem. Žalovaný nepovažuje za vhodný způsob řešení vypořádání tak, jak byl navržen žalobci. Žalovaný má za to, že je nezbytné podílové spoluvlastnictví zrušit, žalovaný nesouhlasil se způsobem rozdělení a s vypořádáním vlastnictví nemovitých věcí. Žalobci vymezují, že na rozdíl od žalovaného nemají vyřešenou bytovou potřebu a jinou možnost, než v domě nemají. V případě matky žalovaného, která bytovou jednotku reálně obývá, je situace totožná, kdy maminka žalovaného nemá jinou možnost bydlení. Není pravdou, že by bytová potřeba na straně žalobců byla dána silněji. Jestliže žalobci nastiňují možný záměr s bytovou jednotkou žalovaného následně pronajímat a získané finance investovat do správy domu či zdravotní péče, současně však tvrdí, že by maminku žalovaného nechali bezúplatně užívat byt, kdy žalovanému není jasné, jakým způsobem žalobci hodlají účelně využívat byt a ponechat jej mamince žalovaného k bezplatnému užívání. Citová vazba k nemovitosti je na obou stranách dána stejně. Žalovaný rovněž nesouhlasil s tím, že právní rozdělení nemovitosti na jednotky by bylo neúčelné, k čemuž odkázal na rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 22 Cdo 2595/2008. Další argument žalobců, že se osobně o dům starají, neobstojí, neboť správu a údržbu nemovitých věcí v minulosti zastával také žalovaný. Maminka žalovaného má totožné citové a rodinné vazby k bytu, jako cítí žalobci. Návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví byl podán v nevhodnou dobu pro žalovaného, kdy v této fázi probíhajícího řízení současně s písemným vyjádřením k žalobě podává žalovaný návrh na odklad zrušení spoluvlastnictví dle § 1155 odst. 1 OZ z důvodu