39 C 65/2022-43 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 28. 7. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 13 570 Kč s příslušenstvím z této částky a dále pak s procentuální výměrou zákonného a dohodnutého úroku od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to z titulu zápůjčky, kterou poskytl žalovanému právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]). Zápůjčku měl žalovaný vrátit včetně kapitalizovaných úroků a poplatků v 60 týdenních splátkách po 439 Kč s poslední splátkou 11. 10. 2019. Žalovaný uhradil na zápůjčce 430 Kč, dále pak již ničeho neuhradil. Takto vzniklá pohledávka byla postoupena na současného žalobce. 2. Pokud soud vydal v této právní věci platební rozkaz, nepodařilo se jej žalovanému doručit do vlastních rukou. Za tohoto stavu byl tedy vydaný platební rozkaz zrušen dle § 173 odst. 2 o.s.ř. 3. Žalobce souhlasil v žalobě s rozhodnutím bez jednání dle § 115a o.s.ř. Žalovanému byla na zjištěnou adresu bydliště doručována žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva k vyjádření k postupu soudu dle § 115a o.s.ř., když žalovaný měl tyto písemnosti doručeny fikcí na základě sdělení dle § 49 odst. 4 o.s.ř., které bylo po vrácení nevyzvednuté obsílky soudu vyvěšeno na úřední desce soudu 13. 6. 2022 s poučením žalovanému. Přes poučení žalovaný nijak nereagoval, obsílku si nevyzvedl, proto desátý den od data vyvěšení sdělení na úřední desce soudu je možno považovat za den doručení, a to fikcí. 4. Žalovaný se nevyjádři ani k žalobě ani k postupu soudu ohledně rozhodnutí bez jednání, soud měl tedy za to, že i žalovaný takto souhlasí s aplikací § 115a o.s.ř. 5. Soud v této právní věci provedl dokazování čtením listinných důkazů, a to zejména pak smlouvou o zápůjčce ze 17. 8. 2018, [číslo] výzvou k plnění z 25. 2. 2021, oznámením o postoupení pohledávky z 20. 1. 2020, poštovním podacím lístkem z 14. 2. 2020 a 26. 2. 2021, tabulkou umoření zápůjčky z 27. 1. 2020, seznamem postoupených pohledávek, smlouvou o postoupení pohledávek z 20. 1. 2020, výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobce ze 7. 6. 2018. 6. Po zhodnocení výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj: 7. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence právního předchůdce žalobce ([právnická osoba], [IČO]), když se jedná o obchodní korporaci zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze a podnikající mj. v oblasti poskytování nebankových úvěrů a půjček. Z doloženého výpisu z obchodního rejstříku ze 7. 6. 2018 byla prokázána i existence žalobce jako současného vlastníka pohledávky a obchodní korporace podnikající rovněž v oblasti poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru. O existenci žalobce soud rovněž má povědomost ze své úřední a rozhodovací činnosti (výpis z obchodního rejstříku ohledně žalobce ze 7. 6. 2018). 8. Ze smlouvy o zápůjčce ze 17. 8. 2018 je prokázáno, že tato smlouva byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, když žalovanému byla touto smlouvou poskytnuta zápůjčka 14 000 Kč. Žalovaný měl tuto zápůjčku vrátit spolu s poplatkem 12 283 Kč sestávajícího se z úroku, poplatku za zpracování, doručení a administrativní činnost a poplatku za vedení zákaznického účtu v pravidelných týdenních splátkách 439 Kč s poslední splátkou 382 Kč. Žalovaný měl tedy zaplatit žalobci celkovou částku 26 283 Kč v 60 týdenních splátkách, když poslední splátku měl žalovaný uhradit do 11. 10. 2019. Ze skutkových tvrzení žalobce, s přihlédnutím k tabulce umoření dluhu je zřejmé, že byť byla žalovanému tato zápůjčka poskytnuta, žalovaný uhradil toliko 430 Kč. Pokud tedy soud odečetl uhrazenou částku od zápůjčky, z tohoto vyplývá, že žalovaný dluží 13 570 Kč. Co se týče dalšího obsahu smlouvy, žalobce tvrdil v žalobě, že jeho právní předchůdce posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného zápůjčku splácet, a to před uzavřením smlouvy o zápůjčce. Pokud žalovaný uváděl, že vycházel z dokladů poskytnutých žalovaným, které byly specifikovány v zákaznické kartě, tato zákaznická karta včetně pracovní smlouvy, výplatních pásek za tři měsíce, doklady o placení nákladů na bydlení nebyly doloženy, když ze samotného písemného vyhotovení zápůjčky nevyplývá, že by v této smlouvě byly jakýmkoliv způsobem zohledněny finanční, osobní a výdělkové možnosti žalovaného v rámci přezkoumání jeho úvěruschopnosti (smlouva o zápůjčce ze 17. 8. 2018, [číslo] tabulka umoření z 27. 1. 2020). Žalovaný tak z titulu nesplácení zápůjčky dluží na jistině 13 570 Kč a na poplatku 10 655,45 Kč. Takto vzniklá pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek z 20. 1. 2020 postoupena na současného žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn přípisem z 20. 1. 2020 (smlouva o postoupení pohledávky z 20. 1. 2020, seznam postoupených pohledávek, oznámení žalovanému o postoupení pohledávky z 20. 1. 2020, poštovní podací arch z 14. 2. 2020). 9. V rámci skutkových tvrzení uvedených v žalobě tedy žalobce jako vlastník pohledávky specifikoval svůj nárok tak, že se tento sestává ze žalobní jistiny 13 570 Kč, dlužného poplatku vyčísleného částkou 10 655,45 Kč, když žalobce nadále požaduje po žalovaném kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, kapitalizovaný úrok a dále pak zákonný úrok z prodlení a dohodnutý úrok z jistiny dluhu od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalovaný byl před podáním žaloby písemně vyzván k úhradě dluhu v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. dne 25. 2. 2021, když je zřejmé, že na tuto předžalobní výzvu žalovaný nijak nereagoval (předžalobní upomínka z 25. 2. 2021, poštovní podací arch z 26. 2. 2021). 10. Jak vyplývá z výše uvedeného, sám žalovaný zůstal v této věci naprosto nečinný, k žalobě se žádným způsobem nevyjádřil, neuvedl tedy ničeho právně ani skutkově podstatného či významného. 11. Co se týče právní kvalifikace této věci, s ohledem na datum uzavřené smlouvy o zápůjčce soud podle § 3028 odst. 1 OZ posoudil tuto věc dle platné právní úpravy. 12. Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji využil dle libosti a po čase vrátil věci stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, což platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr či změnou takové smlouvy ohledně významného navýšení výše úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací získaných nejen od spotřebitele, ale i pokud je to nezbytné, nahlédnutím do databází, které umožní posoudit úvěruschopnost věřitele. Spotřebitelský úvěr je poskytnut tehdy, pokud je zřejmé, že spotřebitel bude schopen poskytnutý úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. 16. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, když bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, z právního důvodu, který odpadl, užitím cizí hodnoty protiprávně anebo tím, že za něj bylo plněno, co po právu měl plnit sám. 17. Po aplikaci právní kvalifikace této věci k prokázanému skutkovému ději soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze a toliko částečně a navíc z jiných právních důvodů, než jak vyplynulo z tvrzení žalobce. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému smlouvou o zápůjčce ze 17. 8. 2018 byla tato zápůjčka poskytnuta ve výši 14 000 Kč. Tuto zápůjčku měl žalovaný vrátit s poplatky, kapitalizovanými úroky v celkové výši 26 283 Kč v pravidelných týdenních splátkách v počtu 60x 409 Kč s poslední splátkou 382 Kč. Žalovaný na svém dluhu uhradil pouze 430 Kč, ničeho dále nehradil. 18. Je prokazatelné z tabulky umoření, že žalovanému byla zápůjčka 14 000 Kč poskytnuta, když žalovaný nehradil dále kromě částky 430 Kč ničeho. Po odečtení uhrazené částky 430 Kč od původní výše zápůjčky je zřejmé, že žalovaný dluží částku, která tvoří předmět žalobní jistiny. Co se týče platnosti uzavřené smlouvy o zápůjčce, soud dospěl k závěru, že takto uzavřená smlouva o zápůjčce je neplatnou z důvodu dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť byť žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, toto nebylo vůbec prokázáno, doloženo a ani z předložené smlouvy o zápůjčce nevyplývá, že by žalovaný jakýmkoliv způsobem v souladu se zákonem úvěruschopnost a schopnost žalovaného půjčku splácet zkoumal. Zákaznická karta nebyla předložena, proto z toho důvodu sud konstatuje, že žalobce ani jeho právní předchůdce nedoložil, že by byly ověřeny příjmy a výdaje žalovaného. 19. Z toho důvodu je smlouva o zápůjčce absolutně neplatná, nicméně protože bylo prokázáno, že žalovanému zápůjčka 1