42 C 243/2020-190 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 31. 8. 2020 domáhal zaplacení částky ve výši 47.274,80 Kč s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Svoji žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalované částku ve výši 25.000 Kč. Žalovaná se zavázala částku jistiny vrátit spolu s poplatkem za správu úvěru ve výši 5.500 Kč, poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 4.750 Kč a úroky ve výši 28,85 % p.a. z poskytnuté jistiny Žalovaná měla úvěr splácet prostřednictvím 13 měsíčních splátek po 3.250 Kč. Žalovaná však své povinnosti včas a řádně neplnila. Pohledávka za žalovanou byla následně prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobce. Ačkoli byla žalované ze strany žalobce zaslána předžalobní výzva, ta do dnešního dne svůj dluh neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila, byť jí byla jak žaloba, tak výzva k vyjádření se přípustným způsobem podle zákona č. 99/1963 Sb., dále jen o. s. ř., zaslány. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se žalovaná po řádném a včasném předvolání bez omluvy nedostavila, žalobce se z jednání omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud jednal v nepřítomnosti účastníků a rozhodl po provedeném dokazování na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k těmto dílčím skutkovým závěrům: 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], s žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se předchůdce žalobce zavázal, že poskytne žalované peněžní prostředky ve výši 25.000 Kč. Z prohlášení ve smlouvě a podpisu žalované vyplývá, že žalovaná převzala částku vyplaceného úvěru v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se dle obsahu smlouvy zavázala spolu s poskytnutou jistinou vrátit právnímu předchůdci žalobce též poplatek za správu úvěru ve výši 5.500 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 4.750 Kč a úroky ve výši 28,85 % p.a. Celkem se tak zavázala uhradit předchůdci žalobce částku 42.250 Kč. Splácení úvěru bylo dle odstavce III. smlouvy nastaveno formou 13 měsíčních splátek po 3.250 Kč splatných vždy k 10. dni kalendářního měsíce. Ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru jsou stejně jako ve smlouvě zachyceny parametry úvěrové smlouvy. Ve smlouvě a předsmluvním formuláři byla rovněž definována roční procentní sazba nákladů úvěru ve výši 189,38 %, dále údaje o zesplatnění úvěru pro případ prodlení klienta a účtovaných nákladech za opožděné platby. Žalovaná vyjádřila souhlas se zpracováním osobních údajů v k tomu určené listině, přílohu ke smlouvě tvořil předpis vypočtených splátek úvěru. 6. Dále se soud zabýval okolnostmi platného uzavření úvěrové smlouvy. V žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaná ohledně svých aktiv a pasiv uvedla, že její příjem ze závislé činnosti činí 12.006 Kč měsíčně, shodnou částku rovněž uvedla v kolonce„ průměrné měsíční příjmy celé domácnosti“. Na straně výdajů žalovaná doplnila, že její průměrné měsíční výdaje za poslední 3 měsíce vynaložené na bydlení činí 2.500 Kč měsíčně, na energie 500 Kč měsíčně, náklady na ostatní výdaje dosahují částky 500 Kč měsíčně a na stravu částky 9.000 Kč měsíčně. Za průměrné měsíční výdaje celé domácnosti pak označila částku ve výši 6.500 Kč měsíčně. Žalovaná dále zaškrtnutím příslušné položky stvrdila, že má zkušenosti a znalosti týkající se spotřebitelských úvěrů. 7. Ze mzdového výměru k zaměstnavateli [právnická osoba] ze dne [datum], dodatku ke smlouvě z téhož dne a dodatku ze dne [datum], vše uzavřené k pracovní smlouvě ze dne [datum], vyplývá, že žalovaná měla sjednaný pracovní poměr k zaměstnavateli [právnická osoba], o výši měsíční mzdy v částce 16.000 Kč s tím, že zaměstnanec může svůj příjem navýšit o bonus za jednotlivé projekty. Z výplatní pásky žalované za měsíc [číslo] je zřejmé, že od zaměstnavatele [právnická osoba], jí byla vyplacena mzda ve výši 12.006 Kč. V čestném prohlášení žalované ze dne [datum] žalovaná uvedla, že sdílí společnost domácnost s přítelem, kterému přispívá na bydlení částkou 3.000 Kč měsíčně na nájem a energie. Jako kontaktní osobu uvedla žalovaná osobu svého tchána. Z listiny označené jako finanční analýza, podepsané žalovanou dne [datum], je zřejmé, že měsíční volné finanční zdroje žalované byly vypočteny ve výši 4.506 Kč způsobem, kdy předchůdce žalobce odečetl od uváděného příjmu žalované (12.006 Kč) tvrzené výdaje jednotlivce (6.500 Kč) a částku rezervy na neočekávané výdaje (1.000 Kč). Listina neobsahuje vypočtené minimální měsíční výdaje žalované, ačkoli formulář obsahuje předtištěnou tabulku pro takový postup. Předchůdce žalobce zde dospěl k závěru, že žalované lze poskytnout úvěr o minimální výši měsíční splátky v částce 4.506 Kč. Z listiny označené jako„ Credit scoring“ ze dne [datum] se podává, že výsledkem je získaných 29 bodů, které určují limit pro poskytnutí úvěru až do částky 70.000 Kč. Pro konkrétní výpočet vycházel poskytovatel úvěru z bodů připočtených za věk žadatele ([číslo] let), historie žadatele (žalovaná neměla úvěr řešený exekučně či v rámci insolvenčního řízení), vybavení domácnosti žadatele (standardní), druh bydlení (nájemní smlouva), druh příjmu (PP na dobu neurčitou), rodinný stav (vdaná) a hodnocení žadatele zástupcem (průměrné). Právní předchůdce žalobce zde dospěl závěru, že žalovaná je schopna spotřebitelský úvěr dle smlouvy v pravidelných splátkách ve výši 3.250 Kč měsíčně řádně splácet. 8. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, když se dostala do prodlení s hrazením 1. splátky. Z notářského zápisu ze dne [datum] vyplývá, že pohledávka za žalovanou byla ze strany předchůdce žalobce, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], postoupena na společnost [právnická osoba] Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] je zřejmé, že pohledávka za žalovanou byla postoupena ze strany společnosti [právnická osoba] na společnost [právnická osoba] Z následně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vyplývá, že pohledávka za žalovanou byla postoupena ze strany společnosti [právnická osoba] na žalobce, který se prostřednictvím podané žaloby domáhá uhrazení pohledávky v tomto řízení. Postoupení konkrétní pohledávky bylo doloženo seznamy postupovaných pohledávek, jež jsou učiněny nedílnou součástí předmětných smluvních ujednání. Z oznámení o předání k vymáhání ze dne [datum] vyplývá, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], oznámila žalované postoupení pohledávky na společnost [právnická osoba] Současně žalovanou danou výzvou podanou k přepravě dne [datum] vyzval k úhradě dlužné částky. Postoupení pohledávky na žalobce pak bylo žalované oznámeno přípisem ze dne [datum]. Předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslané na adresu žalované téhož dne, byla žalovaná vyzvána k uhrazení dluhu před podáním žaloby, jak plyne z předmětné výzvy a podacího archu. 9. Věc byla s ohledem na ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. z."), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. 10. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z. je právní jednání neplatné, jestliže odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ustanovení § 586 o. z. platí, že je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. 12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle ustanovení § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský