42 C 28/2022-67 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 2. 11. 2021 domáhal zaplacení částky ve výši 15.000 Kč s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Svoji žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalovanému částku ve výši 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal částku jistiny vrátit spolu s poplatkem za správu úvěru ve výši 3.300 Kč, poplatkem za uzavření úvěru ve výši 600 Kč a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 2.850 Kč. Žalovaný měl úvěr splácet prostřednictvím 13 měsíčních splátek po 1.950 Kč. Žalovaný však své povinnosti včas a řádně neplnil, v důsledku čehož po něm žalobce požaduje celkem částku 15.000 Kč se smluvním úrokem od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení. Ačkoli byla žalovanému ze strany žalobce zaslána předžalobní výzva, ten do dnešního dne svůj dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] se podává, že právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, na základě které se zavázal, že poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč. Totožnost žalovaného ověřil předchůdce žalobce doloženou kopií OP. Z prohlášení ve smlouvě vyplývá, že žalovaný převzal částku vyplaceného úvěru v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal spolu s poskytnutou jistinou v celkové částce 15.000 Kč vrátit právnímu předchůdci žalobce též poplatek za správu úvěru ve výši 3.300 Kč, poplatek za uzavření úvěru ve výši 600 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 2.850 Kč. Z obsahu smlouvy dále vyplývá, že RPSN úvěru činila 189,38 %, současně pro případ porušení smluvních povinností žalovaného bylo ujednáno právo předchůdce žalobce požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaný měl úvěr splácet prostřednictvím 13 měsíčních splátek po 1.950 Kč Součástí smlouvy byl předpis sjednaných splátek úvěru. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku 25.950 Kč, jak je zřejmé z obsahu smlouvy o úvěru. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku ve výši 2.550 Kč celkem, kterou předchůdce žalobce započetl na jednotlivé položky dlužné částky. 5. V době uzavírání smlouvy měl právní předchůdce žalobce ohledně majetkových, výdělkových a osobních poměrů žalovaného tyto informace: 1) Pracovní smlouvu ze dne [datum] z pracovního poměru k zaměstnavateli [právnická osoba] 2) Dle mzdového výměru ze dne [datum] dosahovala základní mzda žalovaného částky 16.040 Kč měsíčně s tím, že k tomu náležela pohyblivá složka mzdy ve výši 0 – 3.000 Kč měsíčně. Dále 3) podnájemní smlouvu ze dne [datum] o podnájmu bytu na dobu určitou v období od [datum] do [datum], se sjednaným nájemným v částce 11.600 Kč. [příjmení] hrazených úplat za služby spojených s nájmem činila dle smlouvy zálohy ve výši 3.400 Kč měsíčně. 3) Údaje vypsané žadatelem v žádosti o úvěr ze dne [datum], z nichž plyne, že žalovaný uvedl výši mzdy o částce 15.395 Kč, průměrný měsíční příjem celé domácnosti ve shodné částce, průměrné měsíční výdaje na bydlení ve výši 15.000 Kč celkem (nájem + zálohy), náklady na stravování 1.000 Kč, výše ostatních výdajů není z formuláře čitelná, jako průměrné měsíční výdaje celé domácnosti pak žalovaný uvedl částku 20.353 Kč a průměrné celkové výdaje jeho osoby částku 12.353 Kč 4) Čestné prohlášení ze dne [datum] o tom, že přítelkyně žalovaného přispívá na náklady na bydlení částkou 8.000 Kč měsíčně. 5) Listina označená jako finanční analýza, podepsaná žalovaným dne [datum], na které jsou vypočteny měsíční volné finanční zdroje žalovaného ve výši 2.042 Kč způsobem, kdy předchůdce žalobce odečetl od uváděného příjmu žalovaného (15.395 Kč) tvrzené výdaje jednotlivce (12.353 Kč) a částku rezervy na neočekávané výdaje (1.000 Kč). 6) Listina označená jako„ Credit scoring“ ze dne [datum] s výsledkem získaných 17 bodů, které určují limit pro poskytnutí úvěru max. do částky 25.000 Kč. Právní předchůdce žalobce zde dospěl závěru, že žalovaný je schopen spotřebitelský úvěr dle smlouvy v pravidelných splátkách ve výši 1.950 Kč měsíčně řádně splácet. 6. Ze smlouvy o prodeji části závodu ze dne 6. 9. [číslo] vyplývá, že pohledávku za žalovaným nabyla namísto předchůdce žalobce (společnost [právnická osoba]) společnost [právnická osoba] Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] je zřejmé, že pohledávka za žalovaným byla následně postoupena ze strany společnosti [právnická osoba] na společnost [právnická osoba] coby žalobce, který se prostřednictvím podané žaloby domáhá uhrazení pohledávky v tomto řízení. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum]. Předložená předžalobní výzva ze dne [datum] byla žalovanému odeslána téhož dne, jak vyplývá z podacího lístku. Žalovaný však do dnešního dne celkovou dlužnou částku neuhradil. 7. Věc byla s ohledem na ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. z."), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po [datum]. 8. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je právní jednání neplatné, jestliže odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ustanovení § 586 o. z. platí, že je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. 10. Ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. uvádí, že ten kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. A dle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Dle ustanovení § 86 ZSÚ je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 je povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele stanovena nejen na ochranu spotřebitele jako strany smlouvy, ale celé společnosti. V nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. US [číslo] ústavní soud uvádí:„ je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům - tedy zejména nebankovním společnostem poskytujícím úvěry spotřebitelům - které evidentně poškozují práva svých klientů“. Z uvedeného nálezu pak vyplývá, že pokud soud nezkoumá, zda poskytovatel úvěru splnil svoji povinnost pověřit úvěruschopnost spotřebitele, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu. 12. Podle § 87 odst. ZSÚ může spotřebitel namítnout neplatnost úvěrové smlouvy do tří let od jejího uzavření a je-li úvěrová smlouva neplatná je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Dle dikce § 75 ZSÚ je poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí. Z ustanovení § 5 o. z. vyplývá, že jedná-li bez odborné péče ten, kdo k tomu má povinnost, jde takové jednání k jeho tíži. 14. Soud se nejprve z úřední povinnosti zabýval tím, zda předchůdce žalobce jakožto věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného - dlužníka, neboť úvěrová smlouva měla být jakožto s dlužníkem uzavřena se spotřebitelem (§ 419 o. z.). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, příp. pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 ZSÚ). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. 1 As 30/2015-39). 15. Žalobce uvedl, že pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo nahlédnuto do veřejně přístupných rejstříků, konkrétně do centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku a do databází inkasních agent