54 C 193/2021-60 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 27. 5. 2021 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 28.320 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] (dále je„ právní předchůdce“), a žalovanou byla dne [datum] pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 20.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím ve výši 3.600 Kč jednorázovou platbou do [datum]. Žalovaná neplnil řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostala se do prodlení s úhradou dlužné částky; žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. V důsledku prodlení žalované vznikl žalobci nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení v celkové výši 8.320 Kč a nákladů za upomínání ve výši 1.700 Kč označených jako kapitalizovaný úrok. S účinností ke dni [datum] právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce. 2. Podáním došlým soudu dne 20. 12. 2021 vzal žalobce žalobu ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 1.700 Kč a smluvní pokuty ve výši 8.320 Kč částečně zpět. Soud řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil v souladu s ust. § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. výrokem I. tohoto rozsudku. Souhlasu žalované s částečným zpětvzetím žaloby nebylo třeba, neboť k částečnému zpětvzetí došlo dříve, než začal soud jednat. 3. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena, nevyjádřila. 4. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci, resp. jejich zástupci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili). 5. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 6. Dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru [číslo] která byla dále změněna a doplněna dne [datum]. Na základě smlouvy žalobce poskytl převodem na bankovní účet žalované uvedený ve smlouvě částku ve výši 20.000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 3.600 Kč do [datum] Kč; na dluh neuhradila ničeho. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou s účinností ke dni [datum] postoupena na žalobce. Žalovaná byla o postoupení pohledávky informován dopisem ze dne [datum], kterým byla současně vyzvána k zaplacení dluhu v celkové výši 30.700 Kč do 10 dnů od doručení dopisu. Dopis byl odeslán dne [datum]. 8. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] žalobce žalovanou opětovně vyzval k úhradě dluhu. 9. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 10. Podle § 547 o. z., musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 11. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy 14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy. 16. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce, resp. jeho právní předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. 17. Z předložené smlouvy o zápůjčce, nevyplývá, že by se právní předchůdce žalobce řádně a s odbornou péčí zabýval schopností žalované splácet poskytnutou částku. Žalobce v reakci na výzvu soudu uvedl, že důkazy o posuzování schopnosti žalované řádně splácet úvěr nedisponuje. 18. Právní předchůdce žalobce tedy nedostál své zákonem stanovené povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“ 19. Žalobce nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalované úvěr v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 z.s.ú. jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vykládat jako neplatnost absolutní. Soud poté k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přilíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18). 20. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku neplatná a žalobci vzniklo, resp. bylo mu postoupeno, toliko právo na vydání toho, oč se žalovaná bezdůvodně obohatila. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho, žalobci proto vznikl nárok na zaplacení poskytnuté částky ve výši 20.000 Kč. 21. Žalobce má rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalovaná se do prodlení dostala marným uplynutím lhůty splatnosti. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je odvozena od výzvy k jeho vydání; v daném případě lze za výzvu k úhradě považovat oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], ve kterém byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů od obdržení dopisu. Oznámení bylo žalované zasláno dne [datum], doručeno jí mohlo být nejdříve 3. dne po odeslání, tj. [datum]. Dne [datum] žalované počala běžet 10 denní lhůta pro úhradu neoprávněného majetkového prospěchu, která skončila dne [datum]. Soud proto žalobci přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení počínaje dnem [datum] ve výši odpovídající nař. vlády č. 351/2013 Sb. 22. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem II tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl a ve zbytku žalobu výrokem pod