104 C 173/2022-29 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 13.1.2022 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 16 560 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce. Žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobce společnosti [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce, na základě které předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 12 000 Kč a žalovaný se jí zavázal splatit spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 4 560 Kč, a to do dne 6.9.2020. Žalovaný ve lhůtě splatnosti ani následně dlužnou částku neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.5.2021 postoupil předchůdce žalobce pohledávku žalovaného na žalobce, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 9.10.2021, kdy byl současně vyzván také k úhradě dlužné částky. Ke dni podání žaloby žalobce po žalovaném požaduje zaplacení částky 16 560 Kč, tj. jistina ve výši 12 000 Kč a poplatek ve výši 4 560 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti. 4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] realizační smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný dne 7.8.2020 uzavřel se společností [právnická osoba] prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, na základě které se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému částku 12 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 4 560 Kč do dne 6.9.2020. Žalovaný ve lhůtě splatnosti dlužnou částku neuhradil, společnost [právnická osoba] následně postoupila pohledávku žalovaného na žalobce, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.5.2021. 5. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že dne 7.8.2020 byla z účtu společnosti [právnická osoba] na účet č. [bankovní účet] zaslána částka 12 000 Kč, přičemž dle sdělení banky ze dne 18.11.2022 se jedná o účet, jehož majitelem byl žalovaný. 6. Dopisem ze dne 9.10.2021 zasílaným dne 9.10.2021 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky a zasílána předžalobní upomínka, kdy byl současně vyzván k úhradě dluhu. 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 9. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 10. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Dle § 573 o.z., se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 15. Dle ust. § 1958 odst. 2 o.z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 16. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. 17. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy o zápůjčce. 18. Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným existovala vůle uzavřít smlouvu o zápůjčce, na základě které by předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 12 000 Kč a žalovaný by předchůdci žalobce vrátil částku 16 560 Kč. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce byl soudem vyzván k upřesnění a doložení, na základě jakých podkladů byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, výzva soudu byla žalobci doručena do datové schránky dne 20.11.2022, žalobce však na tuto výzvu doposud nijak nereagoval. Soud tak nemá za prokázáno, že by předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, tak jak mu ukládá zákon. 19. Soud přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Žalobce soudu nepředložil žádný důkaz ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalovaného, nedostál tak své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“ 20. Pakliže soud dospěl k závěru, že smlouva byla absolutně neplatná od počátku, došlo ze strany žalovaného k bezdůvodnému obohacení, neboť získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, žalovaný na tuto částku doposud ani částečně nic neuhradil, k úhradě na bezdůvodném obohacení tak zbývá částka 12 000 Kč. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl, a to i pokud jde o příslušenství představující zákonné úroky z prodlení z této částky. 21. Dopisem ze dne 9.10.2021, zasílaným dne 9.10.2021, bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky, kdy byl současně vyzván k úhradě dluhu do tří dnů. V souladu s ust. § 573 o.z. má soud za to, že oznámení o postoupení s výzvou k úhradě bylo žalovanému doručeno dne 12.10.2021, kdy následně žalobce určil žalovanému tři dny k plnění dluhu, k prodlení tak došlo dne 16.10.2021. S ohledem na uvedené byl tedy žalobci přiznán zákonný úrok z prodlení dle ust. § 1970 o.z. až