19 C 30/2023-40 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 3. 11. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovanou k zaplacení částky ve výši 19.344 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tím, že žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalobce poskytl žalované částku ve výši 12.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit spolu s poplatkem ve výši 2.340 Kč ve lhůtě splatnosti do [datum]. Jelikož žalovaná neplnila na úvěr řádně a včas, domáhá se žalobce vedle úhrady částky úvěru navíc zaplacení smluvní pokuty z prodlení ve výši 5.004 Kč a účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením ve výši 2.500 Kč. Předmětem žaloby je rovněž příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaná se k věci přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce vyjádřil souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Na základě provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: 5. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou dne [datum] prostřednictvím komunikace na dálku přes webové stránky žalobce [webová adresa] prostřednictvím formuláře – žádosti o poskytnutí zápůjčky. Ze smlouvy o zápůjčce soud dále zjistil, že žalobce se zavázal žalované poskytnout částku ve výši 12.000 Kč a žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 2.340 Kč Celkem se žalovaná zavázala žalobci uhradit částku ve výši 14.340 Kč ve lhůtě splatnosti do [datum]. Výše RPSN dle obsahu bodu 1.7. smlouvy činila 774 % p. a. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobce. Dne [datum] poskytl žalobce žalované převodem na účet označený ve smlouvě jménem žalované jistinu ve výši 12.000 Kč. 6. Jelikož žalovaná nehradila na úvěr řádně a včas, zaslal žalobce žalované výzvy a upomínky k úhradě dlužné částky, jak je zřejmé z upomínek ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Prostřednictvím výzvy ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby v dodatečné lhůtě 3 dnů, odeslané na adresu žalované rovněž dne [datum], jak se podává z podacího lístku. 7. Věc byla s ohledem na ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. z."), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014, a současně dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“). 8. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je právní jednání neplatné, jestliže odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ustanovení § 586 o. z. platí, že je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. 10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle ustanovení § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Dle dikce § 75 ZSÚ je poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí. Z ustanovení § 5 o. z. vyplývá, že jedná-li bez odborné péče ten, kdo k tomu má povinnost, jde takové jednání k jeho tíži. 14. Ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. uvádí, že ten kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. A dle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v té části, ve které se žalobce domáhá zaplacení části jistiny úvěru s příslušenstvím. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy. 16. Mezi účastníky existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na základě které by žalobce poskytl dne [datum] žalované částku ve výši 12.000 Kč a žalovaná by předchůdci žalobce tuto částku vrátila formou pravidelných měsíčních splátek, a to ve lhůtě splatnosti do dne [datum] (30 dnů). Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, příp. pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 ZSÚ). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. 1 As 30/2015-39). 17. Žalobce soudu nedoložil žádné listinné podklady prokazující, zda byly zjišťovány a ověřovány konkrétní příjmy a výdaje žalované, zda byly vyžadovány jakékoliv podklady, ani zda byly prováděny lustrace její majetkové situace ve veřejných rejstřících, když soudu nebyl doložen žádný výstup s negativním záznamem takové lustrace. Soudu rovněž nebyly doloženy žádné dokumenty stvrzující měsíční příjem žalované z pracovního poměru, žádné měsíční výdaje formou výpisů z účtu ani skutečnosti stran bydlení. K tomu soud dodává, že v případě, kdy žalovaná přesto doložila předchůdci žalobce listiny prokazující příjmy a výdaje žalované, měly být tyto řádně založeny a být součástí doložených dokumentů, jelikož z pouze tvrzených údajů nelze vyvozovat závěr o prověření aktiv žadatelky ze strany poskytovatele úvěru. Pravdivost tvrzených informací nelze vyvozovat čistě z podpisu posuzované osoby na smlouvě jednající toliko se záměrem splnit podmínky pro poskytnutí úvěru. Dle soudu je v tomto ohledu nutné zkoumat především to, zda dlužník v měsíčním saldu na výpisu z běžného účtu za delší časové období dosahuje přebytku, který je schopen pokrýt měsíční splátky a další mimořádné výdaje, či zda je dokonce stále v minusu a rozpouští úspory, příp. zda nějakými úsporami vůbec disponuje. Současně poskytovatel úvěru nedoložil soudu žádný záznam o provedené lustraci žalované za účelem ověření, zda je na její osobu vedena exekuce nebo zda má sjednané jiné závazky z úvěrových smluv. Z uvedených důkazů proto nelze jinak než uzavřít, že žalobce se nezabýval reálným prověřením výdajů žalované a nezjišťoval tak, zda je žalovaná natolik solventní, aby si mohla dovolit uzavřít úvěrovou smlouvu a vrátit peněžní prostředky včetně poplatku ve stanovené lhůtě (rozsudek Nejvy