47 C 126/2023-38 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou ze dne 1. 11. 2022 (podána u soudu téhož dne) domáhal po žalovaném zaplatit: Nárok 1 -) částku 13 000 Kč na jistině -) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 459,79 Kč, -) kapitalizovaný úrok ve výši 3 309,22 Kč, -) zákonný úrok z prodlení z částky 13 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 %, -) úrok 29 % ročně z částky 13 000 Kč od 29. 1.2022 do zaplacení, to vše z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 18. 9. 2019, [číslo]. Nárok 2 -) částku 9 553,93 Kč na jistině, -) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 770,13 Kč, -) kapitalizovaný úrok ve výši 3 286,29 Kč, -) zákonný úrok z prodlení z částky 9 553,93 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení ve výši 10 %, -) úrok 29 % ročně z částky 9 553,93 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, to vše z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 27. 5. 2019, [číslo]. 2. Žalovaný se v řízení nevyjádřil. 3. Soud za splnění podmínek § 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání a dne 30. 8. 2023 vyhlásil tento rozsudek. <b>4. K nároku 1</b> 5. Mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a žalovaným došlo dne 18. 9. 2019 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy (důkaz: listina smlouvy ze dne 18. 9. 2019). 6. Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet dle zákaznické karty. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patřila – podle Zákaznické karty s datem 18. 9. 2019 -„ pracovní smlouva/ŽL“ s poznámkou neurčitou,„ potvrzení o příjmu“ a„ 2 výplatní pásky“ 6, 7 / [číslo]. 7. Žalovaný byl povinen splácet dluh částkou 1 438 Kč měsíčně, s úrokem 29 % ročně, v celkem 18 splátkách, poslední splátka dne 18. 3. 2021, nezaplatil však ničeho (tvrzení žalobce, které nebylo zpochybněno). 8. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 28. 1. 2022 (důkaz: Smlouva o postoupení pohledávek, Příloha č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek – strana č. 5 ze Seznamu postoupených pohledávek). Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2022 bylo žalovanému odesláno 24. 2. 2022 (dopis Oznámení o postoupení pohledávek + podací lístek). 9. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 3 309,22 Kč soud uvádí, že se jedná o úrok ve výši 29,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 13 000 Kč od 19. 3. 2021, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 28. 1. 2022. 10. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1 459,79 Kč soud uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 13 000 Kč od 26. 9. 2020, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do 28. 1. 2022. <b>11. K nároku 2</b> 12. Mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne 27. 5. 2019 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy (důkaz: listina smlouvy ze dne 27. 5. 2019). 13. Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet dle zákaznické karty. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patřila – podle Zákaznické karty s datem 26. 5. 2019 -„ pracovní smlouva/ŽL“ s poznámkou neurčitou,„ potvrzení o příjmu“ a„ 2 výplatní pásky“ 3, 4 / 2019. 14. Žalovaný byl povinen splácet dluh částkou 1 449 Kč měsíčně, s úrokem 29 % ročně, v celkem 18 splátkách, poslední splátka dne 27. 11. 2020, zaplatil však toliko 6 700 Kč (tvrzení žalobce, které nebylo zpochybněno). 15. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 28. 1. 2022 (důkaz: Smlouva o postoupení pohledávek, Příloha č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek – strana č. 33 ze Seznamu postoupených pohledávek). Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2022 bylo žalovanému odesláno 24. 2. 2022 (dopis Oznámení o postoupení pohledávek + podací lístek). 16. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 3 286,29 Kč soud uvádí, že se jedná o úrok ve výši 29,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 9 553,93 Kč od 28. 11. 2020, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 28. 1. 2022. 17. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1 770,13 Kč soud uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 10,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 9 553,93 Kč od 2. 4. 2020, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do 28. 1. 2022. 18. Právní hodnocení společné pro oba nároky: 19. Soud dospěl k závěru, že žalobce a žalovaný uzavřeli v tom kterém případě smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve spojení s § 2395 občanského zákoníku. V dané věci se jedná o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 odst. 1 cit. zákona, když se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli. Právní předchůdce žalobce byl osobou poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti (viz. ust. § 7 cit. zákona). 20. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) platí, že:„ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru platí:„ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.“. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.“. 21. Z uvedeného je zřejmé, že věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr