48 C 239/2022-24 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 28.550,17 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 31. 1. 2021 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě, které žalovaný převzal v hotovosti dne 31. 1. 2021 částku 30.000 Kč, kterou se zavázal vrátit do 31. 3. 2022 spolu s poplatkem ve výši 25.776 Kč prostřednictvím 14měsíčních splátek po 3.984 Kč Celkem se tak žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně částku 55.776 Kč. Žalovaný smlouvě nedostál, když uhradil pouze částku 4.000 Kč, která byla právní předchůdkyní žalobkyně započtena částečně na úhradu jistiny a částečně na úhradu poplatku. Žalovaný se dostal nejpozději od 1. 4. 2022 do prodlení s úhradou částky 28.550,17 Kč sestávající se z dosud neuhrazené jistiny ve výši 28.017,83 Kč a smluvní pokuty ve výši 532,34 Kč. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhá zaplacení částky 28.550,17 Kč, dále úroku ve výši 23.976,94 Kč, úroku z prodlení ve výši 171,37 Kč, nákladů spojených s uplatněným pohledávky ve výši 473 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 28.017,83 Kč od 7. 6. 2022 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 3. 6. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 31. 1. 2021 uzavřena smlouva o úvěru, na základě, které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout na dobu 14 měsíců spotřebitelský neúčelový hotovostní úvěr ve výši 30.000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v hotovosti prostřednictvím 14měsíčních splátek po 3.984 Kč měsíčně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal dále i k úhradě poplatku ve výši 25.776 Kč sestávajícího se z úroku ve výši 2.888 Kč, z úhrady za poskytnutí úroku ve výši 14.700 Kč, z nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 2.788 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.400 Kč Celkem se tak žalovaný ve smlouvě zavázal k úhradě částky 55.776 Kč. Současně se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit i veškeré náklady spojené se svým prodlením a s vymáháním dluhu a dále i k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že úvěr v hotovosti převzal. Z žádosti o úvěr ze dne 31. 1. 2021 pak vyplývá, že žalovaný byl v době žádosti o úvěr zaměstnaný u [anonymizováno 5 slov] a měl příjem z pracovního poměru ve výši 19.867 Kč měsíčně a výdaje spojené s bydlením/energiemi ve výši 3.000 Kč měsíčně a ostatní náklady ve výši 6.750 Kč měsíčně. Jeho měsíční náklady tak činily celkem částku 9.750 Kč měsíčně. Žalovaný bydlel ve vlastní nemovitosti, byl ženatý a neměl žádnou vyživovací povinnost. Jeho příjmy a výdaje byly doloženy výplatními páskami a pracovní smlouvou. Z kopií jeho výplatních pásek za měsíc říjen, listopad a prosinec 2020 bylo zjištěno, že žalovaný měl příjem ve výši 19.867 Kč měsíčně. Z pracovní smlouvy ze dne 1. 10. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán na základě pracovní smlouvy na dobu určitou do 30. 9. 2021 jako skladník u společnosti [právnická osoba] Žalovaný úvěr spolu s poplatkem právní předchůdkyni žalobkyně zcela nesplatil, když zaplatil dle žalobkyně jen částku 4.000 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky marně vyzýván dopisem ze dne 26. 7. 2022. Dlužnou částku žalovaný žalobkyni neuhradil ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 3. 10. 2022 zaslané mu dne 5. 10. 2022 doporučeně na adresu [adresa]. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 6. 2022, o čemž byl žalovaný zpraven dopisem ze dne 21. 6. 2022 zaslaným mu dne 23. 6. 2022 doporučeně na adresu [adresa]. 6. Vzhledem k tomu, že v projednávaném sporu jde o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014, posuzoval soud daný závazkový vztah již podle z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako„ občanský zákoník“). Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. <i>7. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>8. Dle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>9. Dle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>10. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>11. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>12. Dle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.</i> <i>13. Dle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).</i> 14. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná ustanovení občanského zákoníku a zákona o spotřebitelském úvěru dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. 15. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku, na základě, které byla žalovanému dne 31. 1. 2021 poskytnuta zápůjčka ve výši 30.000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu uzavřela jako osoba podnikající, žalovaný jako spotřebitel, což je zřejmé nejenom ze záhlaví smlouvy, ale i z jejího obsahu, kde je v podmínkách úvěru výslovně uvedeno, že se jedná o spotřebitelský neúčelový úvěr. Soud se tedy nejdříve z úřední povinnosti (SDEU C -679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, tak jak jí ukládá § 86 z. o spotřebitelském zákonu (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015). 16. Z předložených listinných důkazů ale nevyplývá, že by právní předchůdkyně měla veškeré relevantní informace k posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně si žalovaným vůbec nenechala doložit jeho výdaje, stran nákladů spojených s bydlením žalovaný nepředložil ničeho. Žalovaným uváděné výdaje spojené s bydlením v žádosti o úvěr jsou dle soudu natolik nízké, že právní předchůdkyně žalobkyně měla zvlášť v daném případě být obzvláště pečlivá a nechat si veškeré výdaje žalovaného žalovaným řádně doložit, což neudělala. Právní předchůdkyně žalobkyně poměry žalovaného do žádosti o úvěr sepsala pouze formálně, aniž by se zabývala prověřením všech konkrétních výdajů žalovaného a tyto položky pak v jejich souhrnu srovnala tak, aby z nich nemohla jinak než zjistit, že je žalovaný natolik solventní, aby si mohl dovolit smlouvu o zápůjčce uzavřít a předpokládané splátky pl