55 C 191/2022-30 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 14.008,91 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 12.829,01 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 522,46 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14.008,91 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení, a dále částku ve výši 256 Kč a částku ve výši 2.311,47 Kč. 2. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobce (společností [právnická osoba]) a žalovanou uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 15.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce úvěr ve výši 15.000 Kč a dále uhradit částku v celkové výši 12.888 Kč (sestávající z kapitalizovaného úroku, z poplatku za poskytnutí úvěru, z nákladů na vyhodnocení úvěru a z inkasního poplatku) prostřednictvím 14 měsíčních splátek ve výši 1.992 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 27. 12. 2020. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, kdy uhradila pouze částku ve výši 2.000 Kč. Žalobou uplatněná pohledávka sestává z dlužné jistiny ve výši 14.008,91 Kč, z dlužných úroků ve výši 1.255,87 Kč a ve výši 949,92 Kč, z dlužného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6.822,89 Kč, z dlužných nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1.293,96 Kč a z dlužného inkasního poplatku ve výši 2.506,37 Kč. Žalobce se dále po žalované domáhá i zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 522,46 Kč (od 28. 12. 2020 do 11. 6. 2021), zaplacení nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 256 Kč a zaplacení smluvní pokuty ve výši 2.311,47 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovanou. 3. Žalovaná se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřila. 4. Soud k projednání věci nařídil na den [datum] jednání, k němuž se žalovaná bez důvodné a včasné omluvy nedostavila, žalobce se z jednání omluvil v podání doručeném soudu dne 31. 1. 2023. 5. V projednávané věci provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti. Dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobce (společností [právnická osoba]) a žalovanou uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované v hotovosti úvěr ve výši 15.000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce úvěr ve výši 15.000 Kč a dále uhradit částku ve výši 12.888 Kč (celkové náklady spotřebitelského úvěru), tj. zaplatit částku v celkové výši 27.888 Kč, a to prostřednictvím 14 měsíčních splátek ve výši 1.992 Kč. Žalovaná současně podepsala i Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. O úvěr požádala žalovaná dne [datum], v žádosti bylo uvedeno, že žalovaná je na rodičovské dovolené, její celkové měsíční příjmy činí 16.669 Kč a její celkové měsíční výdaje činí 10.000 Kč (Žádost o úvěr ze dne [datum], Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]). Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 2.000 Kč (Listina označená jako [anonymizováno] [spisová značka] [číslo]). Dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba] jakožto postupitelem a žalobcem jakožto postupníkem uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovanou, což bylo žalované oznámeno dopisem postupitele ze dne 5. 8. 2021, předaným dne 9. 8. 2021 k poštovní přepravě (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 5. 8. 2021). Žalovaná byl dopisem zástupce žalobce ze dne 18. 10. 2021, který byl dne 20. 10. 2021 předán k poštovní přepravě, vyzvána k úhradě částky v celkové výši 38.129,82 Kč (Výzva před podáním žaloby ze dne 18. 10. 2021). 6. Ohledně skutkového stavu tak lze uzavřít, že na základě Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15.000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet včetně celkových nákladů spotřebitelského úvěru ve výši 12.888 Kč, prostřednictvím 14 měsíčních splátek ve výši 1.992 Kč. Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 2. 000 Kč. 7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále jen jako„ zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle ustanovení § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 13. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). <b>14. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.</b> 15. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] (dále jen jako„ Smlouva“) ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Na základě této Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované dne 27. 10. 2019 peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč. Právní předchůdce žalobce uzavřel Smlouvu jakožto podnikatel, žalovaná poté jakožto spotřebitelka. Soud se tedy nejprve z úřední povinnosti ([anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno]) zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením Smlouvy posoudil schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, tak jak mu ukládá ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne 1. 4. 2015). Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitele jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, který má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitelů, včetně pádu spotřebitele a všech osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, jejich přechodu do šedé ekonomiky atd. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018). Z předložených listinných důkazů však nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce reálně nějak, natož pak s odbornou péčí, schopnost žalované úvěr splácet posoudil, kdy tvrzení žalobce obsažená v návrhu na zahájení řízení o vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované a o jejich ověřování nejsou žádným způsobem doložena. Za této situace tak nelze dospět k jiné