238 C 6/2023-51 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 16. 3. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 22.000 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení s odůvodněním, že žalobce uzavřel se žalovanou dne 10. 11. 2021 smlouvu o podnájmu bytu – část bytového domu ve 4. NP v , adresa, , když žalovaná jako nájemce podnajala žalobci byt k dočasnému užívání s tím, že podnájemní vztah měl být ukončen ke dni 28. 2. 2023. Žalobce byt žalované předal 22. 2. 2023 za účasti hlídky Policie ČR. Žalobce při uzavírání podnájemního vztahu s žalovanou zaplatil jistotu ve výši celkem 22.000 Kč. Žalovaná dosud žalobci nevrátila složenou jistotu, když žalobce se také domáhá úroku ve výši 2,66% ročně od 20. 11. 2021 do zaplacení v souladu s § 1802 občanského zákoníku. Žalobce marně vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky.2. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že se žalobcem uzavřela smlouvu o podnájmu k bytu, který jí měl být předán dne 22. 2. 2023, když k předání bytu nedošlo, neboť žalobce zpochybnil zničené a poškozené zařízení bytu. Se žalobcem se dohodla na opětovném předání bytu dne 25. 2. 2023 poté, co žalobce dá vše do pořádku. Žalobce se však již k předání bytu nedostavil a byt nepředal. Žalovaná nato zaslala žalobce email s tím, že musí zajistit nákup, opravy a úklid bytu, neboť žalobce svým užíváním způsobil mnoho škod, které byly po odečtení jistoty a přeplatku za energie vyčísleny v částce 39.535 Kč. Žalovaná vyzvala žalobce k úhradě škody.3. Žalobce k vyjádření žalované uvedl, že byt zanechal ve stavu běžného opotřebení a na předmětu podnájmu nebyly způsobeny škody. Žalovaná podrobně nepopsala pořízené opravy, žalobce vyjádřil nesouhlas s vyčíslenou škodou.4. Ze shodných tvrzení účastníků řízení vzal soud za svá skutková zjištění, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o podnájmu dne 10. 11. 2021, na základě které žalovaná poskytla žalobci byt – část ve 4. NP v , adresa, s tím, že součástí nájemní smlouvy bylo ustanovení o jistotě, kterou měl žalobce žalované uhradit při uzavírání smlouvy. Žalobce žalované jistotu ve výši celkem 22.000 Kč při uzavření smlouvy zaplatil.5. Z důkazu – příloha k emailu ze dne 29. 3. 2023 soud nezjistil žádné pro rozhodnutí soudu rozhodné skutečnosti.6. Soud s ohledem na shodná tvrzení účastníků řízení a vzhledem k poučovací povinnosti soudu dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. ve vztahu k žalované neprováděl důkazy navržené žalobcem.7. Zjištěný skutkový stav soud podřadil pod následující ustanovení právních předpisů:8. Podle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.9. Dle ust. § 2293 odst. 1 OZ nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.10. Dle ust. § 2267 OZ neodstraní-li nájemce poškození nebo vadu způsobené okolnostmi, za které odpovídá, odstraní je na náklady nájemce pronajímatel.11. Podle § 2225 odst. 1 OZ při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.12. Podle § 2254 odst. 1, 2 OZ ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nesmí být jistota vyšší než šestinásobek měsíčního nájemného.Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.13. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce na základně uzavřené podnájemní smlouvy dle ust. § 2201 a § 2235 a násl. OZ užíval předmětný byt v období od 10. 11. 2021 do 22. 2. 2023 s tím, že žalobce při sjednání podnájemní smlouvy poskytl dne 10. 11. 2021 žalované jistotu ve výši celkem 22.000 Kč. Podnájemní vztah mezi účastníky byl ukončen dne 22. 2. 2023, k předání bytu došlo téhož dne s tím, že žalovaná se po žalobci také domáhala náhrady škody. Z tohoto důvodu také žalobci nevrátila poskytnutou jistotu ve výši celkem 22.000 Kč.14. Žalovaná tvrdila, že užíváním bytu žalobcem jí vznikla škoda, a to po odečtení jistoty a přeplatku za energie v celkové výši 39.535 Kč. Žalovaná byla na jednání soudu dne 7. 3. 2024 soudem podle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. vyzvána k doplnění rozhodných skutečností, týkajících se vzniklé škody, včetně povinnosti navrhnout důkazy k tomuto tvrzení. Žalovaná však pouze vyčíslila škodu, když odcitovala přílohu k emailu ze dne 29. 3. 2023 bez toho, že by doplnila rozhodné skutečnosti, jak ke konkrétním škodám a jejich výši dospěla. Žalovaná neunesla jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní.15. Na základě výše uvedených skutečností a závěrů tak soud zavázal žalovanou k zaplacení částky ve výši 22.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovaná dosud žalobci jistotu nevrátila, přestože podnájemní vztah mezi účastníky již byl platně ukončen. Žalovaná neprokázala vznik škody, škoda nemohla být jednostranně započtena, když žalovaná ani netvrdí (a neprokazuje), že k započtení škody za nevrácenou jistotu došlo. Soud proto postupoval podle § 2254 odst. 2 OZ, a to včetně úroků, které má soud za přiměřené s úroky, které byly ke dni sjednání podnájemní smlouvy poskytovány bankami v místě bydliště dlužníka. Lhůta k plnění byla v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce tří dnů.16. Příslušenství je představováno úrokem z prodlení dle ust. § 1970 OZ ve výši uvedené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když se žalovaná nezaplacením výše uvedené částky po výzvě žalobce dostala do prodlení.17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náleží mu proto plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení, kterou jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.100 Kč, odměnou právního zástupce žalobce dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění účinném ke dni vykonání úkonu právní služby, a to za čtyři úkony právní služby po 1.980 Kč, dále za čtyři náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba a účast na jednání soudu dne 7. 3. 2024). Cekem, včetně DPH z těchto částek ve výši 1.915,20 Kč, je tedy žalovaná povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 12.135 Kč po zaokrouhlení, v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).18. Soud nepřiznal žalobci jako účelně vynaložené náklady řízení úkony právní služby, a to doplnění k výzvě soudu ze dne 11. 4. 2023, 29. 5. 2023, 29. 8. 2023 a 9. 10. 2023, když žaloba by měla být perfektní již v době zahájení občanskoprávního řízení. Žalobce se nedomáhal úkonu právní služby za vyjádření ze dne 11. 12. 2023, proto soud také žalobci za tento úkon právní služby náhradu nákladů řízení jako účelně vynaloženou rovněž nepřiznal.