254 C 3/2024-42 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svým žalobním návrhem podaným dne 29. 1.2024 domáhal bezdůvodného obohacení, když žalobní návrh odůvodnil tak, že uvedl, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o nájmu bytu č. , hodnota, na , adresa, . Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022. Nájemné bylo sjednáno ve výši 6.900 Kč měsíčně, služby ve výši 1.430 Kč; celkem 8.330 Kč. Žalovaná neuhradila nájemné a služby za července až prosinec 2022. Žalovaná užívala byt i po skončení nájemní smlouvy, žalobce proto žádá bezdůvodné obohacení za leden 2023 odpovídající výši nájemné 8.330 Kč. Pro případ prodlení žalované s úhradou nájemného nebo služeb byl v čl. IV odst. 4 nájemné smlouvy sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,25 % denně z dlužné částky.2. Žalobce se podáním ze dne 26. 3. 2024 domáhal, aby byla připuštěna změna žalobního návrhu, k čemuž došlo usnesením , Anonymizováno, , které bylo vydáno , datum, pod čj. 254 , právnická osoba, /, Anonymizováno, , a které nabylo právní moci dne 29. 6. 2024, a to tak, aby soud zavázal žalovanou k zaplacení částky 58.310 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky 8.330 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky 8.330 Kč od 1. 9. 2022 do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky 8.330 Kč od 1. 10. 2022 do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky 8.330 Kč od 1. 11. 2022 do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky 8.330 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky 8.330 Kč od 1. 1. 2023 do zaplacení, a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 8.330 Kč od 1. 2. 2023 do zaplacení, a to žalobci.3. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila.4. Soud provedl ve věci níže uvedené listinné důkazy: předžalobní výzva včetně podacího lístku ze dne 17. 7. 2023 (č.l. 3), smlouva o nájmu bytu na dobu určitou (č.l. 4-5), informativní náhled do KN (seznam nemovitostí na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , k.ú. , adresa, ) (č.l. 7), výpis z obchodního rejstříku pro žalobce (č.l. 8), příloha k evidenčnímu listu pro výpočet nájemného včetně záloh za služby (č.l. 8 verte), přehled neuhrazeného nájemného k 15. 11. 2023 (č.l. 9).5. Podle § 2201 občanského zákoníku, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.6. Podle § 2246 odst. 1 občanského zákoníku, strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.7. Podle § 2247 odst. 1 občanského zákoníku, strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.8. Podle § 2251 odst. 1 občanského zákoníku, nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.9. Podle ustanovení § 2295 občanského zákoníku má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.10. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 2239 občanského zákoníku se nepřihlíží k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená.12. Po provedeném dokazování soud učinil na základě výše uvedených důkazů tento závěr o skutkovém a právním ději daného sporu: žalovaná, coby nájemkyně s žalobcem, coby pronajímatelem uzavřela nájemní smlouvu, na jejímž podkladě žalobce umožnil žalované užívání předmětného bytu. Placení nájemného je základní povinností nájemce podle § 2201 a § 2246 odst. 1 občanského zákoníku. Žalobkyně tuto povinnost porušila, nadto byt užívala i po uplynutí sjednané doby nájmu. Za dobu trvání nájemní smlouvy žalovaná neuhradila nájemné a služby ve výši 8.330 Kč za července až prosinec 2022. Dluh na nájemném činí 49.980 Kč (6x 8.330 Kč).13. Užíváním bytu v lednu 2023 se žalovaná na úkor žalobce bezdůvodně obohatila a žalobci proto podle § 2295 vzniklo právo na úhradu částky odpovídající nájemnému a službám ve výši 8.330 Kč. Celkový dluh činí 58.310 Kč. Mezi účastníky byl pro případ prodlení s úhradou nájemného a služeb sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,25 % denně. Nájemce bytu je jako osoba ve slabším postavení vůči pronajímateli v občanském zákoníku chráněna, kdy jedním z projevů této ochrany je ochrana vůči nepřiměřeným smluvním ujednáním (§ 2239 o. z.) Úrok z prodlení má působit na dlužníka, aby dluh uhradil včas, a zároveň má věřiteli nahradit újmu, která mu vznikla opožděným plněním. Sjednaný úrok z prodlení 8,25 % denně odpovídá sazbě 91,25 % ročně, tedy sazbě, která několikanásobně převyšuje zákonný úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, kdy k takovému ujednání proto nelze přihlížet a sjednání smluvního úroku je neplatné.14. Žalobci však v takovém případě náleží přiznání úroku z prodlení v zákonné výši, s odkazem na rozsudek NS sp. zn. 26 Cdo 2059/2018, kdy při prodlení s placením nájemného je nájemce bytu povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.; smluvní úrok z prodlení nelze sjednat nad tuto výši. (tzn. nelze úrok z prodlení zcela zamítnout a žalobci nepřiznat žádný)15. S ohledem na výše uvedené bylo o nároku žalobce vůči žalované rozhodnuto výrokem I. tak, že byla zavázána úhradou dlužné částky 58.310 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. vždy z každé jednotlivé dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky. Ve výroku II. byla žaloba zamítnuta, tak jak je specifikováno v tomto výroku.16. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobce byl neúspěšný v poměrně nepatrné části příslušenství. Žalobci proto vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému, a to dle vyhlášky 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (dále jen „a.t.“).Celkové náklady řízení----------------------------------------------- soudní poplatek ve výši 2.941 Kč,- odměna advokáta v celkové výši 12.110 Kč za 3 úkony právní služby po 3.460 Kč vypočtené z tarifní hodnoty 58.310 Kč dle § 7 bod 5 a.t. (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby, účast na jednání dne 12. 9. 2024) a za 1 úkon právní služby v poloviční výši 1.730 Kč vypočtený z tarifní hodnoty 58.310 Kč dle § 7 bod 5 a.t. za jednoduchou výzvu k plnění,- 4 x režijní paušál v celkové výši 1.200 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. (1 režijní paušál á 300 Kč),- DPH v sazbě 21 % ve výši 2.795 Kč.Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH tvoří částku 19.046 Kč.Náklady řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.