38 C 12/2021-122 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 18. 1. 2021 se žalobkyně domáhala po změně žaloby částku ve výši 1.764.743 Kč s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně byla dne 1. 8. 2012 jmenována ředitelkou , právnická osoba, a její první funkční období bylo šestileté a skončilo dne 31. 7. 2018. Zřizovatel se pokusil žalobkyni odvolat a vyhlásil konkurz, o neplatnosti těchto úkonů bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 11. 1. 2019, č.j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 16. 7. 2019, č.j. , spisová značka, , žalobkyně je tedy od 1. 8. 2018 nadále ředitelkou žalované. Žalobkyně byla dne 21. 8. 2019 opětovně odvolána z funkce ředitelky, o neplatnosti odvolání je vedeno řízení u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , spisová značka, . Žalovaná dala dne 22. 11. 2018 žalobkyni výpověď z pracovního poměru, o neplatnosti této výpovědi bylo rozhodnuto usnesením Městského soudu v Brně ze dne 4. 9. 2020, č.j. , spisová značka, . Po odvolání žalobkyně z funkce ředitelky ke dni 21. 2. 2019 a také ještě jednou ke dni 31. 12. 2019 žalovaná neumožňovala žalobkyni vykonávat ani činnost ředitelky, ani přímou pedagogickou činnost, což byla náplň práce žalobkyně, společně s tzv. nepřímou pedagogickou činností pedagoga. Žalovaná od 1. 8. 2018 nepřiděluje žalobkyni jakoukoliv práci. Odvolání žalobkyně z funkce ředitelky ke dni 31. 12. 2019 nemá za následek zánik pracovního poměru žalobkyně u žalované. Žalobkyni tak náleží náhrada platu za období od 22. 8. 2019 do 17. 12. 2021, když v období od 28. 9. 2021 do 14. 12. 2021 se žalobkyně nacházela v pracovní neschopnosti. Žalobkyně obdržela dne 2. 7. 2021 výpověď z pracovního poměru a pracovní poměr tak měl skončit dnem 30. 9. 2021. Žalobkyně se dále domáhala kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dlužný plat za období únor 2019 až srpen 2019 v částce 23.947 Kč, když dlužný plat byl žalobkyni uhrazen dne 27. 12. 2019.2. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobkyně nebyla a není oprávněna vykonávat práci „speciálního pedagoga – logopeda“, když žalobkyně nedisponuje speciálním vzděláním vyžadovaným zákonem o pedagogických pracovnících. Žalovaná učinila nesporným, že v návaznosti na odvolání žalobkyně z vedoucího pracovního místa v roce 2018 udělila žalovaná dne 22. 11. 2018 žalobkyni výpověď pro nadbytečnost, kterou žalobkyně napadla žalobou, dále že Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 11. 1. 2019, č.j. , spisová značka, rozhodl tak, že žalobkyně je od 1. 8. 2018 ředitelkou žalované, dále že Městský soud v Brně rozhodl dne 4. 9. 2020 soudním smírem o neplatnosti výpovědi ze dne 22. 11. 2018, dále že žalobkyně byla dne 21. 8. 2019 odvolána z vedoucího pracovního místa ředitelky žalované s tím, že žalobkyně byla dne 31. 10. 2019 z opatrnosti odvolána z vedoucího pracovního místa ředitelky žalované opakovaně. Žalobkyně v období od 22. 8. 2019 do 31. 12. 2020 pobírala odměnu za závislou práci u jiného zaměstnavatele, a proto by náhrada platu měla být přiměřeně snížena. Žalobkyně se již od 22. 8. 2019 nedostavila do místa výkonu práce, a to až do 6. 1. 2020, kdy se žalobkyně poprvé osobně dostavila k žalované a dožadovala se přidělení práce. Tento požadavek žalobkyně je nejen v rozporu se zákonem, když žalobkyně sama porušila své povinnosti zaměstnance a nedostavovala se na místo výkonu práce, ale taktéž v rozporu s dobrými mravy, když žalobkyně v důsledku z její strany porušených povinností žádá po žalované náhradu platu za uvedené období. Žalobkyni byla dne 18. 5. 2021 nabídnuta práce odpovídající zdravotnímu stavu a kvalifikaci žalobkyně, žalobkyně však tuto nabídku dne 31. 5. 2021 odmítla.3. Soud vzal ze shodných tvrzení účastníků za svá skutková zjištění, že žalobkyně byla u žalované zaměstnána v pracovním poměru jako ředitelka od 1. 8. 2012, dne 22. 11. 2018 doručila žalovaná žalobkyni výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost, výpověď byla na základě rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 11. 1. 2019, č.j. , spisová značka, určena za neplatnou a žalobkyně je od 1. 8. 2018 nadále ředitelkou žalované. Žalobkyně byla dne 21. 8. 2019 odvolána z pracovního místa ředitelky žalované a opakovaně také dne 31. 10. 2019, od 1. 8. 2018 do ukončení pracovního poměru žalovaná neumožňovala žalobkyni vykonávat práci z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele. Žalobkyně má ukončené vzdělání v oblasti speciální pedagogiky se zaměřením na logopedii.4. Z předložených důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Z jmenovacího dekretu ze dne 21. 6. 2012 soud zjistil, že žalobkyně byla s účinností od 1. 8. 2012 jmenována na místo ředitelky , právnická osoba, , adresa, , příspěvková organizace, na dobu šesti let.6. Z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 11. 1. 2019, č.j. , spisová značka, a z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 7. 2019, č.j. , spisová značka, soud zjistil, že bylo určeno, že žalobkyně je od 1. 8. 2018 ředitelkou žalované, rozsudek soudu I. stupně nabyl právní moci dne 7. 8. 2019.7. Z usnesení Městského soudu v Brně ze dne 4. 9. 2020, č.j. , spisová značka, , soud zjistil, že byl schválen smír, že výpověď z pracovního poměru ze dne 22. 11. 2018 je neplatná. Usnesení nabylo právní moci dne 22. 9. 2020.8. Z usnesení schůze , Anonymizováno, ze dne 21. 8. 2019 a z odvolání ze dne 21. 8. 2019 soud zjistil, že žalobkyně byla , Anonymizováno, odvolána z místa ředitelky žalované dle § 166 odst. 5 písm. a) školského zákona z důvodu závažného porušení právních povinností vyplývajících z činnosti, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě.9. Z usnesení schůze , Anonymizováno, ze dne 30. 10. 2019 a z odvolání ze dne 31. 10. 2019 soud zjistil, že žalobkyně byla , Anonymizováno, odvolána z místa ředitelky žalované dle § 166 odst. 4 písm. d) školského zákona, výkon práce měl skončit dnem 31. 12. 2019.10. Z přípisu žalované ze dne 22. 6. 2021 včetně doručenky ze dne 2. 7. 2021 vyplývá, že žalobkyně obdržela výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce pro nadbytečnost zaměstnance s odůvodněním, že po odvolání z vedoucího pracovního místa ředitelky byla žalobkyni dne 18. 5. 2021 nabídnuta pozice „asistent pedagoga“ nebo „vychovatel“, kterou dne 31. 5. 2021 odmítla.11. Z přípisu žalobkyně ze dne 2. 9. 2019 adresovaného žalované a , Anonymizováno, , včetně podacího lístku ze dne 2. 9. 2019 a ze zápisu z jednání ze dne 3. 9. 2019 má soud za prokázáno, že žalobkyně dne 3. 9. 2019 sdělila žalované, že trvá na přidělování práce ve funkci ředitelky žalované.12. Z přípisu žalobkyně ze dne 6. 1. 2020 je zřejmé, že žalobkyně se téhož dne dostavila k výkonu práce jako pedagogický pracovník žalované a trvala na dalším zaměstnávání.13. Z žádosti žalované – průvodního dopisu ze dne 27. 4. 2021, z přípisu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 27. 4. 2021 a ze dne 13. 5. 2021 a z přípisu zástupce žalobkyně ze dne 31. 5. 2021 soud zjistil, že na dotaz žalované sdělilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Oddělení podpory pracovníků v regionálním školství dne 13. 5. 2021, že k získání kvalifikace speciálního pedagoga je třeba získat kvalifikaci dle § 18 písm. b) zákona č. 563/2004 Sb. doplňujícím studiem k rozšíření odborné kvalifikace, studium je ukončené státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie nebo v magisterském studijním programu zaměřeném přímo na logopedii.14. Z protokolu o průběhu jednání ze dne 18. 5. 2021 vyplývá, že žalobkyně měla zájem o pracovní pozici speciálního pedagoga logopeda, speciálního pedagoga, případně učitelky mateřské školy, žalobkyni žalovaná nabídla pracovní místo asistenta pedagoga, vychovatele.15. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti č. , Anonymizováno, (včetně dílu V.) a z přípisu žalobkyně ze dne 2. 9. 2019 vyplývá, že žalobkyně se v období od 22. 8. 2019 do 2. 9. 2019 nacházela v dočasné pracovní neschopnosti s tím, že dne 3. 9. 2019 předložila rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti žalované.16. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti žalobkyně ze dne 30. 9. 2021 vyplývá, že žalobkyně se nacházela v pracovní neschopnosti od 28. 9. 2021 do 14. 12. 2021.17. Z výplatnice žalobkyně za období duben až červen 2018 soud zjistil, že hrubý příjem žalobkyně v dubnu 2018 činil částku 52.430 Kč, žalobkyně odpracovala 168 hodin, v květnu 2018 činil hrubý příjem žalobkyně částku 72.954 Kč, žalobkyně odpracovala 184 hodin a v červnu 2018 činil hrubý výdělek žalobkyně částku 82.949 Kč (vždy základní mzda + příplatky či odměna), žalobkyně odpracovala 168 hodin.18. Z výzvy žalobkyně ze dne 1. 12. 2020 vyplývá, že žalobkyně se domáhala náhrady mzdy za období od 1. 2. 2019 do 27. 12. 2019, včetně úroku z prodlení.19. Z evidenčního listu důchodového pojištění (č.l. 36 až 39 spisu) soud nezjistil žádné pro rozhodnutí soudu rozhodné skutečnosti vzhledem k tomu, že žalovaná na jednání soudu dne 30. 5. 2024 již netrvala na tvrzení k moderaci náhrady platu žalobkyně.20. Z dalších předlože