38 C 77/2022-82 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou k Městskému soudu v Brně dne 20. 4. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil původní žalované, společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, se sídlem , adresa, , , adresa, povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 582.000 Kč a úhradu nákladů řízení s odůvodněním, že žalobce utrpěl v rámci své pracovní činnosti pro původní žalovanou dne 15. 9. 2018 pracovní úraz a vzhledem k tomu, že žalovaná , Jméno žalované, odmítla poskytnout pojistné plnění, a to poté, co se žalobou domáhala přímo proti žalované výplaty pojistného plnění, a to žalobou před Obvodním soudem pro Prahu 8 pod sp. zn. 16 C 232/2020, nezbylo žalobci než uplatnit svůj nárok proti původní žalované. Žalobce pracoval u původní žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 16. 1. 2017 na pozici „řidič MKD“. V důsledku pracovního úrazu ze dne 15. 9. 2018, který se stal žalobci při provádění úklidu ložné plochy návěsu, při kterém zakopl o bednu s nářadím, převalil se směrem vzad a spadl z ložné plochy návěsu a způsobil si tím poranění pánve, zápěstí a hlavy, se domáhá bolestného ve výši 82.000 Kč, a to za 328 bodů po 250 Kč a dále náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 500.000 Kč, a to za 2000 bodů po 250 Kč, jak vyplývá z lékařského posudku , tituly před jménem, , jméno FO, .2. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 30. 10. 2023, č.j. 49 Co 75/2023-54 bylo rozhodnuto, že namísto původní žalované je v řízení pokračováno s žalovanou, usnesení nabylo právní moci dne 6. 11. 2023.3. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě ze dne 18. 4. 2024 navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že v daném případě se jedná o faktický výkon pracovního poměru žalobce u původní žalované, když bývalý jediný statutární orgán a současně zaměstnanec - žalobce žaluje z titulu pracovního úrazu, který se stal v době, kdy vykonával činnost statutárního orgánu a zaměstnance zároveň a defacto sám sebe žádá o odškodnění. Obdobné případy jsou aktuálně řešeny tak, že je konstatována neplatnost pracovní smlouvy při současném výkonu funkce statutárního orgánu společnosti, kdy i z povahy takové smlouvy, z povahy pracovně-právního vztahu a z povahy zjevně rozdílných zájmů, které sleduje zaměstnavatel a zaměstnanec, je dán rozpor mezi zájmem zaměstnavatele a zájmem zaměstnance a je tedy vyloučeno, aby z povahy rozdílných zájmů mohla hájit (prosazovat) při uzavírání smlouvy stejná osoba. Dle § 13 zákona o obchodních korporacích je stanoven požadavek na písemnou formou smlouvy s úředně ověřeným podpisem jednajícího účastníka, když podpis na pracovní smlouvě nebyl úředně ověřen. Žalobce byl při uzavírání pracovní smlouvy ve střetu zájmů.4. Z předložených důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Z pracovní smlouvy ze dne 16. 1. 2017 má soud za prokázáno, že byla uzavřena mezi žalobcem coby zaměstnancem a původní žalovanou společností , právnická osoba, , coby zaměstnavatelem, zastoupenou žalobcem, za zaměstnavatele je připojeno razítko původní žalované společnosti , právnická osoba, Druh práce byl sjednán řidič MKD, místo výkonu práce , adresa, a den nástupu do práce dne 16. 1. 2017, pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou, se zkušební dobou v trvání tří měsíců.6. Z výpisu z obchodního rejstříku původní žalované ze dne 20. 4. 2022 vyplývá, že v období od 2. 1. 2017 do 16. 10. 2019 byl jediným statutárním orgánem (jednatelem) původní žalované žalobce.7. Ze záznamu o úrazu ze dne 15. 10. 2018 a ze záznamu o úrazu – hlášení změn vyplývá, že dne 15. 9. 2018 se žalobci stal úraz jako zaměstnanci v pracovním poměru u původní žalované, když dne 15. 9. 2018 v 8:30 hodin došlo k pádu na rovině, z výšky, do hloubky, propadnutí, a to ve skladu společnosti , adresa, .8. Z posudku o bolestném ze dne 16. 10. 2019 a z posudku o ztížení společenského uplatnění ze dne 16. 10. 2019 vyplývá, že žalovaná ohodnotila bolestné žalobce úrazem dne 15. 9. 2018 výší celkem 328 bodů a ztížení společenského uplatnění celkem 2000 bodů.9. Z přípisu zástupce žalobce ze dne 27. 3. 2020 včetně dvou podacích lístků ze dne 27. 3. 2020 a z přípisu žalované ze dne 30. 1. 2020 a 14. 4. 2020 soud zjistil, že žalobce se po žalované domáhá zaplacení náhrady újmy na zdraví způsobené pracovním úrazem s argumentací, že pracovní činnost řidiče MKD se obsahově nepřekrývá s výkonem funkce žalobce coby statutárního orgánu zaměstnavatele s tím, že zákoník práce rozhodně nezapovídá, aby osoba vystupující současně v pozici společníka/statutárního orgánu obchodní korporace byla současně zaměstnancem jednočlenné obchodní korporace (zaměstnavatele). Žalovaná na to sděluje, že jednatel nemůže sám se sebou uzavřít platný pracovně-právní vztah a je tak vyloučeno, aby pracovní smlouvu platně uzavřela osoba jednající za zaměstnavatele i zaměstnance. Z toho vyplývá, že mezi původní žalovanou a žalobcem nevznikl platný pracovně-právní vztah a poškození na zdraví tedy nelze posuzovat jako pracovní úraz.10. Z dalších předložených listinných důkazů (přípis zástupce žalobce – zpětvzetí žaloby ze dne 2. 12. 2021 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 11. 2. 2022, č.j. 16 C 232/2020-75) nebyly zjištěny žádné pro rozhodnutí soudu rozhodné skutečnosti.11. Soud s ohledem na nadbytečnost v souladu se zásadou ekonomie řízení neprovedl dokazování dalšími důkazními prostředky (znalecký posudek, důkazy navržené žalovanou - judikatura), a to s ohledem na právní názor soudu.12. Soud zhodnotil provedené důkazy z hlediska pravosti, správnosti, pravdivosti i věrohodnosti a dospěl k závěru, že jsou způsobilým podkladem soudního rozhodnutí a nic tak nebrání, aby soud při rozhodování ve věci z těchto důkazů vycházel. Žádný z účastníků řízení pravost ani pravdivost (věcnou správnost) důkazů nezpochybňoval.13. Na základě takto provedených důkazů a shodných tvrzení účastníků má soud za osvědčený tento skutkový stav:Žalobce uzavřel dne 16. 1. 2017 s původní žalovanou, společností , právnická osoba, , pracovní smlouvu, žalobce pracovní smlouvu podepsal jako zaměstnanec a současně jako zaměstnavatel, když dle výpisu z obchodního rejstříku původní žalované vyplývá, že v době uzavření pracovní smlouvy byl jediným statutárním orgánem (jednatelem) původní žalované.14. Zjištěný skutkový stav soud podřadil pod následující ustanovení právních předpisů:15. Podle ust. § 33 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“) pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.16. Podle § 34 zákoníku práce pracovní smlouva musí obsahovata) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písm. a) vykonávána,c) den nástupu do práce.17. Podle § 34 odst. 2 zákoníku práce pracovní smlouva musí být uzavřena písemně.18. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.19. Podle ust. § 582 odst. 1 OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.20. Podle § 365 zákoníku práce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti jiné právní úpravy pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se řídí zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ustanovením § 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 74/1994 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb., vyhláškou č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb., vyhlášky č. 98/1996 Sb., vyhlášky č. 74/2000 Sb., vyhlášky č. 487/2001 Sb. a zákona č. 365/2011 Sb., a zákonem č. 182/2014 Sb.21. Podle § 1 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen „vyhláška“), zákonným pojištěním pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen "zákonné pojištění") jsou pojištěny u žalované ostatní zaměstnavatelé.22. Podle § 1 odst. 1 písm. b) vyhlášky zákonné pojištění vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele a trvá po dobu existence zaměstnavatele.23. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky zaměstnavatel má právo, aby za něho pojišťovna příslušná podle § 1 nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce. Nárok na náhradu škody z události, která by mohla být důvodem vzniku práva na plnění pojišťovny, musí být poprvé uplatněn zaměstnavatelem u pojišťovny v době trvání zákonného pojištění, s výjimkou případů, kdy pošk